Společnost
28/05/2020 Jaroslav Baďura

I tak se kdysi bouralo. Unikátní vzpomínky četníka z Ostravy

Ve službě u ostravského četnictva byl od roku 1923 až do roku 1946.

Jan Čaja byl prvorepublikový četník každým coulem.

Pro Magazín PATRIOT na něj zavzpomínala jeho vnučka Alexandra Václavíková a poskytla i unikátní snímky z pozůstalosti.

"Děda se narodil dvanáctého května 1898 a zemřel v říjnu 1975," říká Alexandra Václavíková.

U četnictva byl od roku 1923 až do roku 1946. "Jako většina četníků, kteří sloužili během druhé světové války, dostal po roce 1945 výpověď. Vlastně předčasný důchod," vzpomíná vnučka.

"Děda byl hodný člověk. Jak babička říkala, tím, že byl vysoký a působil přísně, z něho šel strach. Dříve museli mít četníci určitou výšku."

Jeho rajonem byl střed Moravské Ostravy. "Taky řídil dopravu u Hotelu Palace a jezdíval k haváriím a dokumentoval je, bohužel mám je dvě fotografie," lituje vnučka.

"Z vyprávění pamětníků vím, že majitelé ostravských obchodů ho měli rádi, protože věděli, že je opravdu hlídá. Byl stále v pohybu."

Jan Čaja s babičkou a se třemi dětmi bydleli na Slezské Ostravě. Dneska už tam ten dům nestojí.

"Mamka mi ho kdysi ukázala. Stál kousek nad Gagarinovým náměstím. Po válce se prarodiče přestěhovali do Moravské Ostravy na Zámeckou ulici. Nad tehdejší obchod Rozvoj," vzpomíná Alexandra Václavíková.

Četník Jan Čaja miloval fotbal a pomáhal na stadionu SK Slezská.

Za války byl při bombardování zraněn. "Byl také na osm měsíců uvězněn za převádění lidí přes hranici."

Když už nemohl pracovat u četnictva, vedl s manželkou závodní jídelnu na Kuřím rynku.

"Co po dědovi zůstalo? Vzpomínky, pár fotek a rodný list, nic víc," říká Alexandra Václavíková.

"Děda byl obětavý člověk. Sice na to vyhazovem od četnictva po válce doplatil, ale to už tak v životě bývá, že," říká vnučka.

Sdílejte článek