Jak se české firmy učí žít v cloudu: Příběh jedné tiché, ale zásadní změny

Ještě před deseti lety by málokterý český podnikatel věřil, že jeho firma bude provozovat klíčové systémy v digitálním prostředí cloudu. Vlastní serverovna, fyzicky pod kontrolou a v bezpečí stejné budovy, byla tehdy symbolem jistoty.

Představa, že by data a aplikace běžely v datacentrech globálních poskytovatelů, zněla mnohým jako sci-fi nebo zbytečné riziko. V roce 2026 je však realita českého byznysu jiná a cloud se stal jeho běžnou součástí. Není to jen proto, že je moderní, ale především proto, že mění ekonomiku IT, zrychluje inovace a je dnes prakticky neoddělitelný od transformace směrem k umělé inteligenci.

Podle statistik za rok 2025 využívá placené cloudové služby už 55 % českých firem. I když se toto číslo neustále zvyšuje, při srovnání s evropskými digitálními lídry je stále patrný určitý odstup. Ve Skandinávii, která udává tempo digitální adopce, využívá cloud v průměru přes 75 % podniků, přičemž v zemích jako Finsko nebo Švédsko je tato míra ještě vyšší. Ostatní vyspělé ekonomiky západní Evropy se v průměru pohybují kolem 65 %, což ukazuje, že se Česko začíná těmto standardům rychle přibližovat. Tyto regiony navíc už efektivně staví nad cloudem další vrstvu v podobě umělé inteligence, kde například Švédsko zaznamenalo meziroční nárůst adopce AI o pozoruhodných 141,9 %. V tuzemsku se západním hodnotám blížíme především u velkých podniků, kde je na cloudu závislých celých 86 % z nich. Benjamin Melikant, spoluzakladatel společnosti EnterCloud, k tomu dodává, že Česko mělo v porovnání s technologickým jádrem Evropy pomalejší start, ale dnes už roste stabilním tempem a v celé střední Evropě tento trh stoupá každoročně zhruba o pětinu.

Cesta k cloudu však nebyla pro české manažery vždy jednoduchá. Často se vracely stejné otázky týkající se bezpečnosti dat, konečných nákladů a schopnosti převést staré systémy do nového prostředí. Ondřej Václavů, druhý ze zakladatelů EnterCloudu, vysvětluje, že tyto obavy v naší podnikatelské kultuře, která je tradičně opatrná a orientovaná na kontrolu, hrály velkou roli. K tomu se přidával technologický dluh v podobě aplikací postavených pro dobu, kdy škálování znamenalo prostý nákup dalšího fyzického serveru. Přechod do cloudu pak pro takové firmy není jen technickou migrací, ale často zásadní změnou způsobu, jak se celý systém navrhuje a provozuje.

Důležitým zjištěním pro mnohé firmy bylo, že cena cloudu není primárně o hardwaru, ale o softwaru a zejména o bezpečnosti. Diskuse o nákladech bývá zkreslená tím, že si lidé cloud spojují pouze s výpočetním výkonem. Ve skutečnosti je u moderních cloudových řešení velká část hodnoty schovaná v softwarových vrstvách, jako je správa identit, šifrování, detekce hrozeb nebo automatizovaná reakce na incidenty. Benjamin Melikant upozorňuje, že pořízení srovnatelné úrovně zabezpečení ve vlastním prostředí je extrémně nákladné a vyžaduje specialisty i procesy, které si středně velká firma často nemůže dovolit vybudovat na stejné úrovni, jakou mají velcí poskytovatelé.

Významnou roli v adopci cloudu hraje také umělá inteligence, která se stala kritickou infrastrukturou pro moderní byznys. AI vyžaduje kombinaci výkonu, datových služeb a integračních nástrojů, které je v on-premise režimu náročné a drahé vybudovat. Cloud naopak umožňuje AI piloty rychle spustit, škálovat a zároveň držet bezpečnost na úrovni, kterou už dnes vyžaduje trh i regulace. V době AI se tak cloud mění z alternativy na základní předpoklad pro efektivní inovace.

Benjamin Melikant. Foto: Pavel Golasowski

Konkrétní přínosy jsou nejlépe vidět u firem, které obsluhují velké množství zákazníků. Lékárenská síť Dr. Max v prostředí Microsoft Azure spravuje klíčové systémy pro tisíce poboček a díky cloudu zvládá náporové špičky během epidemií bez výpadků. Podobně online supermarket Rohlík.cz využívá Amazon Web Services k tomu, aby ustál extrémní sezónní nápory před Vánoci. Jakmile zájem zákazníků opadne, kapacita systému se automaticky zmenší, což je flexibilita, kterou tradiční modely nenabízejí.

S efektivním využíváním cloudu se však pojí i potřeba nové provozní disciplíny zvané FinOps. Jde o přístup propojující IT a finance, který brání zbytečnému plýtvání zdroji. Ondřej Václavů to přirovnává k situaci, kdy byste nechali svítit ve všech místnostech prázdného domu – v cloudu totiž platíte přesně za to, co máte zapnuté. Správná optimalizace podle zkušeností EnterCloudu běžně snižuje měsíční účty o 20 až 40 %. Nejde o šetření za každou cenu, ale o zajištění toho, aby cloud skutečně odpovídal byznysové hodnotě.

Závěrem lze říci, že změna myšlení českých firem je mnohem hlubší než jen změna infrastruktury. Cloud už není módní výstřelek, ale platforma, která rozhoduje o rychlosti inovací a schopnosti experimentovat. Firmy, které zůstávají u starých modelů kvůli pocitu kontroly, riskují ztrátu konkurenceschopnosti i bezpečnostní vyspělosti. Jak uzavírá Benjamin Melikant, není důležité vlastnit železo v suterénu, ale mít schopnost rychle reagovat na změny trhu a neztratit krok s tempem doby. Právě v tom spočívá ta tichá, ale zásadní změna posledních let.