Den s překladem oslavil 20 let. Jak se proměnila překladatelská scéna?

Celostátní soutěž Den s překladem, kterou organizují jazykové katedry Filozofické fakulty Ostravské univerzity, letos oslavila dvacetileté jubileum. Jak se za tu dobu změnila překladatelská scéna a jaký význam má dnes jazykové vzdělávání?

O tom jsme si povídali s Renátou Tomáškovou, prorektorkou Ostravské univerzity pro mezinárodní vztahy, která na Filozofické fakultě pracuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky a v Centru výzkumu odborného jazyka. Před dvaceti roky stála u zrodu této prestižní celostátní soutěže a pomáhá ji organizovat dodnes.

Jak hodnotíte letošní jubilejní ročník soutěže Den s překladem?

Letošní ročník byl výjimečný – jednak šlo o jeho neuvěřitelné dvacáté konání, jednak jsme při této vzácné příležitosti proměnili formát závěrečného Dne s překladem. Místo bloku přednášek jsme uspořádali malý festival překladu, v němž měli účastníci na výběr z patnácti interaktivních tematických dílen, a s vyučujícími jsme se navíc potkali u kulatého stolu k roli překladu v moderní výuce cizích jazyků. Letos jsme hodnotili 203 překladů studentů ze 74 středních a vysokých škol napříč Českou republikou; studenti překládali ze sedmi jazyků.

Jaký význam má v dnešní době překladatelská soutěž? Má stále stejný dopad jako před 20 lety?

Význam soutěže dokládá už jen nepolevující zájem studentů. A když vezmeme v úvahu, že s otevřením soutěžní kategorie pro střední školy v roce 2019 se překládání každoročně věnují téměř dvě stovky středoškoláků a s nimi se o překlad více zajímají také jejich vyučující, má soutěž dnes daleko širší dopad než dřív. V době pokročilých překladačů a generativní umělé inteligence je navíc reflexe překladu a pochopení principů, na který překlad funguje, cestou, jak se naučit s inteligentními překladatelskými nástroji smysluplně spolupracovat, jak si vyzkoušet, co dovedou a v čem se překlad bez překladatele neobejde.

Mění se přístup mladých překladatelů ke studiu jazyků?

Určitě do jisté míry ano. Především mají možnost využívat všeho, co v široké paletě jazyků přináší internet – filmů, videí různého druhu, online magazínů, hrají počítačové hry, při nichž mohou komunikovat se spoluhráči a podobně. Vnímají proto jazyky více než dřív jako nástroj běžné každodenní komunikace a komunikace v různých profesních oblastech.

Má dnes vůbec smysl učit se cizí jazyky, když máme stále dokonalejší překladače?

To je častá otázka a odpověď na ni je jednoznačná: ano, má. Jazyk hraje v životě každého z nás i celé společnosti různé role: není jen praktickým komunikačním prostředkem pro výměnu zboží a služeb, je také součástí naší identity, spojuje nás s komunitami, do nichž patříme nebo chceme patřit, jazykem si generace předávají znalosti, zkušenosti a různé kulturní významy. Studium cizího jazyka je také poznáváním lidí a jejich kultur. Překladače si dokážou obstojně poradit s převodem věcné komunikace, ale ke zprostředkování kulturních významů jim chybí znalost osobnosti autora a čtenáře i situačního a kulturního kontextu. Umělé inteligenci (AI) zatím chybí lidská intuice, schopnost číst mezi řádky a porozumět jemným významovým odstínům.

Renáta Tomášková. Foto: se souhlasem Filozofické fakulty Ostravské univerzity

Jaký vliv má masivní nástup AI na výuku cizích jazyků? Přizpůsobujete tomu výuku?

Ano, umělá inteligence je velké téma i ve vzdělávání. Učíme studenty pracovat s překladači tak, aby je uměli efektivně využívat, k tomu ovšem potřebují pokročilé jazykové i překladatelské dovednosti. Výuka překladu dnes zahrnuje i analýzu strojových překladů a jejich úpravy, což je schopnost, bez níž se dnes již překladatel v praxi neobejde.

Jaké novinky v oblasti jazykového vzdělávání připravila Filozofická fakulta Ostravské univerzity?

Jednou z klíčových novinek je studijní program Cizí jazyky pro firemní praxi, který propojuje jazykové vzdělávání s kompetencemi potřebnými v oblasti byznysu. Studenti absolvují dlouhodobou praxi ve firmách, což jim dává konkurenční výhodu na trhu práce. Snažíme se, aby jazyková výuka byla co nejvíce propojena s reálnými potřebami zaměstnavatelů.

Jak hodnotí význam soutěže vedení Ostravské univerzity?

Rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký k tomu říká: Studium cizích jazyků je brána k poznání nových kultur, zároveň je to cesta k pochopení a respektu. Jsem nesmírně rád, že na Ostravské univerzitě máme dlouhou tradici soutěže, která nemá v tuzemsku obdobu. I díky překladatelským „laboratořím“ ve zrekonstruované budově Filozofické fakulty mohou kolegové a kolegyně už tak kvalitní soutěž vylepšovat a rozšiřovat. Těší mě, že tato soutěž dělá už dvacet let dobré jméno celé univerzitě.

Foto: se souhlasem Filozofické fakulty Ostravské univerzity

Děkan Filozofické fakulty Robert Antonín k tomu dodává: Velmi si cením práce svých kolegů z kateder cizích jazyků, kteří tuto jedinečnou překladatelskou soutěž, jedinou svého druhu v naší republice, společnými silami pořádají už od roku 2005. Původně byla určena pouze pro studenty vysokých škol, od roku 2019 je soutěž otevřená také studujícím středních škol. Tradici nepřerušila ani pandemie, ani ji nezatratil vývoj překladatelských a AI technologií. Máme velkou radost, že jak studium cizích jazyků, které je spojeno s vnímáním kultury daných zemí, tak i dobrodružství překladu mladou generaci stále láká.

Den s překladem je i po dvaceti letech živou platformou pro budoucí překladatele a jazykové profesionály. Jak ukazuje nejen tato soutěž, studium jazyků má i v době umělé inteligence své pevné místo.