Nejnovější zprávy: Slovenská strela se během zkušební jízdy poškodila. Týden bude mimo muzeum Armin Van Buuren: Co jsem zažil v Ostravě, bylo neuvěřitelné!

Společnost

Festival Pestré vrsty přiblíží málo známá místa i tajemství Ostravy

​Ostravský vlastivědný spolek Pestré vrstvy se snaží místní patrioty přivádět na málo známá místa industriální krajiny.

Stezka s výstavou na Michálce. Foto: se souhlasem festivalu Pestré vrstvy

Směřují je k drobným historickým objektům, vybudovali už po nich pár stezek. A v posledních letech jeho členové pořádají festival Pestré vrstvy.

Možná si lidé, kteří mají rádi starou Ostravu, pamatují prohlídku jinak nepřístupné a nyní opravované Grossmannovy vily, která se díky spolku Pestré vrstvy před covidem uskutečnila, a které se zúčastnila spousta obyvatel Ostravy.

Čas dalšího ročníku festivalu Pestré vrstvy právě nastává. Lidé, kteří chtějí více poznat historii Ostravy, mají možnost od 12. do 15. května opět vidět některé z málo známých a běžně nepřístupných ostravských památek a zúčastnit se řady poutavých besed. Přinášíme jejich přehled.

Komenskými sady i podzemím Ostravy

Ve čtvrtek 12. května se od 17 hodin mohou lidé zúčastnit „terénní“ besedy v Komenského sadech nazvané Příroda v Ově: Unikát nebo nuda? Když se totiž řekne příroda v Ostravě, vyvolá to u lidí mnoho domněnek a objeví se zdvižené obočí. Cože? Příroda v černém městě? Na druhou stranu je Ostrava často popisována jako zelené město a padají výroky o největší ploše zeleně v Česku.

O den později 13. května budou od 16 hodin návštěvníci festivalu poznávat Krajiny podzemí Ostravy. „Snažíme se je dokumentovat dříve, než tato místa zcela zaniknou nebo budou lidem nenávratně skryta. Štoly, protiletecké kryty nebo třeba podzemní technická infrastruktura. Tichá a nenápadná mementa ostravské hornické historie, svědkové pohnutých osudů v časech války i míru, ale i pulzující útroby moderního města,“ říkají členové spolku.

A zvou Ostravany na výstavu fotografií autorů Martina Kašinga, Jana Lenarta a Aloise Kvěťáka, která přibližuje nepřístupné, skryté nebo už zcela zaniklé krajiny podzemí v Ostravě. Sraz je v pátek 13. května v 16 hodin na adrese Dědičná 2034 ve Slezské Ostravě.

Kaštan? Jírovec maďal! Proč je Ostravani sázeli?

V tentýž den začíná v 18 hodin procházka Ostravské kaštany. Pokud by měl totiž Ostravu symbolizovat nějaký ze stromů, byl by to jistě jírovec maďal. V ulicích města, kolem hald i zanikajících průmyslových areálů můžeme dodnes najít pozůstatky alejí starých jírovců - kaštanů, z nichž mnohé byly vysazeny před více než sto lety. Dnes jsou tyto stromy často posledními svědky minulosti dávno zaniklých míst.

„Během besedy si budeme povídat nejen o důvodech, které vedly naše předky k výsadbě kaštanů v Ostravě, ale především virtuálně navštívíme celou řadu míst, kde kaštany dodnes rostou. Každá z lokalit v sobě skrývá jeden z příběhů staré Ostravy,“ zvou na příběhy těchto stromů botanička Zdenka Rozbrojová a historik Tomáš Majliš. A to do Staré arény na adrese 28. října 49/23 v Ostravě.

Do protileteckého krytu, kde se dnes skladuje víno

V sobotu 14. května se šťastní návštěvníci podívají čtyřikrát do místa zvaného Mundloch. Je to protiletecký kryt - ty byly v průběhu druhé světové války na území Ostravy vybudovány pro dělníky v průmyslu, horníky i obyvatele kolonií.

Tento byl zaražen do svahu kopce Jaklovec nad řekou Ostravicí a v devadesátých letech byl velkoryse přestavěn na vinný archiv. Šťastlivci, kteří si stihli v předprodeji koupit lístky, absolvují prohlídku, která je zavede do současného podzemí Ostravy, a uvidí nejen prostory pro uskladnění vína, ale také kalcitové krápníky narostlé za pouhých několik desítek let.

Na střechu vítkovického nádraží a za starými koloniemi

Kronikář a badatel z Ostravy-Jihu Petr Lexa Přendík zase v sobotu vezme další šťastlivce na střechu ve své době nejmodernějšího nádraží v ČSSR a v současnosti unikátní kulturní památky postavené v bruselském stylu – nádraží Ostrava-Vítkovice.

Tomáš Majliš provede zájemce 14. května od 14 hodin místy, kde se na slezskoostravském Zámostí nacházely staré hornické kolonie. Přestože ještě před druhou světovou válkou patřily k nejrozšířenějšímu typu bydlení na Slezské Ostravě, dnes je kromě několika domů většina z nich zdemolována. V paměti města zůstaly jen jejich názvy - Františkov, Jaklovec, Kamenec či Wilczkova kolonie - a drobné stopy v terénu jako stromy nebo zídky.

Starými lesními cestami na jednu z nejkrásnějších vyhlídek Ostravy

Od 17 hodin pak lidé mohou lidé v sobotu 14. května poznat krajinu jižně od původní vsi Poruba, která je skrytým klenotem Ostravy. V moderním a technickém světě čtyřproudových silnic, spedičních hal a zábavních parků na okraji města, se dosud dochovalo množství na první pohled nenápadných prvků venkovské předindustriální krajiny.

A právě za nimi nás zavede komentovaný výšlap na výrazný okrajový vrchol Nízkého Jeseníku - Zahumenici. Účastníci uvidí aleje, zarostlé pískovny, lomy a vodárenská zařízení. Či nejdelší bludný balvan v Česku. Vystoupají také pěšinami a starými lesními cestami na jednu z nejkrásnějších vyhlídek Ostravy. Sraz je u porubského bludného balvanu v 17 hodin.

V neděli 15. května začne v 10 hodin prohlídka Hulváckého lesa, který patří k nejznámějším stromovým porostům na území Ostravy. Jeho historie sahá do raného novověku a sraz účastníků je v 10 hodin na tramvajové zastávce Hulváky.

Do dětství dědečka Václava Havla

Hornická krajina Ostravska nebyla jen krajinou práce, ale také dětí. Ve zdejších koloniích vyrůstaly generace dětí, které tvořily svébytný dětský svět průmyslového regionu. Přidejte se ke komentované prohlídce a poznejte život kluků a holek ze Slezské Ostravy na přelomu 19. a 20. století.

„Vydáme se do doby, kdy v okolí řeky Lučiny mezi Zárubkem a Hranečníkem vyrůstal na konci 19. století slavný rodák Hugo Vavrečka, pozdější ředitel Baťovských závodů a dědeček Václava Havla. Během prohlídky navštívíme starobylou lípu Na Podborčí, kolem níž se rozkládaly kolonie Zárubek a Jakubka. Představíme si příběhy bojů kluků z nesvářených kolonií, a navštívíme místa jejich her,“ zvou členové spolku Pestré vrstvy na procházku nazvanou Hugo Vavrečka a krajina jeho dětství.

Sraz je ve 14 hodin po příjezdu tramvaje č. 4 od Hranečníku na zastávku Teplotechna. Parkovat se dá na Hranečníku.

Kdo byli lidé, kteří přicházeli do Ostravy za prací?

O historii migrace v Ostravě se zájemci dozvědí v neděli 15. května v takzvané Staré aréně v centru Ostravy. Historici tam budou líčit, že když se v malé ospalé vesnici, kterou dnes známe jako Slezskou Ostravu, našlo v 18. století uhlí, málokdo si asi dokázal představit, jak díky němu Ostrava vyroste a zbohatne.

V jednu chvíli se město a jeho okolí změnilo v nejrozvinutější oblast Rakousko-Uherské monarchie. A nezanedbatelný podíl na tom měli migranti, kteří do města přicházeli nejen z nejbližšího okolí, ale také z ciziny.

Ostrava zažila v 19. století dvě vlny migrací z bývalé Haliče a významný byl také příchod pracovní síly z východu po druhé světové válce. Kdo byli lidé, kteří do města přišli hledat živobytí? Jaká pozitiva a negativa to sebou neslo? A jaké pnutí ve společnosti kvůli tomu vzniklo?

Některé z těchto otázek jsou aktuální i dnes, v době, kdy do města přicházejí váleční uprchlíci z Ukrajiny. O historii migrace v Ostravě budou besedovat Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy, historik Radek Lipovski z Filozofické fakulty Ostravské univerzity a moderátor besedy profesor Aleš Zářický z Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Po celou dobu festivalu budou také zdarma otevřeny k prohlídkám malé historické objekty, které členové spolku Pestré vrstvy spravují a obnovili: hornická pekárna ve Slezské Ostravě, pozorovatelna civilní obrany v Hošťálkovicích a výstava fotografií Krajiny práce u dolu Michálka.

Na akce festivalu Pestré vrstvy je třeba se rezervovat na stránkách spolku.