Co ukázaly ostravské Městské zásahy? Lidé si chtějí užít život ve svém městě

Během října byly oficiálně představeny projekty druhého ročníku otevřené výzvy "Městské zásahy Ostrava 2016", do které se mohl zapojit prakticky každý, kdo chce něco změnit (nejen) na kvalitě veřejného prostoru v moravskoslezské metropoli. O výsledcích a přínosu celé akce jsme si povídali s jejím vedoucím Františkem Horvátem.

Jaké jsou vaše celkové dojmy z letošního ročníku, který navázal na Městské zásahy 2013?
Městské zásahy opět ukázaly to, co je trendem několika posledních let. V Ostravě je stále více lidí, kteří tady chtějí žít a chtějí si město a život v něm užít podle svých představ. Je výborné, že reagují právě zapojením se do takové výzvy. Skutečnost, že jsme letos zaznamenali menší počet projektů než v roce 2013, přitom není rozhodující. Projevuje se totiž fakt, že podobné výzvy zakládají už i jednotlivé městské obvody jako třeba Poruba nebo Ostrava-Jih, které se inspirují principem Městských zásahů, což je jenom dobře.

Dá se tedy říct, že jedním z hlavních cílů celého projektu je nastartovat diskusi a oživit téma veřejného prostoru a kvalitní architektury v Ostravě?
Ano, my jsme rádi, že v tom nejsme sami a že jsou tady další výzvy respektive také plány samotného Magistrátu města Ostravy. S ním jsme navázali spolupráci prostřednictvím projektu fajnOVA, ale speciální význam má pro nás městský projekt Refill, který je především o podpoře smysluplného využití volných prostor v centru. Nakonec i tohle téma se v Městských zásazích objevilo, a to díky návrhu „Květinová síň“, který řeší proluku na Masarykově náměstí.

Které další projekty se v Městských zásazích 2016 objevily?
Celkem to bylo sedmnáct projektů, z nichž devět se týkalo centra Ostravy, sedm dalších bylo zaměřeno na zásahy do jiných městských částí a jeden na Masarykovo náměstí. Jelikož jsem se všemi úzce spolupracoval, je náročné vybrat několik nejzajímavějších. Zmínit mohu třeba projekty, které se mi líbí svým zaměřením na dočasné využití místa. To je třeba Tančírna oživující nábřeží Ostravice, ale jsou tam i další výborné návrhy. Například proměna Husova sadu, komunitní zahrady ve vnitroblocích, které navrhl tým architekta Ondřeje Vysloužila nebo zatravnění tramvajových kolejišť, což je malý detail, který ale posune vzhled veřejného prostoru na zcela jinou úroveň.

Jsou Městské zásahy výzvou spíše pro odborníky nebo laickou veřejnost?
Letos jsme obdrželi tři nebo čtyři návrhy od architektů, ale většinu tvoří ty od veřejnosti. Velice pozitivní je, že se to nijak nepromítá na kvalitě odevzdaných projektů. Všechny vizualice jsou v perfektním provedení, z kterého lze naprosto bez pochyb vyčíst podstatu jednotlivých záměrů.

Nakolik je pro váš projekt důležitá spolupráce s městem Ostravou?
My jsme rádi, že město zásahy už od roku 2013 vnímá. Konkrétně je sleduje hlavní architekt Cyril Vltavský, který tak může nahlížet do toho, co bylo navrženo a propojovat myšlenky s tím, na čem město aktuálně pracuje nebo bude pracovat.

Jaká je vaše vize pro Městské zásahy v budoucím období?
Určitě chceme, aby projekt fungoval dál, jenom si musíme ujasnit, jaký mu dát časový horizont. Rozhodnout se, zda to bude i nadále každé tři roky. Město se totiž mění velice rychle. Každopádně věříme, že ve spolupráci s městem a jeho platformami fajnOVA a Refill, se brzy budou některé ze zásahů realizovat.