ROMAN FRENKO
Polévkový král
Do Beskyd každým rokem zavítá okolo půldruhého milionu turistů. Správa CHKO Beskydy by ráda jejich počet regulovala.
Nejnavštěvovanějšími místy turistů v Beskydech jsou Lysá hora a Pustevny, respektive úsek mezi Pustevnami a sochou Radegasta. Tyto cíle každoročně navštíví stovky tisíc výletníků. „Nejvyšší čísla byla v době covidu, kdy se lidé snažili dostat do hor co nejdál - pokud možno až tam, kde vede asfalt. Vůbec nerespektovali dopravní značky nebo nějaká omezení,“ řekl pro patriotmagazin.cz zástupce vedoucí Správy CHKO Beskydy Jiří Lehký.
Po koronavirové pandemii počty návštěvníků mírně opadly, nápor turistů v Beskydech je ale stále veliký. Správa CHKO Beskydy by ho proto ráda redukovala. „Přetlak turistů si dobře uvědomujeme už delší dobu, jenže nejsme národní park, a tak máme velmi omezené nástroje, jak ho vyřešit. Většina lidí si pod regulací hned představí nějaký zákaz, ale my nic takového většinou dělat nemůžeme,“ vysvětlil Lehký.
Co se ale udělat dá, to je podle něj rozložení počtu návštěvníků v čase a v prostoru. „Zkrátka ukázat lidem, že Beskydy jsou i něco jiného než Pustevny a Lysá hora, dát jim i další tipy. V tom je klíčové zapojení jednotlivých obcí,“ dodal.
Nápor turistů nezatěžuje pouze krajinu, vliv má také na zvířata. „Například jeleni či srnci jsou více ve stresu a tím pádem se chovají nestandardně. A čím víc jsou ve stresu, tím více poškozují les. Místo toho, aby se pásli na louce, tak se schovají do houštin a oždibují, na co přijdou, včetně mladých stromků. A to je pak hodně nákladné,“ upozorňuje Lehký. Ještě horší situace podle něj může nastat u chráněných druhů: „Když opakovaně vyplašíte takového tetřeva, nepotká partnera a třeba ani nezaloží rodinu. Je to velký problém.“
V posledních letech se změnila také struktura návštěvníků hor. Nemalou část z nich tvoří sportovci, přibyli novodobí poutníci na dálkových trasách. Další početnou skupinu představují lidé na elektrokolech a podobných vozítkách. „Dříve jel na kole do hor jen ten, kdo na to měl fyzičku. Navíc se musel včas otočit, aby měl čas a sílu se vrátit. Teď stačí hlídat nabití baterky a na kole můžete jezdit po horách celý den. Elektrokolo samozřejmě jako takové neškodí. Co podle nás ale škodí, je celodenní přítomnost člověka v horách, v místech, kde dřív bývalo liduprázdno. Jsme přesvědčení, že řadě živočichů, citlivých na vyrušení, to vadí,“ vysvětlil Lehký.
Dalším způsobem, jak přetíženým horám ulevit, by mohlo být vybudování záchytných parkovišť a zavedení kyvadlové dopravy. Takové parkoviště by mělo vzniknout například v Malenovicích či Vyšních Lhotách pod Prašivou, další v Prostřední Bečvě - to by mělo ulevit Pustevnám.
„Je to jednoduché. Když auta zůstanou stát pod horami, tak se do hor vydají jen ti, kteří tam doopravdy chtějí. Na druhou stranu je snad každému jasné, že v horách prostě není možné postavit parkování pro všechny,“ upozornil zástupce vedoucí Správy CHKO Beskydy, podle něhož by dobře zafungovala i kyvadlová doprava ve formě autobusů. „V řadě zemí to funguje i tak, že když vystoupíte z vlaku nebo autobusu, venku jsou přistavené dodávky. Ty pak, doslova za pár korun a během pár minut, dovezou skupinky tam, kam chtějí. To by za mě bylo zajímavé řešení,“ dodal Lehký.
Správa CHKO Beskydy tuší, které kroky by pomohly vysoké počty turistů v nejvytěžovanějších lokalitách omezit, cesta k nalezení jakési rovnováhy bude ovšem dlouhá a složitá. „Myslím, že je to o dialogu a spolupráci. Ale také o respektování toho, že i příroda potřebuje prostor a lidé zkrátka nemohou být všude. Pak už by to totiž nebyly Beskydy, ale lunapark,“ uzavřel Lehký.