Jak se rodila Poruba. Plány slibovaly letní kino pro 20 tisíc diváků i zoo

Poruba dnes patří k nejoblíbenějším obvodům Ostravy, ač do poloviny minulého století byla jen zemědělskou obcí poblíž Moravské Ostravy. Poválečná velkorysá výstavba udělala z Poruby mohutné sídliště, ve kterém se většině lidí dnes dobře žije a kvůli jeho umístění i dobře dýchá.

Porubská radnice vydala těsně před Vánocemi objemnou publikaci, v níž historikové popisují vývoj a její dávnou i méně dávnou historii Poruby z mnoha úhlů. My se spolu s jejími autory v našem seriálu vrátíme v čase do tuhých 50. a zlatých 60. dob, kdy Poruba zažívala neuvěřitelný stavební boom a stala se domovem pro spoustu nových obyvatel. A ti se chtěli bavit.

Jak vypadala v té době kultura v Porubě a čím se tehdy bavili Porubané? To v publikaci Dějiny Poruby popisují Antonín Barcuch a Martin Juřica z Archivu města Ostravy.

Plány: vybudování opery, činohry divadla pro mládež či loutkové scény

Po roce 1948 patřil v Porubě mezi centra kulturního života bývalý Katolický lidový dům, v němž bylo kino, a sokolovna, Osvětová beseda v obci zajišťovala společenské a kulturní akce, jako například oslavy výročí, přednášky, divadelní představení, vystoupení loutkových divadel, filmové projekce, koncerty a také besídky, veřejná cvičení, plesy a taneční zábavy.

V druhé polovině 50. let 20. století činnost Osvětové besedy ochabla, protože sál sokolovny využívala Tělovýchovná jednota Tatran, zámek se na kulturní středisko pro nedostatek peněz nepodařilo adaptovat a klubovní sál Bytostavu u kostela obsadily akce stavařů, kteří budovali Novou Ostravu.

Projekt a výstavba Nové Ostravy však sliboval porubským obyvatelům velké kulturní stánky. „V návrzích byly například velkolepé plány na vybudování opery pro 1 200 posluchačů, činohry pro 1 000 diváků, divadla pro mládež s kapacitou 700 míst či loutkové scény pro 380 návštěvníků,“ upozorňují ostravští archiváři.

Kulturní vystoupení publikum příliš nelákala

Plány slibovaly i výstavbu domu umění, parku kultury a oddechu s amfiteátrem v přírodě, letní kino pro 20 000 diváků a dokonce zoologickou zahradu! Někteří občané dokonce kritizovali, že se v projektech nepočítá se stálou cirkusovou scénou a lidovou hvězdárnou.

Foto: se souhlasem autorů Dějiny Poruby

„Většina z těchto záměrů však zůstala pouze na papíře. Prvním větším kulturně-společenským zařízením byl Závodní klub Revolučního odborového hnutí Bytostav na dnešní Skautské ulici, otevřený v roce 1956. Pojmul 600 osob, měl klubové místnosti a malý loutkový sál. V roce 1961 však ukončil činnost,“ uvádí ostravští archiváři Antoním Barcuch a Martin Juřica.

Pořadatelé kulturních vystoupení se však ne vždy setkali se zájmem publika. Vystoupení maďarského pěveckého souboru v roce 1955 skončilo fiaskem, neboť účinkující zpívali téměř v prázdném sále a koncert ostravských učitelek navštívilo jen 72 posluchačů. Divadelní odbor Osvětové besedy sehrál jediné představení a pak se rozpadl, dětský divadelní a loutkářský soubor vůbec nezačaly pracovat.

Dům kultury nesl prvky bruselského stylu

Kulturní akce organizovaly rovněž společenské organizace, školy, občanské výbory, místní lidová knihovna, kluby důchodců nebo pionýrská organizace. U podniků Delta a Stavba sídlišť působily v 50. letech Jiráskův ochotnický soubor, Soubor slezských písní a tanců, pěvecké, recitační, hudební a sportovní kroužky. V budově zvané Věžičky pracoval kroužek filatelistů se 75 členy a kroužek akvaristů.

Dne 13. července 1958 byl u příležitosti oslav 10. výročí zahájení výstavby nové Poruby položen základní kámen nejvýznamnější kulturní instituce v obvodu – kulturního domu na dnešní ulici Matěje Kopeckého, který nese od roku 1992 název Dům kultury Poklad.

Objekt stavbaři vystavěli podle projektu architektů Vincence Vorla a Jiřího Petrusiaka v klasicizujícím slohu s prvky bruselského stylu. Interiéry projektoval František Michališ. Dům kultury se veřejnosti slavnostně otevřel 19. prosince 1961 a tehdy nesl název Klub pracujících Poruby. V roce 1965 změnil název na Klub pracujících Dolu Vítězný únor v Porubě.

Porubany bavily v domě kultury soutěže s Kobrem

V domě kultury byl divadelní sál pro 475 osob, loutkový a přednáškový sál s kapacitou 100 míst, baletní sál či klubovny. V nich se konala vystoupení profesionálních souborů i jednotlivců, přednášky, besedy, výstavy, dny nové techniky, školení, vzdělávací kurzy, aktivy a konference, schůze a porady. Dále kulturní a společenské pořady a koncerty, na některých z nich vystupoval i porubský rodák, klavírista a spisovatel Ilja Hurník. Dům kultury pořádal estrády, divadla, sportovní utkání, taneční zábavy, promítání filmů, večery klubu umělců, tělovýchovné akademie. Představili se zde hostující umělci z celé republiky.

Ve druhé polovině 60. let 20. století byly velmi oblíbené soutěžní večery s tancem. První z nich s názvem Po směně o směně se konal na podzim 1966 a cyklus pokračoval v roce 1967. „Jednotlivé podniky sestavily družstva, která ve čtyřech večerech soutěžila v plnění vážných i nevážných úkolů. Součástí programu večerů bylo vystoupení profesionálních i amatérských umělců a končily tancem obecenstva. Hudbu zajišťovala kapela Metron B a soutěž konferoval herec Státního divadla v Ostravě Josef Kobr. V roce 1968 večery pokračovaly pod názvem Kdo soutěží, vytěží, které konferoval Václav Čapek, k poslechu a tanci hrála hudební skupina Majestic a zpívala Marie Rottrová,“ popisují Antonín Barcuch a Martin Juřica z Archivu města Ostravy.

Kina lákala spousty lidí, hrála třikrát denně

„Nejoblíbenějšími u obyvatel byly stále návštěvy kin. Kino Zdar v bývalém katolickém domě mělo 320 sedadel a během roku jej navštívilo 24 000 diváků, přestože mělo špatnou akustiku a promítalo zastaralým přístrojem. Od října 1956 do února 1957 se uskutečnila jeho rekonstrukce. Kino získalo parabolickou podlahu, první tohoto druhu v Ostravě. V přístavbě kina vznikl vestibul, šatny, bufet, kancelář a sociální zařízení,“ popisují autoři textu v publikaci Dějiny Poruby.

„Dne 18. května 1960 otevřelo kino Dukla na křižovatce dnešní Hlavní třídy a Porubské ulice s 550 sedadly. Projektanti ho vybavili nejmodernějšími tuzemskými promítacími přístroji a hrálo se v něm třikrát denně. Každou středu v 9.30 hodin se promítaly večerní filmy pro pracující odpoledních směn a každou neděli ve 13.30 hodin filmy pro děti. V Klubu náročného diváka se každou druhou neděli promítala vybraná díla světové kinematografie,“ uvádějí ostravští archiváři v textu publikace Dějiny Poruby.

V roce 1968 zahájilo promítání i letní kino za kulturním domem. Na konci 60. let 20. století promítalo ještě kino Perla umístěné v suterénu obytného domu na IV. bytovém obvodu, kina Experiment v kulturním domě a v Domě pionýrů.

Foto: se souhlasem autorů Dějiny Poruby

Na jaře 1959 otevřela stálá výstavní síň Dílo na dnešní Hlavní třídě čp. 686, kde dnes má pobočku Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Konaly se tu výstavy ostravských umělců a aukce.

Další momenty z historie Poruby přináší publikace Dějiny Poruby: Od středověké vsi k modernímu městskému obvodu, kterou z textů ostravských kolegů sestavili historik Jiří Brňovják a Martin Tomášek a je k dostání v porubském informačním centru.