Historie Zlaté tretry. V Ostravě závodily legendy světové atletiky

Pokaždé, když se každý rok v červnu koná v Ostravě světový atletický mítink Zlatá tretra, sjedou se na vítkovický stadion elitní atleti z celého světa. Na dráhy a sportoviště se v tom jediném večeru soustředí objektivy spousty kamer řady televizních společností, přijedou nejlepší „sporťáci“ z mnoha médií a město ožije opravdových sportovním svátkem.

Zlatá tretra, která se letos bude 24. června konat už po čtyřiašedesáté, patří mezi jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě. Startovalo na ní nespočet legend dříve československého, českého a zahraničního sportu. Pojďme si slavnou historii už tradičně největší české atletické události roku připomenout a dejme slovo i pamětníkům, velkým hvězdám a osobnostem ze zákulisí tohoto mítinku.

Impozantní stadion pro 24 tisíc diváků

Zlatá tretra Ostrava se poprvé konala v polovině září roku 1961 a to ještě jako první ročník Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG. „Nikdo tehdy netušil, že se z tohoto závodu stane český atletický fenomén. Na ještě tehdy na škvárovém oválu se sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska. Ovšem už tehdy před zraky tří tisícovek diváků padl světový výkon!. Ukrajinka Ludmila Lysenková uběhla netradiční trať na 880 yardů za 2:08,1 minuty.

Běželo se už tehdy se na vítkovickém stadionu, nechal podnik vystavět za více než 11 milionů korun v letech 1937 až 1939. Ve své době to byl v pořadí druhý, ale v podstatě nejmodernější stadion v Československu. Měl v prvé řadě sloužit zaměstnancům Vítkovických železáren. Na tu dobu impozantní stavba měla tribuna stadionu s kapacitou 4 250 míst k sezení a 1 680 ke stání, ochozy ke stání mohly pojmout dalších 17 900 diváků. Na stadion tak mohlo přijít až 24 tisíc diváků.

Když se za protektorátu otevřel, sloužil hlavně Němcům

Stadion se měl veřejnosti slavnostně otevřít 27. a 28. října 1938 při 20. výročí vzniku Československa. Vše padlo mnichovskou dohodou a změnami ve vedení podniku. Nakonec se nový stadion otevřel v dubnu roku 1939 bez okázalého programu, ale i bez většího zájmu veřejnosti. Začal protektorát.

Během okupace mohli stadion využívat především členové Německého sportovního klubu. Čeští sportovci mohli užívat jen okolní škvárové tréninkové hřiště na rohu Závodní a Zengrovy ulice. Areál stadionu nakonec přečkal i největší spojenecký nálet 29. srpna 1944. Jen pár bomb dopadlo na hřiště.

V první den osvobození Ostravy, tedy 30. dubna 1945, se na stadionu usídlil český tankový prapor. A na stadion mohli konečně všichni a první sportovní akcí se stalo v září 1945 mezizem­ské utkání Čechy–Morava–Slovensko v atletice do­rostu i dospělých. Na stadionu se konaly sportovní soutěže, ale hlavně se tam hrál fotbal. V roce 1962 se na něm například jela jedna etapy Závodu míru, pravidelně se tu odbývaly městské a krajské spartakiády.

Stadion dnes umožňuje atletické soutěže nejvyšší kategorie

Pojďme se podívat jak se vítkovický stadion za více než šedesát let od vzniku Zlaté tretry proměnil. Už v roce 1962 měl za sebou generální opravu běžecké dráhy a organizátoři kompletně natřeli konstrukci tribuny i lavičky. V roce 1971 nahradili dosavadní antukovou dráhu stadionu moderním tartanovým povrchem. Při k ní dali dvě nové dráhy, čímž areál dosáhl světového standardu pro konání atletických závodů. Na konci dubna roku 1975 roce 1973 uměle osvítily stadion čtyři nové stožáry.

Foto: se souhlasem Zlaté tretry

V roce 1987 dostal vítkovický stadion jako první v Československu funkční elektrický vyhřívací systém, předběhl tím svou dobu. A novou úpravu hřiště, při níž se do pomocných prací se zapojili i sportovní funkcionáři, hráči, učni a fanoušci vítkovického sportu.

V červenci roku 2002 začala stadion provozovat akciová společnost VÍTKOVICE ARÉNA, stejně jako zimní halu Ledňáček a Palác kultury a sportu. Poté vítkovický stadion koupilo město, které jej začalo rekonstruovat. Stadion získal novou tribunu, tréninkové hřiště dostalo umělý trávník a vznikla nová atletická dráha. Cílem bylo přeměnit stadion na moderní multifunkční zařízení, které umožní pořádat atletické soutěže nejvyšší mezinárodní kategorie, ale i mezistátní a ligové zápasy ve fotbale.

Zlatá tretra viděla často pokoření světových rekordů

Nejvýznamnějším mezníkem v dějinách stadionu však bylo zahájení tradice mezinárodního atletického mítinku v roce 1961. Po celou dobu konání Zlaté tretry padaly na sportovištích vítkovického stadionu špičkové výkony. Namátkou - Renata Stecherová v roce 1973 zaběhla na Zlaté tretře na 100 metrů první oficiální ženský čas pod 11 sekund, Femke Bolová v roce 2022 vytvořila „světový rekord“ na 300 metrů překážek, tyčkař Mondo Duplantise v roce 2023 přeskočil laťku ve výšce 612 centimetrů.

Populární kubánský fenomén Alberto Juantorena právě v Ostravě zjistil, že může kombinovat běh na 400 a 800 metrů. A úspěšně tento záměr završil na olympijských hrách v Montrealu v roce 1976.

„Kubánci vůbec patřili na Zlaté tretře k ozdobám „předdolarové éry“, ale i později, kdy například v roce 2008, Dayron Robles v Ostravě šokoval atletickou veřejnost světovým rekordem v běhu na 110 metrů překážek. V devadesátých letech začaly do Ostravy přijíždět hvězdy z Ameriky, například Merlene Otteyová nebo Kanaďan Donovan Bailey. Do Ostravy přijel v roce 2001 jako sprinter a po deseti letech jako host. „Pamatuji si, že pršelo, publikum bylo přesto skvělé. Za vítězství jsem převzal trofej, kterou mám dodnes vystavenou. Z návštěvy Ostravy mám velký zážitek,“ řekl o svém vítězném závodu v roce 2001 na Zlaté tretře olympijský vítěz v běhu na 100 metrů.

Na tretře se setkaly největší legendy olympiády v Mexiku

Mezi výjimečné, i když mimosportovní události je možné zařadit i setkání Věry Čáslavské s Bobem Beamonem v roce 2013, dvou absolutních legend olympijských her v Mexiku v roce 1968. Bob Beamon zavzpomínal v Ostravě na den, kdy se rozběhl na olympijském stadionu v Mexiku a předvedl skok, který nikdo nečekal. „Když mi oznámili, že jsem skočil 890 centimetrů, netušil jsem, co to znamená. V Americe jsme totiž neměli metrický systém,“ vzpomínal sprinter, který světově uznávaný ostravský atletický mítink v roce 2013 zahajoval jako host.

Foto: se souhlasem Zlaté tretry

Když se setkal se světovou gymnastickou legendou Věrou Čáslavskou, držitelkou sedmi zlatých olympijských medailí, vzpomenul: „Její svatba byla jednou z největších událostí olympijských her. Dobře si pamatuji, co se v roce 1968 dělo v Československu. Obdivuji, jak dokázala vzdorovat svému osudu a zůstat stále pozitivní. To dokáže jen opravdová legenda,“ složil poctu legendární gymnastce.

Světový rekord v Ostravě pokořil v bratrově triku

Etiopský vytrvalec Kenenisa Bekele, muž vedoucí světového žebříčku, který se na mítinku IAAF Super Grand Prix Zlatá tretra v roce 2004 postavil na start zářivé disciplíny „desítka“. Zase s velkou úctou mluvil o vytrvalecké legendě Emilu Zátopkovi. „To, co dokázal, byl zázrak. Nikdo ze současné generace si něco podobného nedokáže představit.“

Na Zlaté Tretře Bekele zaběhl světový rekord na 10 kilometrů, navíc s kuriózním podtextem. „Až po závodě jsem si uvědomil, že mám na triku bratrovo jméno. Asi mi to také k tak rychlému běhu pomohlo,“ glosoval se smíchem skutečnost, že nesl omylem startovní číslo svého bratra Tarika.

Při 47. ročníku Zlaté tretry padly na téměř vyprodaném stadionu i dva světové rekordy. Etiopská běžkyně Dire Tuneová uběhla za hodinu 18 517 metrů a Kubánec Dayron Robles vylepšil o jedinou setinu světový rekord Číňana Liu Xianga časem 12,87.

„Vítkovickou“ třístovku zkusil běžet i Bolt

Mezi nezapomenutelné zážitky Zlaté tretry patří také nejlepší časy historie v nekonvenčním běhu na 300 metrů, které na vítkovickém oválu zaběhli v roce 2017 Wayde Van Niekerk a o dva roky později Shaunae Miller-Uibová. Tuto trať si v Ostravě jedinkrát a to už v roce 2010 vyzkoušel v Ostravě i Usain Bolt. „Začal svůj běh rychle, dvoustovku za 19,83, a potom mu k rekordnímu času trochu chyběly síly. Tradice ostravských třístovek, tedy disciplín, které nejsou běžně k vidění, pak dosáhla vrcholu v roce 2022, kdy Femke Bolová zaběhla nejlepší čas historie na 300 metrů překážek,“ líčí autoři v nové publikaci Příběhy vítkovické atletiky.

Největší hvězdou v historii Zlaté tretry je však zřejmě Jamajčan Usain Bolt, který se stal svým rekordním počtem devíti účastí doslova miláčkem Ostravy.. Už v roce 2004, kdy mu bylo sedmnáct a kdy vytvořil kdy se stal světovou sprinterskou senzací, když zaběhl juniorský světový rekord 19,93 na 200 metrů, potvrdil tento usměvavý Jamajčan start na Zlaté tretře. Nakonec však musel kvůli zranění účast zrušit. A tak se v Ostravě poprvé objevil v roce 2006.

Premiérový Memoriál Istvána Gyulaie v běhu na 200 metrů tak měl na startu světové špičky. Kromě Usaina Bolta se v tom ročníku na Zlaté tretře na start postavil i mistra světa z roku 2003 a bronzový medailista z roku 2005 Kim Collins z ostrovního státu Svatý Kryštof a Nevis. Devatenáctiletý Usain Bolt nakonec na opačném pólu věkové hranice zaběhl rekord mítinku 20,28.

Z BMW na letišti dostal 240 kilometrů na hodinu

Za další dva roky už přijel Usain Bolt na Zlatou tretru už jako nejžádanější atlet světa a čerstvý držitel světového rekordu. A potom znovu a znovu, celkem devětkrát. Představil se na dvojnásobné trati, zaznamenal dodnes platný rekord Tretry na 200 metrů 19,83 a historicky nejlepší čas na území Česka.

Protože je Bolt milovníkem rychlých aut, organizátoři Tretry pro něj připravili na dráze mošnovského letiště nový model vozu BMW Z4. „Nejvíc jsem to rozjel na 240, víc ne. Ale zrychlení z nuly na sto jsem zvládl pod čtyři vteřiny,“ hodnotil schopnosti třílitrového vozu s výkonem 360 koní Usain Bolt.

V roce 2010 běžel v Ostravě poprvé a naposledy trať na 300 metrů. Jamajskému sprinterovi deštivý útok na světový rekord nevyšel, jeho čas 30,97 byl „pouze“ druhým nejlepším v historii.

Běžel i s čtyřletými dětmi, odměnil je metrovou čokoládou

V roce 2011 si Usain Bolt vyzkoušel při pobytu v Česku golf na golfovém turnaji osobností ve Slavkově u Brna, kde společnost Boltovi dělali například Ivan Lendl, Jaromír Jágr nebo Tomáš Berdych. „Cítím se trochu nesvůj,“ usmíval se před prvním odpalem. Po odpalu však míček letěl vzduchem jen těsně nad zemí. Po tomto golfu pak vyhrál stovku na Tretře za 9,91.

Usain Bolt. Foto: se souhlasem Zlaté tretry

V roce 2012 si nejlepší sprinter světa na vítkovickém stadionu zaběhl první závodní šedesátku v životě se čtyřletými dětmi, těm nejmenším rozdal metrovou čokoládu. „Ještě nikdy jsem tak velkou čokoládu neviděl, ale byla dobrá.“ Závod na 100 metrů vyhrál za 10,04.

V roce 2015 se Zlatá tretra Ostrava poprvé konala na zrekonstruovaném Městském stadionu a jamajská superstar opět nechyběla. Při svém sedmém ostravském startu a po dvouleté absenci si vybral sprint na 200 metrů. Třikrát musel zakleknout do bloků, než se konečně ozval startovní výstřel. Za výkon 20,13 sekundy v dešti a větru byl přesto oslavován ze všech nejvíc.

Každou křišťálovou tretru má doma vystavenou

Před svým startem v roce 2016 řekl: „Jsem starší, ale jsem i vyzrálejší. Nasbíral jsem spoustu zkušeností, medailí, rozšířily se řady mých fanoušků a snad jsem inspiroval i hodně lidí. Cestování a závodění si užívám, ale trénink čím dál více nenávidím,“ řekl tehdy už šestinásobný olympijský šampion kterého tentokrát do Ostravy na Zlatou tretru doprovodili jeho rodiče. Stovku vyhrál za 9,98.

V roce 2017 startoval na Zlaté tretře podeváté. „Každou křišťálovou tretru, kterou jsem tu získal, mám vystavenou doma,“ řekl tehdy Usain Bolt. Poté prolétl cílem jako první a rozloučil se tak s Ostravou tím nejlepším možným způsobem. Stadionem zněla jamajská hymna, pořadatelé připravili ohňostroj i speciální choreografii diváků. A atletický fenomén pak téměř hodinu po skončení závodu obcházel celý stadion a rozdával stovky podpisů. „Do Ostravy jsem jezdil moc rád. Zažil jsem tady zimu, zažil jsem déšť, rozmarné počasí je to první, co se mi vybaví při vzpomínce na toto město. Ale také tu vždy byli skvělí fanoušci, kteří udělali z tohoto mítinku pokaždé zcela unikátní záležitost, chválil Bolt.

Možná se Usaun Bolt vrátí jednou jako čestný host

Přestože už Usain Bolt nezávodí, Zlatá tretra možná má šanci, že se na ni jednou vrátí. Jako host. „Usain nikdy nezapomněl na to, že jsme ho na Zlatou tretru po­zvali, když ještě nebyl hvězda, ale nadějný junior. Že jsme věřili v jeho talent. Tretru si oblíbil pro její přátelskou, rodinnou atmosféru, že je blízko hotel a stadion, že zde má svůj klid mimo centrum města. I proto věřím, že jako host ještě někdy v budoucnu do Ostravy zavítá,“ doufá atletický a sportovní manažer a spolupořadatel sportovních akcí Alfonz Juck, který dlouhodobě spolupracuje se Zlatou tretrou.

Také kubánský El Caballo Alberto Juantorena, jehož vítězné olympijské „double“ z Montrealu v roce 1976 je dodnes vzácným unikátem a dá se říci, že Zlatá tretra mu k němu dopomohla, nedal na Ostravu dopustit. Právě na Zlaté tretře a také na atletickém mítinku Pravda–Televízia–Slovnaft v Bratislavě si totiž před Montrealem testoval možnost kombinace 400 a 800 metrů.

„V roce 1972 jsem měl možnost poprvé cestovat do Evropy a první zemí, kterou jsem navštívil, bylo právě Československo. Ostravský a bratislavský mítink se možná i proto staly mými nejoblíbenějšími. Osmistovku jsem původně běžet vůbec nechtěl, ale nakonec mě přesvědčili, abych to v Ostravě zkusil. A docela mi to sedlo,“ řekl Alberto Juantorena, který se pak do Ostravy vrátil v roce 2016 jako host jubilejního 55. ročníku Zlaté tretry.

Ostrava a Tretra jsou mou srdeční záležitostí, říká Jan Železný

Mezi velké fanoušky Zlaté tretry patří i Jan Železný, jeden z nejlepších oštěpařů moderní éry, držitel tří zlatých medailí a jedné stříbrné medaile z olympijských her, trojnásobný mistr světa. Jeho životní výkon se ostatně zrodil právě na Zlaté tretře. Ten byl i ředitelem a také ambasadorem mítinku Zlatá tretra. V letech 1996 a 1997 také nosil vítkovický dres. Ale s Ostravou ho pojí mnohem více.

Jan Železný. Foto: se souhlasem Zlaté tretry

„Ostrava a Tretra jsou moje srdeční záležitost. Má vynikající renomé nejen mezi závodníky, ale i v atletickém světě. Diváky, kteří přicházejí na stadion už tři hodiny před začátkem, stojí na tribunách, někdy pod deštníky. To jsem nikde jinde nezažil. Atletice rozumějí, váží si toho, že do Ostravy přijíždí světová špička. Jsem rád, že jsem se mohl podílet na tom, že se Tretra dostala mezi top mítinky a vůbec že se ji podařilo vzkřísit. Vždyť jeden rok dokonce hrozil tomuto podniku zánik. Ale vše se obrátilo k lepšímu. Díky Tretře má Ostrava moderní stadion a také mítink, který má ve světě ohromný zvuk. Proto se sem všichni tak rádi vracejí,“ říká Jan Železný.

S pádem železné opony začala Zlatá tretra uvadat

Zlatá tretra totiž neměla vždy na růžích ustláno. S pádem železné opony začala sláva mítinku, kterého se třeba v roce 1978 zúčastnili sportovci z pětadvaceti zemí, zvolna uvadat. Ještě před Sametovou revolucí spadla Tretra do „třetí ligy“ a pořadatelé pak měli opravdu velké problémy s tím, aby mítink úplně nezanikl. To úsilí se nakonec, i přestože v roce 1999 byla tradice závodů na rok přerušena, vyplatilo. A Tretra se začala vracet zpět na výsluní. Tam, kam bezesporu, patří.

Z nesmělých pokusů, i přes doby nelehké, tedy vzešla hvězda. Stálice nebe vrcholných světových atletických událostí. Bez lidí a jejich nadšení nic podobného není možné. Počínaje vítkovickými zakladateli Vlastimilem Vaculou, Janem Pekařem, Janem Kebrlem, který byl zároveň 33 let ředitelem závodu. Přes Jana Slaninu, který přivedl mítink k vrcholu. Až po renomované agentury a manžery, kteří od roku 2002 nacházejí partnery pokrývající ekonomické zabezpečení startů hvězd světové atletiky a bezpečně tak akci na vrcholné úrovni drží.

Je to stoletá vítkovická mladice

Dlouholetý komentátor České televize a Eurosportu Štěpán Škorpil říká, že dnes je Zlatá tretra stoletou vítkovickou mladicí. Ještě jako juniorský mistr Československa v desetiboji se vydal na vítkovický stadion s partou spolubojovníků, atletů Dukly Praha v roce 1970. „Absolvoval jsem tu jeden ze svých pěti startů na mistrovství republiky. Vzpomínám na jakousi posvátnou úctu, se kterou jsem se v předvečer startu závodů rozklusával bosky po trávě a měl husí kůži z toho, že se pohybuji pár metrů od dráhy, kde v roce 1949 můj atletický bůh Emil Zátopek vytvořil své dva první světové rekordy na deset kilometrů,“ vzpomíná.

Nezapomenutelné jsou pro něho starty Usaina Bolta, dobře vzpomíná i na světový rekord na Emilově „desítce“ 8. června 2004 ve fenomenálním běhu Kenenisy Bekeleho. „Diváci věděli, že je to dobře rozběhnutý závod, a fandili, avšak zhruba tři kilometry před cílem i na ně dolehla troška únavy. Vtom se na tribuně nad našimi komentátorskými stanovišti ob­jevila Dana Zátopková a v halasu na mě křikla: „Vyhecuj víc ty lidi!“ To se nakonec povedlo a na dlaních a hlasivkách báječného publika dolétl skvělý borec z Etiopie do cíle v novém světovém rekordu 26:20,31. S Danou jsem si později u mikrofonu velice rád povídal, bývala často v roli čestného hosta a velikou ozdobou mítinku,“ vzpomíná legendární Štěpán Škorpil a dodává. „Vítkovická atletika je stále náramná – prostě stoletá mladice!“

Diváci vytvořili při hodinovce kroužící rekordní vlnu

Známý televizní sportovní komentátor a moderátor Michal Dusík má vítkovickou atletiku spojenou především se Zlatou tretrou. „Pamatuju si na úplně první rozhovor s Usainem Boltem. Tehdy byl ještě nadějný mladík, kterého trápila zranění, ale moc mě to tehdejší povídání bavilo. Před Pekingem už při­jel jako světový rekordman, přesto zůstal při natáčení stále tím trochu rozpustilým klukem z Jamajky, který se neváhal jen tak, jako kamarád, otočit do kamery a pozvat diváky „ke sledování ČT 4, nejlepšího sportovního programu všech dob“. Jiné stanice by podobná věta stála statisíce dolarů, ale pro nás byla jako kamarádský dárek,“ poznamenává Michal Dusík.

Při speciálních studiích, kdy se jako komentátor na několik let přesunul dolů na plochu. Tam zažil chvíle, ze kterých mu stále chodí mráz po zádech. „Třeba úžasnou atmosféru při běžecké hodinovce. Dnes se používá při bězích světelná stopa, která závodníkům pomáhá s tempem. Ale na Tretře nebyla zapotřebí. Místo ní měli roli vodiče diváci, kteří vytvořili kroužící rekordní vlnu!“ chválil komentátor vítkovický atletický divácký kotel.

Někteří slavní atleti se na Zlaté tretře rozloučili s kariérou

Úžasnou atmosféru na Zlaté tretře si pochvaloval i Hicham El Guerrouj. Jeden z nejlepších atletů světa roku 2002 potvrdil svou účast na Zlaté tretře 2003. V Ostravě si mílař naplánoval start na pět kilometrů. „Poběžím tuto trať poprvé, získat trofej Emila Zátopka je pro mě velmi důležité,“ řekl tehdy.

Osmadvacetiletý marocký běžec byl pak o rok později před startem závodu trochu nervózní. „Cítil jsem chvění nohou, ale jak jsem začal vnímat skvělou atmosféru, dostal jsem chuť závodit. Diváci mi úžasně fandili vestoje, moc se mi ten závod líbil ač vyhrál Stephen Cherono z Keni. Myslím, že tento závod se může řadit mezi pět nejlepších mítinků na světě, atmosféra byla fantastická, všichni se tady o mě starali, možná mě až rozmazlovali,“ pochvaloval si Hicham El Guerrouj. A když v roce 2006 končil kariéru, v Ostravě si zaběhl za obrovských ovací čestné kolečko a na Tretru se pak vrátil už jako host. Prostě se mu na ní líbí.

Mezi světové hvězdy Zlaté tretry se zařadili i českoslovenští atleti a atletky. Helena Fibingerová a Jarmila Kratochvílová pravidelně na Zlaté tretře startovala, teď ráda pobývá jako divák na tribuně. Tribuny stadionu také pravidelně plnil oštěpař Jan Železný. Devětkrát na Zlaté tretře vyhrál, po ukončení kariéry pokračoval na ni zůstal buď jako ředitel závodu nebo jeho ambasador.

Na vítkovickém oválu se také některé hvězdy světové atletiky rozloučily se svou kariérou. Kromě Jana Železného to byl i Hicham El Guerrouj nebo Zuzana Hejnová. Zlatá tretra ve své více než šedesátileté historii přinesla kromě nezapomenutelných sportovních zážitků i obrovské emoce, spoustu příběhů a nečekaných rozuzlení. Kdo z atletů zde startoval byť jedinkrát, vesměs rád na Ostravu vzpomíná.

Toto téma Patriot Program vytvořil s pomocí publikace Příběhy vítkovické atletiky 1924–2024 autora Aleše Uhera st., vydané v nakladatelství Albatrosmedia.cz.