Fajna Filda: Francouzština je víc než jen jazyk lásky

Francouzština bývá označována za jazyk lásky, kultury a umění, ale její význam sahá mnohem dál – je klíčovým komunikačním nástrojem mezinárodních institucí i branou k pochopení světa.

Docent Jan Lazar, lingvista z Katedry romanistiky Filozofické fakulty OU, v rozhovoru vysvětluje, proč má francouzština budoucnost i v době umělé inteligence, a proč stojí za to ji studovat.

Jak dlouho nabízí ostravská Filozofická fakulta studium francouzštiny?

Katedra romanistiky, pod kterou studium francouzštiny patří, francouzštinu nabízí jako samostatný studijní obor již více než 20 let. U zrodu naší katedry stála doc. Eva Mrhačová, která byla první děkankou Filozofické fakulty OU a zároveň také velkou milovnicí francouzského jazyka a kultury. Francouzská ambasáda jí za její zásluhy udělila Řád akademických palem, založený již Napoleonem I. Bonapartem. Naše francouzská sekce je malá, avšak právě to nám umožňuje intenzivnější spolupráci se studenty, což je dle mého názoru obrovská výhoda. Francouzština u nás není jen o učebnici, ale o praxi, zahraničních pobytech, stážích ve Francii, Belgii nebo Kanadě, účasti na projektech a setkávání se s rodilými mluvčími. A pak jsou tu akce – filmové večery, konverzační kluby, přednášky hostů ze zahraničí. Snažíme se vytvářet prostředí, kde jazyk není předmět, ale živá součást života.

Jak francouzština ovlivňuje schopnost estetického vnímání nebo porozumění světu?

Francouzština nás vede k tomu, abychom si všímali detailů, aby pro nás slova nebyla jen funkční schránkou, ale nositelem významů. Rozšiřuje repertoár toho, jak přemýšlíme a jak svět interpretujeme. Každý cizí jazyk to dělá, ale francouzština v tom má výjimečnou tradici. Je to jazyk kritického myšlení, jazyk filozofie, básníků, jazyk, který vás přirozeně vede k přesnosti a eleganci ve vyjadřování. Francouzská kultura je obrovská a nesmírně vlivná – od literatury přes film až po politické debaty. A kdo rozumí jazyku, rozumí i těmto světům.

Proč má smysl studovat francouzštinu z hlediska pracovních příležitostí?

Francouzština je oficiálním jazykem OSN, EU, NATO, UNESCO a desítek významných institucí. Je to vstupenka do mezinárodního prostředí – diplomacie, managementu, cestovního ruchu, obchodu, neziskového sektoru až po školství, kde je nedostatek francouzštinářů. Celkově mluví francouzsky přes 300 milionů lidí ve 29 zemích světa. Setkáte se s ní v Evropě, Karibiku, Asii a Oceánii. Ne každý také ví, že existují významné frankofonní komunity na území USA, zejména v Louisianě, která je pojmenována podle nejvýznamnějšího francouzského panovníka Ludvíka XIV. Největší frankofonní oblastí světa je Afrika. Francouzština je proto jazyk, který je díky Africe jedním z nejrychleji rostoucích na světě. Na trhu práce je nedostatek lidí, kteří ji ovládají opravdu dobře.

Mnozí tvrdí, že díky AI už nebude potřeba učit se jazyky. Co si o tom myslíte?

To je jeden z nejrozšířenějších mýtů současnosti. Technologie dokáže přeložit text nebo přepsat hlas, ale nechápe kontext, ironii, kulturní odkazy, společenské nuance. Jazyk není jen prostředek komunikace – je to způsob myšlení. A ten za vás žádná AI neodvede. Já ji ale nevnímám jako konkurenci, ale jako nástroj pro lepší motivaci, který pomáhá při domácí přípravě, při tréninku výslovnosti, poskytuje rychlou zpětnou vazbu nebo modelové situace. Důležité je nemít z AI „berličku“, na kterou se člověk spoléhá bezmyšlenkovitě. To, co u nás studující získají skutečným učením, je něco, co převyšuje možnosti a schopnosti AI.

Jak tedy může výuka francouzštiny obstát ve světě, kde překladače zvládají stále lepší konverzace?

Výuka obstojí tím, že nabídne to, co technologie nemá: lidský kontakt, autentické reakce, kulturní porozumění, schopnost improvizace. Dá se říct, že AI zvládne komunikaci, ale ne konverzaci. A rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je obrovský.

Proměňuje se přístup studentů k výuce jazyků – i vlivem AI?

Určitě. Dnešní studenti jsou rychlejší, očekávají personalizaci, okamžitou zpětnou vazbu. Zároveň ale více potřebují motivaci a vedení. Technologie může být obrovská pomoc, ale stále platí, že jazyk vyžaduje vytrvalost a pravidelnost. Proto v budoucnu vidím propojení technologií a výuky jazyků jako vzájemnou kombinaci: AI pro trénink, personalizaci a podporu samostatného studia, a člověk pro učení, vedení, autenticitu, diskusi a kultivaci kritického myšlení. Tyto světy, které se doplňují, by měly přinést výuku, která bude flexibilnější, interaktivnější a založená na reálných situacích. Měla by více pracovat s digitálním prostředím, s multimédii a s kulturou – nejen s učebnicí. A měla by učit studenty nebát se chyb, protože bez chyb není pokrok.

Jaký vzkaz byste dal studentům, kteří váhají, jestli se pustit do studia „velkého klasického“ jazyka, jako je francouzština?

Myslím, že není nad čím váhat. Francouzština je prostě láska na první poslech a pokud vás lákají právě románské jazyky, neváhejte a podejte si přihlášku na naši Katedru romanistiky FF OU. Máte na to čas do 15. 3. 2026.