Hornictví patří minulosti. Karviná musí jít dál, říká primátor Jan Wolf

Poslední lednový den definitivně skončí těžba černého uhlí. Etapa, která je spoustu let spojena s Karvinou, se definitivně uzavře. „Hornictví Karviné v minulosti hodně dalo, ale v poslední době toho hlavně spoustu vzalo,“ říká v rozhovoru pro patriotmagazin.cz primátor Karviné Jan Wolf.

Na magistrátu je od roku 2006, primátorem se stal v roce 2018. Jak se od té doby Karviná změnila? Kam se posunula? Jak se město vyrovnává s koncem hornictví? Nejen o tom jsme si povídali s karvinským primátorem Janem Wolfem.

Karviná má pro spoustu lidí nálepku hornického města. Jaká je ale doopravdy?

Město se posunulo hlavně z hlediska životního prostředí a struktury obyvatelstva. Hornická nálepka je minulostí, jenže spousta lidí, kteří v Karviné nikdy nebyli, ji mají s těžbou stále spojenou. Pro mě je však naše město jiné, zelené, kulturní i sportovní. A se zajímavou budoucností.

Bude těžké hornickou nálepku odlepit?

Je to složité, ale věřím, že se nám to postupnými krůčky daří. O to více nás to motivuje jít dopředu, město posouvat a zvelebovat, dělat dobré věci. Jsem rád, že se nám to daří a že máme spoustu pozitivních ohlasů. Lidé, kteří k nám přijíždí a neví, jak město vypadá, odjíždějí s úplně jiným pohledem na Karvinou.

Hornictví končí. Jak podle vás budou lidé Karvinou vnímat třeba za deset let?

Doufám, že jako zajímavé příhraniční město spojené s lázeňstvím, turismem a možnostmi pro rozvoj podnikání. Ve strukturálně postižených regionech jsou totiž daleko větší možnosti pro podnikatelský sektor, malé a střední podnikání se může zajímavě rozvíjet. Můžeme být atraktivním městem, které bude využívat svých přírodních zdrojů, krásné přírody, volnočasových aktivit a cykloturistiky. Věřím, že se posuneme i s nabídkou práce, ale to nejde ze dne na den.

Jste rád, že je kapitola hornictví u konce?

Víte, hornictví Karviné v minulosti spoustu dalo. Zajistilo rozvoj města, přivedlo nové obyvatele, ale v poslední době Karviné také spoustu vzalo. Životní prostředí, zpackaná privatizace, to vše mělo na město negativní dopad. Jsem rád, že se můžeme posunout dál a že se hornictví stane minulostí, která zůstane zakořeněná v naší identitě, a kterou si budeme připomínat. Ale všichni, co tady žijeme, se musíme dívat dopředu. Jsou před námi nové výzvy.

Řada lidí ovšem kvůli konci těžby přišla o práci. Jak to město zasáhlo?

Víme, že se neobejdeme bez průmyslových zón. Když jsme připravovali zónu Nové Pole, byla okolo něj spousta skeptických názorů. Dnes tady pracuje 3500 zaměstnanců.

Jak to vypadá se stavbou průmyslové zóny nad Barborou?

Je to evergreen, o kterém se mluví už od roku 2006. Tehdy na tuto lokalitu byly prostředky dané státem, ale nastaly problémy s ekology a památkáři. Kdyby v Karviné byly pozemky v jiné lokalitě, budeme na nich pracovat, ale Karviná je poddolovaná a na spoustě míst se stavět nedá. Proto tato průmyslová zóna jinde být nemůže. My jsme deklarovali, že o zónu stojíme a chceme, aby vznikla. Ale není to v naší moci, je to záležitost státní politiky.

Kolik pracovních míst by nová průmyslová zóna mohla přinést?

Odhaduje se, že okolo 3000. Záleží na tom, jaké firmy by k nám přišly. Chceme, aby u nás působily firmy, které nabídnou kvalifikovanější práci, lepší mzdy a přinesou městu větší užitek, nejen levnou výrobu.

Mají společnosti o místo v Karviné zájem?

Jezdí k nám investoři, jenže zóna musí být nejdříve připravená, až pak jim může developer něco nabídnout. Nové firmy s sebou mohou přinést mladé lidi ze zajímavých oborů i řadu odborníků, kteří by se v Karviné mohli usadit a založit tady rodinu.

Foto: Marek Kania

Zároveň jsem ale rád, že se ve městě úspěšně daří rozvíjet malé a střední podnikání, i díky spolupráci s Obchodně podnikatelskou fakultou. Nedávno jsme navíc získali lázeňský status, takže se stále posouváme i v lázeňství, které bylo kvůli těžbě v pozadí.

K symbolům Karviné patří také areál lodiček a Karvinského moře. Tušili jste, že se z nich mohou stát takové fenomény?

Mělo to svůj vývoj. Na Lodičkách působí Iniciativa Dokořán, která pořádá spoustu akcí. Celý areál se těší velké popularitě. Jeho kapacita už dokonce současným potřebám nestačí, a tak chystáme další rozšíření.

A co Karvinské moře?

Dříve to byla zatopená část poddolovaného území, dnes krásný rekreační areál s čistou vodou, který mají lidé ohromně rádi. Leží na krásném místě, máme tam nová mola, zpevňujeme břehy, pro návštěvníky chystáme i občerstvení nebo parkoviště. Služby se budou rozvíjet, ale stále jsme opatrní. Nechceme to přehnat, aby moře nepřišlo o své kouzlo.

Nové lákadlo chystá i oblíbený zámecký park…

Je to tak, v parku probíhá velká rekonstrukce bývalých koníren, které se promění v krásnou budovu sloužící pro komunitní setkávání. Součástí projektu je také inhalatorium, které lidem nabídne klid, relax a odpočinek.

Ke Karviné patří i cyklostezky. Město dokonce skončilo druhé v žebříčku Cyklorank.

Cyklostezkám se věnujeme už dlouho, stále hledáme další zajímavé trasy. Jezdí k nám i spousta návštěvníků z Polska, velkým lákadlem je takzvaná Železná stezka, která patří mezi nejlepší v Evropě. Stavíme most, který napojí cyklostezku do Polska, chystáme také propojení s Havířovem a Orlovou.

Dokážete si představit, že do Karviné dorazí čtyřčlenná rodina na týdenní dovolenou?

Určitě. Kromě moře, parku a lodiček máme taky krásný zámek, ve městě spoustu zeleně, muzeum, galerie, ohromně se zvedla i gastronomie. Každý si má z čeho vybrat.

V Karviné je také fakulta Slezské univerzity, kterou doplní zajímavá budovat nazvaná CEPIS. Co městu přinese?

Další zajímavou stavbu v centru města. Je to mimořádně zajímavý projekt, který jsme se rozhodli podpořit, poskytli jsme pozemky i část financí. CEPIS bude domovem pro obory podporující podnikání. Nabídne moderní prostory pro vzdělávání, přiláká nové studenty a podpoří rozvoj byznysu přímo tady, v Karviné.

Jak moc město v současné době trápí odliv lidé z regionu?

Je to složité téma, v celé republice. Odliv tady samozřejmě je, na druhou stranu – je pozitivní, že se nám pak spousta lidí vrátí zpátky. Získají zkušenosti a potom se usídlí v Karviné. Máme dostupné bydlení, vysokou školu, dostatečné kapacity škol, školek i kroužků. Návrat mladých lidí je podle mě propojen i s koncem hornictví, zlepšuje se životní prostředí a Karviná se opět stává atraktivní. Spousta lidí od nás za prací dojíždí, ale v Karviné mají své zázemí.

Hodně nám v tom pomáhá i Iniciativa Dokořán, která s mladými lidmi velmi dobře pracuje. Mám z toho radost, mladí jsou totiž motorem města, jsou aktivní a chtějí něco dělat. Mladá generace má na město i život jiný pohled, do budoucna ho bude přetvářet k obrazu svému.

Na podzim se konají komunální volby. Budete obhajovat post primátora?

Čtyři roky utekly, každopádně já mám pořád hodně energie. Pokud se nic nestane, tak do voleb chci jít. Když pozice obhájíme, mám v hlavě spoustu myšlenek, které chci dále rozvíjet.

Foto: Marek Kania

Radost vám musí dělat i sport. Házenkáři prožívají další dobrou sezonu, navíc se daří i fotbalistům!

Máme z toho radost. Házená, to je naše chlouba. Házenkáři mají novou palubovku, rekonstruovali jsme prostory v hale, připravujeme i přístavbu haly. Stejně tak nás těší velmi úspěšné vystoupení fotbalistů v podzimní části první ligy. Jak házenkářům, tak fotbalistům bych přál, aby měli na svých domácích zápasech pravidelně vyprodáno.

Když se nad tím zamyslím, fotbal má podobný vývoj jako město. Dříve se do klubu spoustě hráčů nechtělo, teď je ale žádanou adresou.

Je to tak. Když k nám přijdou kluci z Prahy nebo jiných částí republiky, mají o městě nějaké mínění. Pak se ale projdou v parku, zaběhají si na Karvinském moři, dají si něco dobrého a názor rázem změní. Tichá pošta už funguje a hráči ví, že Karviná je dobrá destinace k životu i dalšímu rozvoji.

Karviná má také velký zimní stadion pro sedm tisíc lidí, dospělý hokej se ale ve městě nehraje. Budete to nějak řešit?

Přemýšlíme o studiích, jak stadion zmodernizovat. Je otázkou, jestli potřebuje tak velkou kapacitu. A pokud se do rekonstrukce pustíme, tak ze stadionu uděláme multifunkční zařízení, třeba i pro velké zápasy házenkářů nebo koncerty.