Čtvrť, která změní Ostravu. Šance jménem Žofinka

Petr Návrat je zakladatelem firmy ONplan, jejichž klienty jsou samosprávy měst, vlastníci velkých areálů, brownfieldů nebo pozemků vhodných ke stavbě nových čtvrtí, ale také investoři typu Penta Real Estate, Metrostav Development či CPI.

Jakožto rodák z Ostravy se Návrat se svou firmou podílí na plánování budoucí klíčové čtvrti Žofinka. V rozhovoru se jej Magazín PATRIOT ptal na to, jak vidí současnost a budoucnost Ostravy, kde si brát příklady v Česku a ve světě, a co bude klíčové udělat pro to, aby Žofinka jednou byla kvalitní čtvrtí.

Věříte Žofince, že bude příjemnou, moderní čtvrtí tak, jak je známe ze zahraničí?

Ano! Tedy určitě to nebude jednoduchá cesta, ale je tam několik důležitých ingrediencí, které nám dávají naději. Společnost, která bude pozemky rozvíjet, je tvořena místními lidmi ze stavebnictví, ale zároveň si k sobě pozvali člověka, který má zkušenost z velkých developerských společností pracujících na projektech v celé střední Evropě. Ten do toho přináší obrovské know-how co se týče financování, návratnosti, ale i aspektů jako udržitelnost. Když si přečtete zadání urbanisticko-architektonické soutěže, je tam velký důraz na udržitelnost nebo nízkou energetickou náročnost budov. To je jedna silná stránka.

Tou druhou silnou stránkou je poloha území, protože kde jinde v Ostravě by něco tak přelomového mělo vzniknout, když ne na Žofince? Jsme 15 minut pěšky od Masarykova náměstí, 10 minut od divadla, kousek od řeky Ostravice. Poblíž je nádraží Ostrava Střed, o němž si myslím, že by mělo mít čím dál větší význam. Plánuje se podchod a delší nástupiště, aby tam mohly podobně jako na stanici Stodolní zastavovat větší soupravy. Takže to území je perfektně obsloužené všemi módy dopravy. Třetí silná stránka je soulad s přístupem města, které je k projektu vstřícné.

Plány zní skvěle, v Ostravě ale máme taky zkušenost s Karolinou, která nedopadla tak, jak jsme si představovali. Původní urbanistická soutěž byla smetena ze stolu, dodnes není Karolina hotová a místo rozšíření centra s atraktivními ulicemi a živým parterem jsme se dočkali jakéhosi lepšího sídliště. Nehrozí Žofince stejný scénář?

Nevím, kdo stojí za rozvojem Karoliny a jaké jsou jeho motivy. Ale u vlastníků holdingu Pod Žofinkou to čtu tak, že za sebou chtějí zanechat hodnotnou čtvrť.

Jaká by měla být role města?

V Praze, ve které pracujeme na nejvíce projektech, dohlíží na kvalitu veřejných prostranství, staveb a architektury město, respektive institut plánování a rozvoje (IPR). Byl jsem u jeho vzniku, respektive transformace z útvaru rozvoje. Myslím, že za těch teď už více než 10 let, je zejména na nových čtvrtích vidět, jak je důležité, když město nastavuje standardy, aby se nestavěly jen noclehárny, ale plnohodnotné čtvrti, kde to žije celý den, jsou tam kvalitní veřejná prostranství a v přízemí obchody, kavárny a restaurace.

V Ostravě se tolik nestaví, takže je třeba si dávat o to více pozor, aby těch pár projektů dopadlo dobře. Stavba nízké kvality je tady pro město mnohem větší negativní impuls než tam, kde se staví desetkrát víc. Proto mi přijde skvělé, že se v Ostravě uspořádaly velké mezinárodní soutěže na Jatka nebo filharmonii, díky kterým zde teď máme světovou architekturu a navazujeme tak na prvorepublikovou tradici Ostravy.

Jak se obecně díváte na současný stav Ostravy? Je schopna stavět moderní město?

Obraz města vychází z nějakého institucionálního nastavení. Když jsem pracoval pro IPR, tak jsme od kolegů z odboru plánování v Amsterdamu nebo Berlína zjistili, že zaměstnávají v přepočtu na počet obyvatel podstatně více lidí, než pracuje v Praze, o Ostravě ani nemluvě. Mají kapacity i schopnosti na to ve velkých projektech propojovat soukromé a veřejné investice, hlídat kvalitu veřejného prostoru, aby umožňoval různé aktivity, nebo souběžně řešit sociální otázky.

Daří se jim taky znásobit investice do infrastruktury, jako jsou třeba vysokorychlostní tratě a železniční uzly, při kterých vznikají nová administrativní centra, „města na kolejích“, která přináší kvalitně placená pracovní místa. Zde čeká Ostravu a další česká města ještě hodně práce.

Jak se díváte na projekt ostravského mrakodrapu? Veřejnost se v zásadě dělí na dvě skupiny – fanoušky a odpůrce.

S mrakodrapem jsem architektonicky v pohodě. Vidím zde trochu jiný problém. Pokud na trh pustíte třeba deset tisíc metrů čtverečních obytných ploch za rok a všechny je dáte na stejné místo, vysajete energii z jiných částí města. Kdybych byl v pozici primátora, snažil bych se investory motivovat, aby místo jedné věže postavili ve městě například šest osmipatrových ikonických budov na nárožích se špičkovou architekturou, za kterou by jezdil celý svět. Tyto domy by oživily různé části města a lidé by mohli procházet Ostravou a fotit se před „Tančícími domy“ v různých částech centra. Myslím, že by to pro investory a jejich dědice bylo finančně zajímavější řešení než jedna věž.

Jak se díváte na rozvoj centra Ostravy?

Vyrůstal jsem na ulici 30. dubna. Pamatuji si, že když jsem něco potřeboval, vše jsem měl do deseti minut pěšky. Dokonce i auta, Hyundai měl na Nádražní autosalon, vedle byl Philips, kde jsme kupovali elektrospotřebiče, kousek vedle byla světla a lampy. V centru bylo všechno.

Všichni ale víme, proč se to změnilo. Povolilo se tu postavit víc metrů maloobchodních ploch, než město uneslo, takže nám to vysálo centrum. Karolina byla v tomto už jen posledním hřebíčkem do rakve. Bylo to špatné plánovací rozhodnutí. Město má hájit zájmy vlastníků nemovitostí, kterým se nemají snižovat výnosy z nájmů, což se ale ve chvíli, kdy se prémiové maloobchodní provozovny z centra odstěhovaly, stalo. To byly ve zkratce nulté a desáté roky. Ostrava se z toho naštěstí již téměř vzpamatovala, což je skvělé.

Petr Návrat. Foto: Jan Petrus

V současné době jsou nejvíce potřeba dobře placená pracovní místa. Když tu budou, bude se také více stavět. Kdyby tu byly čtyři firmy velikosti Tietoevry, tak nebudou mít víc peněz jen jejich zaměstnanci, ale úplně všichni. Pekař pak může prodávat bio cereální chleba za trojnásobnou cenu, protože si jej domácnosti s vyššími příjmy koupí a on na něm bude mít větší marži. Tak funguje místní ekonomika.

Neměla by si v tomto Ostrava vzít příklad z Brna?

Určitě, tam se to podařilo. Před časem jsme z ekonomického hlediska porovnávali dva kraje, Jihočeský a Jihomoravský. Před dvaceti lety byl Jihočeský kraj prosperující a mezi pěti nejlepšími v Česku v HDP na obyvatele. Od té doby stagnoval, ale Jihomoravský, který byl dole a patřil mezi ty chudší, se vyšvihl a je třetí. HDP mají kolem 90 procent průměru EU. A to mi přijde jako velmi zajímavý model pro Ostravu.

Velkou roli sehrálo Jihomoravské inovační centrum (JIC), které před 20 lety založili město, kraj a univerzity. Ředitelem JCI se stal člověk z byznysu a pod jeho vedením se dařilo propojovat vědu, výzkum a podnikání. Mají inkubátor, dělají marketing celému kraji. Byl jsem například na workshopu, kde se řešila nová značka Jihomoravského kraje. Uvažovalo se nad tím, jak s její pomocí zacílit na lidi z jižní Evropy a přitáhnout je do Brna. Nebo jak se odlišit od Prahy.

Ostrava má také inovační centrum MSIC, které sídlí za kampusem VŠB-TUO na okraji Poruby, což je z centra docela daleko. Není samotná rozloha Ostravy problematická?

Ostrava je roztahaná a městu to nepomáhá. Aglomerační ekonomika je věc popsaná v různých vědeckých studiích a správně funguje, když máte značnou koncentraci lidí kolem sebe. Lidé se po práci potkají, vyměňují si kontakty, navazují profesní vztahy. Kompaktní město napomáhá byznysu, protože ti lidi se mají kde potkat.

Není ale roztahanost přesně to, co většině lidí v Ostravě vyhovuje? Bydlí na sídlišti nebo za městem v rodinném domě a do centra si dojedou autem, jen když potřebují, a to tak zůstává prázdné.

Jsem přesvědčený, že se to mění. Znáte hodně lidí z vaší generace, kteří jsou spokojení v rodinném domku?

Ne, neznám.

V Anglii šlo tento trend pozorovat už v devadesátých letech. Města, která se předtím vylidnila, se začala znovu zaplňovat. Mladá generace po vysoké škole zůstala ve městě, protože se chtěla bavit, chodit za kulturou a do hospod a domek se zahrádkou pro ně nebyl atraktivní. Vlastnictví a údržba domu jsou navíc drahé. Je to jeden z důvodů, proč centrum Ostravy v posledních deseti letech víc prosperuje. Nová generace chce být v centru.

A dokonce už tu vychovává děti.

Samozřejmě, vždyť je to tady super, jsou tu nádherné parky, je zde bezpečno a jsou tu dobré školy. Akorát ne ve všech odvětvích je v Ostravě dobrá práce. Což mimochodem platí také v oblasti architektury!

Pocítili jste to nějak při projektu Žofinky?

Ano, když jsme udělali urbanistickou soutěž, tak se nepřihlásila žádná kancelář z Ostravy, která by se svými referencemi mohla uspět. Projevilo se to i při sestavování soutěžní poroty. Kromě lidí z MAPPA se v Ostravě nenašel nikdo se zkušenostmi s obdobnými projekty. V Brně máte několik velkých kanceláří, které pracují na mezinárodních projektech a jsou pracovně úzce propojeny na progresivní ateliéry z Vídně nebo Berlína. V Ostravě jsme ale na nikoho takového nenarazili.

Tímto nechci kritizovat Ostravu, jen chci poukázat na problém s tím, že tady některé obory nejsou příliš rozvinuté. Takže když chcete jako architekt pracovat ve velkém ateliéru, tak se z Ostravy musíte odstěhovat. Další odvětví, které tu není tak etablované, je například marketing. Ale pozor, město v tomto může hrát aktivní roli. Existují nástroje jako vouchery, které v jiných českých městech dobře podporují rozvoj kreativních firem.

Co je podle vás urbanisticky nejlepší město v Česku?

Osobně jsem nadšený z Pardubic. Na sociálních sítích jsem párkrát zaregistroval názor, že když člověk do Pardubic přijede, má pocit, že je v Německu. Myslím si, že je to proto, že jim od nultých let velmi dobře fungovala samospráva a odbor architekta města. Už před deseti lety tam proběhly zajímavé investice do veřejného prostoru. Vznikla pěší zóna na Třídě Míru nebo špičkový park Tyršovy sady u zámku.

Mají tam fantastické sídliště Polabiny, což je model sídliště s pěknou kompozicí a výhledem na Labe. Navíc tam všichni jezdí na kole a investují do cykloinfrastruktury, a nikomu to nepřijde divné. Není tam řevnivost mezi lidmi, kteří jezdí autem a na kole, protože těch lidí na kole tam jezdí tolik, že všem připadá normální do cykloinfrastruktury investovat.

Co by měl být zahraniční vzor pro Ostravu?

Napadají mě dva příklady. Heilbronn je bývalé průmyslové město relativně malé velikosti, kde mají novou čtvrť na místě bývalého průmyslového areálu, která je velmi dobře naplánovaná. Je tam mix bydlení s aktivním parterem, výzkumně-vzdělávací část, krásná veřejná prostranství u řeky a je vidět, že to celé dává smysl. Bylo to naplánováno tak, aby se tam v nových, dynamicky se rozvíjejících odvětvích vytvořila dobře placená pracovní místa, a aby to přineslo městu něco nového. Čtvrť je dobře napojená na železniční stanici a má logickou, dlouhodobou etapizaci, takže funguje, i když není celá postavená.

Podobná čtvrť, trochu blíž k nám, je Marina Quartier v bavorském Řezně. Je to podobná situace, je tam brownfield relativně blízko centru města a strašně dobře to funguje, co se veřejných prostranství nebo měřítka budov týče. Ulice navazují na uliční síť starého města, ale z druhé strany mají polosoukromá veřejná prostranství, kde si mohou hrát děti, ale nejsou tam ploty.

Pro Žofinku jsou obě tyto čtvrti relevantní reference. Když se tam člověk dostane do vnitrobloků, tak jsou sice otevřené, ale zároveň dostatečně skryté a bezpečné tak, abyste neměli problém pustit si tam hrát děti. Je to uděláno tak, aby tam lidé, kteří tam bydlí, mohli trávit volný čas.

Ostravě chybí development u hlavního nádraží a nádraží Svinov. Z Nizozemska víme, že se u nádraží staví, vznikají tam byty i administrativní komplexy. Je to náš deficit?

Ano. Studie ukazují, že když to dobře navrhnete a u stanic stavíte, tak pak lidé mohou bydlet i dál v menších městech a obcích, protože dojedou vlakem, vystoupí a jsou hned v kanceláři, což je obrovská motivace pro to tam pracovat. Kdybychom postavili na hlavním nádraží v Ostravě kancelářské komplexy, tak lidé bydlící například ve Frenštátě pod Radhoštěm do nich mohou dojíždět pracovat, a vůbec by jim to nepřišlo divné. Ale v momentě, kdy musí na hlavním nádraží vystoupit a ještě někam patnáct minut cestovat, tak to najednou nebude dávat smysl. V tomto jsou Holanďani nejlepší.

Co dalšího bychom mohli zlepšit?

Ostravské univerzity by měly mít ambici dotáhnout se v žebříčku univerzit někam do TOP 300 na světě. V Německu se to podařilo Darmstadtu nebo Bochumi, což jsou středně velká post-industriální města srovnatelná s Ostravou. Bylo by fajn, kdyby sem za vzděláním přijelo víc zahraničních studentů nebo lidí z Čech.

Jaké vaše oblíbené místo v Ostravě?

Třída 30. dubna, Nová radnice a na ni navazující Komenského sady. Má oblíbená stavba pak je evangelický kostel a zvlášť ten rohový dům evangelické církve za ním. Rád mám taky centrum Vítkovic.

A co byste poradil politikům?

Aby se nebáli přenést do Ostravy myšlenky a nástroje městského plánování, které fungují jinde v Česku nebo ve střední Evropě!