Fakultní nemocnice otevřela novou rehabilitaci. Je plná robotických technologií

Prostory bývalé knihovny Fakultní nemocnice Ostrava obsadili na celých dvanáct předchozích měsíců stavbaři, řemeslníci, malíři a montéři. Pak sem nanosili spoustu moderních rehabilitačních přístrojů, stropních kolejnic, computerů, speciálních lůžek, matrací, cvičících balonů a dalších rehabilitačních pomůcek, a dokonce i lezeckou stěnu.

V pondělí zaměstnanci ostravské fakultní nemocnice spolu s členy vedení ve druhém patře budovy B, tedy v Diagnostickém centru, přestřihli pásku od zrekonstruovaných a nových prostor Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství.

„Naše nemocnice měla vůči rehabilitaci dlouholetý velký dluh. Tento dluh splácíme tím, že jsme Kliniku rehabilitace a tělovýchovného lékařství rozšířili a doplnili o nové moderní vybavení,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) Jiří Havrlant. „Je tu robotická technologie a cvičení pacientů tak bude splňovat parametry 21. století. Přeji, aby se tady pacienti i studenti Fakulty lékařství Ostravské univerzity líbí a ať se jim tady daří.“

Stavbaři vybourali bývalou knihovnu až na skelet

Nové terapeutické prostory budou užívat pacienti Kliniky rehabilitace tělovýchovného lékařství FNO a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Moderní pracoviště vzniklo přestavbou bývalé Lékařské knihovny, která s klinikou v minulosti bezprostředně sousedila. Celý projekt, jehož součástí byla také rekonstrukce lůžkové části rehabilitace, trval přesně jeden rok a stál dohromady sto milionů korun.

Stavbaři vybourali prostory po bývalé knihovně doslova až na skelet stavby a na ploše 1 600 metrů čtverečních vznikla rehabilitačně terapeutická část pro hospitalizované i ambulantní pacienty. „Nové prostory nám umožní poskytovat pacientům komplexnější a komfortnější rehabilitaci. Získali jsme špičkové technologie, které v České republice jinde nenajdete, a zároveň jsme zvýšili komfort pro pacienty během hospitalizace na naší klinice," uvedl Dalibor Pastucha, přednosta kliniky.

Systém pro nácvik rovnováhy a chůze je jediný v republice

A které zařízení bude pacientům po operacích, nemocích a úrazech sloužit? Je tady mimo jiné 3D robotický závěsný systém Rysen pro nácvik rovnováhy a chůze v prostoru, který zatím nemá žádná nemocnice v republice. Klinika také nově disponuje přístrojem Lokomat Pro Free D s rozšířeným modulem určeným dětským pacientům pro časnou fázi rehabilitace. Klinika má také posturografickou plošinu Prokin, což je technologie pro nácvik jemné motoriky rukou. Je tu také moderní robotické vybavení pro ergoterapii.

„Robotické technologie nám umožňují přesně přizpůsobit intenzitu terapie potřebám pacienta. Díky tomu je rehabilitace efektivnější, a přitom zcela bezpečná,“ doplnil vedoucí fyzioterapeut kliniky Zdeněk Guřan. Pacienti mají dále k dispozici cvičební prostory pro individuální fyzioterapii a ergoterapii nebo tělocvičnu s nově vybudovanou terapeutickou lezeckou stěnou. Mezi standardní vybavení patří část určená pro mechanoterapii, elektroléčbu a vodoléčbu. V nových prostorách jsou i učebny pro praktickou výuku budoucích fyzioterapeutů, která na klinice denně probíhá, nebo místnost, v níž se budou konat nejrůznější kurzy.

Je libo běhátko s gravitačním odlehčením nebo chytrá bradla?

Zaměstnanci kliniky rehabilitace si i s úsměvem na rtech poslechli, jak se některé nové přístroje jmenují. „Například jeden přístroj se jmenuje běhátko s možností gravitačního odlehčení se zpětnou vazbou. Nebo bradlový chodník a schodiště, takzvaná chytrá bradla,“ odlehčil slavnostní náladu náměstek ředitele FNO pro centrální nákup Miroslav Plonka.

Rok trvající rozsáhlá rekonstrukce změnila i lůžkovou část kliniky. „Zachovali jsme počet 25 lůžek, ale získali jsme i dva nové jednolůžkové nadstandardní pokoje. Původní třílůžkové pokoje mají nyní pouze dvě lůžka. Všechny pokoje jsou klimatizované. Úpravou prošel rovněž vstupní prostor a pacientská jídelna," přiblížila novou podobu kliniky Šárka Baníková, primářka kliniky.

Stavba včetně nábytku stála 53,5 milionu korun bez DPH. Přístrojové vybavení v hodnotě 52 milionů korun financovala Evropsk unie z programu Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy České republiky.

Foto: Petr Broulík