Nejnovější zprávy: ​Hněv, film o hornících, který výjimečně není z Ostravy Při střetu osobního a nákladního auta zemřel člověk

Společnost

Frenštát vzdoruje koronaviru. ​Nejsme největší hvězdy. Máme největší štěstí, říká starosta

Jako nedobytná tvrz ve stále sílícím náporu zákeřného koronaviru odolává v kraji už jen jediný ze všech okresů a měst s rozšířenou působností. Je jím Frenštát pod Radhoštěm.

Mapa: KHS Ostrava

Zatímco sousední Frýdecko-Místecko má 79 onemocnění Covid-19, Ostrava 86 nemocných a všechny ostatní okresy nejméně jednoho a více, Frenštát pod Radhoštěm si drží v počtu nemocných nulu.

„Neumím si to vyhodnotit, nejsem žádný bioodborník. Je pravda, že přestože už hodně lidí absolvovalo u našich lékařů poměrně dost vyšetření, žádný případ zatím ve Frenštátě nemáme,“ řekl starosta města Miroslav Halatin.

„To ale neznamená, že to bude napořád. Nejsem ale na druhé straně ani skeptik. Když to tak zůstane, bude to dobře.“

Starosta si myslí, že lidé ve Frenštátě se chovají zodpovědně, ale podle něho samozřejmě záleží, až bude vyšetřeno na koronavirus obyvatel Frenštátu více.

„Pak uvidíme, jak to skutečně je. Neznamená to ani, že když tady nemáme nějaké kolabování lidí, že jako Frenštátští jsme snad nějak odolnější,“ usměje se.

Nemyslí si ani, že by obyvatelé města odolávali více, protože žijí v Beskydech.

„Není jen to o této lokalitě, spíše záleží, jestli někde někdo byl a jestli se tam dostal s někým do blízkého kontaktu. Může to být prostě jen klika,“ zvažuje „šance“ nákazy starosta Miroslav Halatin. „Že máme nulu, neznamená, že jsme největší hvězdy. Spíše máme to největší štěstí.“

Lidé ve Frenštátě pod Radhoštěm však umějí pomoci. „Už od začátku tu máme řadu dobrovolníků, kteří šijí roušky a pomáhají. V našem Domě dětí a mládeže Astra je partyja, která šije, pak v našem krytém bazéně a pak jsou tady po celém městě dobrovolníci, ale i firmy, které na začátku, když nebylo z čeho, tak šili roušky za dost dobrou cenu. Něco jsme tehdy koupili, ale většinu máme díky takovýmto lidem zadarmo,“ upozornil starosta Frenštátu pod Radhoštěm.

Do kdy si Frenštát udrží „nulu“ v počtu nemocných na Covid-19, nedokáže starosta tipnout. „Je to, jako byste se mě podobně zeptal při sfárání do dolu, kdy nás to zavalí. Možná to tady už je, možná to někdo překonal a nikoho nenakazil,“ říká starosta, který v životě fáral do několika dolů na Ostravsku.

Zažil už starosta Miroslav Halatin v životě nějakou podobnou situaci jako všeobecné ohrožení nákazou koronaviru? „No, v roce 1997 jsem jako pracovník odboru na radnici zažil povodně. To byl velice krutý rok. Tehdy ještě žádná pravidla na povodně nebyla a někteří lidé zažívali tehdy mnohem horší stres než dnes. Měli vyplavené celé baráky. Dnes tím, že je už delší dobu dobrá ekonomická situace, tak někteří, především mladí lidé, si vlastně krizové věci jako je třeba právě současný krizový stav, nepřipouštějí a neřeší ho. Nic se jim totiž zatím nestalo. A někteří si ani nezakryjí tu pusu, nedodržují žádná pravidla a jsou schopni se na vás třeba u pokladny nebo v autobuse klidně přilepit,“ popisuje starosta Frenštátu pod Radhoštěm.

Dokonce míní, že stát by měl mladé lidi občas třeba takovou povinnou třeba i ozbrojenou službou protrénovat. „Třeba jen na šest měsíců. Myslím, že by pak byli pro krizovou situaci vycvičeni jinak,“ řekl starosta a dodal, že před pár dny se musel některých hochů ptát, proč nemají roušku na obličeji, ale na krku.

„Když vedle nich prochází maminka s dítětem v kočárku,“ řekl starosta. „Kolega podobným mladým lidem také vytýkal nenošení roušek na náměstí. A když se vymlouvají, dáme jim druhou. Nejsem žádný diktátor a tvrďák, ale lidé musejí sami dodržovat nějaká pravidla,“ dodává.

Miroslav Halatin má jasno v tom, že až krize s nákazou přejde, budou se muset lidé rozhodně ekonomicky uskrovnit tak jako například po krizi, která přišla v roce 2008.

„Záleží, do kdy tato krize bude trvat, kdy skončí a jaké budou její mínusy.“