ROMAN FRENKO
Polévkový král
Jordon se narodil v Portsmouthu, ale vyrůstal v nedalekém Bournemouthu. Díky tomu je dodnes fanouškem místních Cherries, kteří aktuálně bojují o pohárové příčky v anglické Premier League. Šance na setkání s ostravským Baníkem v příští sezoně Evropské ligy tedy existuje.
Jordon má každopádně před AFC Bournemouth náskok – do Ostravy se dostal už před dvěma lety, jak už to v naší rubrice bývá nejčastěji, díky lásce. Po střední škole se rozhodl vystudovat psychologii na Univerzitě v Surrey, která se nachází v městečku Guildford, necelou hodinku jihozápadně od Londýna.
Zajímavostí Guildfordu je, z českého pohledu, existence hokejového klubu Guildford Flames, který několikrát vyhrál anglickou ligu. Jejich znak je velmi podobný proslulému Calgary Flames, pouze místo C mají na hrudi G. Guildford Spectrum aréna má kapacitu 2.200 diváků, což je přesně polovina RT TORAX ARENY, ve které hraje porubský hokejový tým druhou nejvyšší českou ligu. Tolik pro srovnání popularity hokeje v Anglii a Česku.
Jordon ale do Ostravy nepřijel ani za fotbalem, přestože ho ve volném čase na amatérské úrovni stále hraje, a už vůbec ne za hokejem. Po škole začal pracovat v jižním Londýně jako psycholog s autistickými a AD/HD dětmi, ale pak se dostavila osobní krize – rozešel se s přítelkyní, a zároveň mu nový majitel dal výpověď z nájemního bydlení.
Foto: Vladimír Pryček
Vrátil se do Guildfordu, pronajal si nový byt, a hned při stěhování narazil na schodech na svou budoucí ženu, která bydlela v bytě naproti. Byla to klasická láska na první pohled.
Několik let spolu žili v Guildfordu, Jordon se začal věnovat byznysové psychologii ve firmě Talogy, která pomáhá objevovat a rozvíjet talenty. V roce 2019 se jim narodila dcera Amálka, a oni začali uvažovat, na kterém místě naší planety se usadí natrvalo.
Jejich snem bylo postavit si vlastní dům, to je ale v Anglii nesmírně náročné, zejména kvůli nedostatku a ceně vhodných pozemků.
Jejich ideálem byl hobití domek podle vzoru Pána prstenů, částečně zapuštěný do země. Ale pohádkové sny často narážejí na všední realitu skutečného světa, takže přijatelným kompromisem se nakonec ukázal dům inspirovaný anglickým stylem, s velkou anglickou zahradou, který pomalu roste na rodinném pozemku v moravskoslezské obci Sedliště.
Jordon si nemůže dostatečně vynachválit místní komunitu, a samozřejmě také blízkost rodiny, díky které je jejich pracovní i osobní život mnohem snazší. Spokojen je i s dalšími aspekty života v Česku, možná s výjimkou nabubřelé byrokracie, kvůli níž některé věci trvají déle, než by musely. Například na vyřízení přihlášky k pobytu čekali necelých šest měsíců. Podobně je to v Anglii s pořadníkem na operaci, komentuje Jordon. Mají možná technologicky lepší vybavení nemocnic, ale kvůli počtu obyvatel musí na běžný zákrok čekat mnohem déle.
V České republice je spokojen nejen se zdravotnictvím, ale i s vzdělávacím systémem. Například Montessori školka by byla v Anglii třikrát/čtyřikrát dražší, o nákladech na stavbu rodinného domku nemluvě.
Foto: Vladimír Pryček
Není divu, že už chce v České republice zůstat natrvalo. S adaptací a přijetím do místní komunity neměl nejmenší problém. Faktem je, že babička z matčiny strany pochází z Polska, takže dokud nepromluví, můžete si ho docela slušně splést s Ostravákem.
Bude ještě muset zabojovat s českým jazykem, a hlavně, někdo by ho už konečně měl vytáhnout na hokej! Je hezké, když Angličan v Sedlištích hraje tenis a zamiluje se do nohejbalu. Ale kdo nezažil hokejovou atmosféru, nezná Česko! Je to jako kdybyste celý život bydleli v Londýně, a nevěděli, co je kriket.
Jordon Frank Derrington Jones
Narozen: Portsmouth, Anglie.
Jak dlouho žiju v MS kraji: téměř dva roky.
Co se mi nejvíce líbí: scenérie, procházky okolo přehrady, kavárny, restaurace, české jídlo, kachna s knedlíkem, pivo, tatarák.
Co se mi nejvíce nelíbí: že naučit se český jazyk je velmi těžké.
Oblíbené místo: Sedliště, kde žijeme, také díky místní přátelské a nápomocné komunitě.
Nejoblíbenější české slovo: miláčku.
Můj kousek Anglie: tenisová raketa – 16 let stará Wilsonka.