Hra Pley Boyz v Divadle loutek zkoumá archetyp ideálního muže i nebezpečí incel ideologie

Ostrá slova, kruté odsudky, odkazy na mainstreamovou kulturu, rocková hudba, pět chlapů na scéně a ženské role jen v podobě hlasů z telefonu. Bicí souprava na pódiu, obří flaška známé whisky. Ale především vztah dospívajícího syna a rozporuplného otce v krizi.

A to třináctiletého syna hned ve čtyřech verzích, kdy jej naráz na scéně ztvárňují také čtyři herci v rolích, které jako by charakterizovaly čtyři různé povahy. Ten se vyrovnává s faktem, že ho nepřijali na střední školu.

Tak vypadá a působí nejnovější představení nazvané Pley Boyz v Divadle loutek Ostrava, kterými tato scéna končí před létem svou letošní divadelní sezonu. Autorská hra režírovaná Jiřím Ondrou nese podtitul „Protože mužem se musíte stát“ a otevírá syrovou výpověď o mužské identitě, o nezahojených ranách z dětství, o archetypu ideálního muže či otce. ¨

Premiéru divadelníci uvedli v pátek na Alternativní scéně Divadla loutek v Ostravě, ač tento kus míří hlavně na dospělé diváky, kteří si podobné trápení a dospívání každé mladé generace odžili a okusili. A na děti od třinácti let.

Mladí muži vyloučení z romantických a sexuálních vztahů

Scénář Terezy Agelové, Jiřího Ondry a kolektivu na pozadí vztahu otce a syna tematizuje fenomén takzvané manosféry – volné sítě online komunit, které se zabývají mužskou identitou, často z pohledu kritického vůči feminismu a tradičním genderovým rolím. Ostatně, některá slova vyřčená postavami synů, vlastně nedospělého syna, vůči ženám jsou v gradujícím finále hry patřičně krutá a surová.

Jednou z nejproblematičtějších skupin manosféry jsou takzvaní incelové (z anglického involuntary celibate), mladí muži, kteří se cítí být vyloučeni z romantických a sexuálních vztahů. Tato ideologie bývá spojována s misogynií, radikalizací a v krajních případech i s vážnými násilnými činy. „Na tématech, kterými se tato inscenace zabývá, není téměř nic pozitivního. Problematika, na kterou chceme upozornit, má většinou hrozivé důsledky, ale často nenápadný a plíživý rozjezd. O to víc považuji za podstatné o ní mluvit,“ vysvětluje režisér Jiří Ondra.

To jsou jen exekutoři, těch si nevšímej

Právě v jeho režii nakonec syn dojde až na hranu katarze, kdy se divák hry až trochu bojí, že naštvaná radikalizující se postava syna podpálí podzemní scénu divadla loutek, když na její podlahu před diváky vylije láhev hořlaviny. Nakonec však postava zabrzdí.

Foto: se souhlasem Divadla loutek

Představení vrcholí odjezdem otce a syna na motorce poté, co zařízení jejich bytu rozebírají exekutoři. Hledají školy, kde by mohl syn „zaparkovat“. Nový den, nová jízda, nový začátek! Divák se v závěru inscenace možná s úlevou dozví, že syn má vlastně své rodiče rád.

Autorem scénografie s obří lahví alkoholu a dřevěnou motorkou na skládání je Karel Czech. Ten diváky nechá nahlédnout do neuklizeného bytu trochu nedospělého otce, který stále doufá, že prorazí se svou kapelou. V inscenaci pak hraje důležitou roli hudba z pera Mariana Mazura, který ji na jevišti živě produkuje a zároveň hraje otce. V roli jeho třináctiletého syna se představí čtveřice herců – Richard Liberda, Aleš Petrič, Jakub Georgiev nebo Marek Moravec a Ondřej Vyhlídal. Dramaturgii má na starosti Tereza Agelová.

Režisér a zároveň spoluautor scénáře Jiří Ondra je absolventem režie na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU (atelier Miroslava Krobota), působil jako umělecký šéf Divadla D21 v Praze a také jako kmenový režisér v Divadle rozmanitostí v Mostě. Má za sebou spolupráce s A studiem Rubín, Divadlem Drak, Divadlem Minor a dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Tvoří pro dospělé i mladé publikum, mimo to se věnuje pedagogice, dramaterapii a teatroterapii.

Představení Pley Boyz uvede Divadlo loutek v reprízách ve středu 4. června a ve čtvrtek 5. června, v 18:30 hodin.