Investice za 70 milionů. Koksovna v Přívoze bude méně znečišťovat ostravské ovzduší

Mnozí obyvatelé ostravského Přívozu jsou zvyklí, že koksovna Svoboda, tedy společnost OKK Koksovna u bývalého Dolu Odra, při výrobě koksu práší a čmoudí. Situace by se ale měla zlepšit.

S velkou vervou tu také před více než dvěma lety na šedesát ekologických aktivistů při pořádání Klimakempu proniklo přímo do závodu a protestovalo proti existenci jedné z posledních dvou koksoven v zemi. Další aktivisté tehdy blokovali nákladiště, odkud vlaky z koksovny z uhlí vyrobený koks odvážejí.

Společnost Lidé se v Ostravě mohou cítit bezpečněji. Kriminalita klesla o deset procent 13/02/2025

Přestože několik aktivistů tehdy skončilo na policejní služebně, možná i oni svou trochou do mlýna přispěli k tomu, že představitelé společnosti OKK Koksovny se zástupci města Ostravy podepsali dodatek k takzvané dobrovolné dohodě o spolupráci v oblasti životního prostředí z roku 2020, která se zaměřuje na omezování znečišťování ovzduší ze strany koksovny.

Koksovna investuje 70 milionů do snížení emisí z výroby koksu

Společnost se v tomto dodatku zavázala k dalším investicím ve výši 70 milionů korun, které mají přispět ke zlepšení situace v Ostravě. OKK Koksovny se v něm zavázaly v letech 2025 až 2028 modernizovat systém a technologii výroby, které by měly výrazně snížit podíl znečišťujících látek v ovzduší a karcinogenního benzo(a)pyrenu.

„Konkrétně těmito opatřeními dojde k dodatečnému odprášení koksárenských baterií a modernizaci systému hašení koksu. To sníží emise tuhých znečišťujících látek do ovzduší. První z opatření bude přitom hotovo už v prvním kvartále letošního roku, další tři bude společnost instalovat do výroby koksu postupně do roku 2028,“ řekl Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí, který dodatek k dohodě za město Ostrava podepsal.

Vyvinuli revoluční řešení, které nemá žádná koksovna v Evropě

Takzvané dodatečné odprášení výtlačných a pěchovacích strojů, kombinované s odprášením čištění stoupaček koksárenské baterie, je unikátní technologií, kterou odborníci vyvinuli speciálně pro tento účel. Druhým technologickým opatřením bude modernizace systému hašení koksu. Koksárna instaluje do takzvané hasicí věže pro 9. a 10. koksárenskou baterii patentové vestavby, které budou snižovat šíření tuhých znečišťujících látek do ovzduší při hašení vyrobeného koksu.

„Je to pionýrský projekt a velmi revoluční řešení, které nemá žádný konkurent v Evropě. My jsme toto řešení nalezli po velmi detailních diskusích s odbornými firmami. Výsledkem má být vydatné zlepšení, hlavně co se týče emisí tuhých znečišťujících látek, až o dvacet procent,“ vysvětlil ředitel společnosti OKK Koksovny Pavel Woznica, který osobně dodatel k dohodě před zástupci médií podepsal.

Firma chce, aby dopad výroby koksu na okolí byl co nejmenší

Šéf společnosti připomněl, že je zájmem koksovny, aby vliv výroby koksu na okolí byl co možná nejmenší a kvalita životního prostředí v Ostravě se zlepšovala. „Proto jsme v posledních letech do našeho koksárenského provozu výrazně investovali. Nyní se nám podařilo najít způsob dalších proekologických úprav koksárenské technologie, o které jsme obsah dobrovolné dohody rozšířili,“ komentoval podpis dohody Woznica.

Díky původní dobrovolné dohodě z roku 2020 společnost OKK Koksovny také čistí komunikace v blízkosti svého areálu tak, aby se snížilo množství prachu a polétavých částic v jejím bezprostředním okolí. Koksovna poskytuje městu údaje z monitorovacích stanic kvality ovzduší, umístěných v blízkosti výrobního areálu a zavedla trvalý kamerový monitoring koksárenské technologie. Společnosti OKK Koksovny též například každoročně finančně podporuje jedním a půl milionem korun pobyty dětí v přírodě a na některé projekty zeleně ve městě.

„Podpisem dodatku o investicích do výroby koksu dostala původní dohoda zcela jiný rozměr a investice do technického zlepšení mohou reálně přispět ke snížení emisí koksovny,“ řekl náměstek Boháč.

Koksovna Svoboda má dnes čtyři koksárenské baterie, označované čísly 7, 8, 9 a 10, které mají celkem 210 komor, v nichž se z rozemletého uhlí vyrábí koks. Kapacita jedné z komor je přibližně 15 tun koksu, přeměna uhlí na koks trvá přibližně 32 až 34 hodin. Koksovna se svým takzvaným pěchovaným provozem zaměřuje především na výrobu slévárenských koksů.

Celoroční produkce koksovny Svoboda je v současnosti přibližně 800 tisíc tun koksu. Loni po zářijových povodních však koksovna vyráběla jen technologické minimum koksu, až od ledna najela na normální provoz.