Je Velký pátek. Umyjte se a neperte, namáčeli byste prádlo v Kristově krvi

Jak kdysi v kraji vypadal kdysi Velký pátek, kdy si lidé připomínají ukřižování Krista na Olivové hoře?

Abychom kvůli tomu nezačali pomalu zapomínat, o čem Velikonoce vůbec jsou, oslovili jsme muzejní badatele Jiřinu a Jaromíra Poláškovy z Frýdku-Místku, kteří dobře vědí, jak vypadaly tyto nejvýznamnější křesťanské svátky dříve, zejména v dobách našich babiček, dědečků, prababiček a pradědečků.

Hned brzy ráno se lidé chodili mýt do potoka

Na Velký pátek se lidé chodívali už brzy ráno před východem umývat do nejbližšího potoka. Postavili se doprostřed proudu a umývali si nohy, ruce a obličej, aby tím odvrátili všechny nemoci a neduhy po další rok. Cestou k potoku i zpět se každý měl pomodlit pětkrát Otčenáš a Zdrávas a jednou Věřím v Boha.

Voda na Velký pátek má totiž zázračné účinky. Někde se velkopáteční vodou myli na své zahradě, jinde se chodili umývat do potoka až kolem půlnoci. Děvčata si ve vodě umývala vlasy, aby jim narostly dlouhé a pěkné. Na Velký pátek se také mají brodit koně a má se jim rozčesat hříva.

Někteří hospodáři doporučovali v potoku umýt máselnice, díže, putny, stoly a lávky. Valaši do studánek zase vhazovali svěcenou sůl a dřevo z jilmu vazu. Všechen oděv a peřiny mají se vyvěsit ven – nedají se pak do nich moli. Hospodyně mají uvázat na pometlo všechny klíče, co jsou doma, a má jimi pozametat – nebudou se vám pak v domě držet myši.

Zvláštní moc měly v ten den čarodějnice, nesmělo se pracovat

V 15 hodin odpoledne na památku ukřižování chodili chlapci hrkat hrkačkami. Celý den byl považován za den nejhlubšího smutku. Podle pověry měly v tento den zvláštní moc čarodějnice a mohly škodit lidem i dobytku. Nesmělo se také pracovat a prát prádlo pístem, neboť jeho údery by rušily Krista v jeho umírání. Místy lidé věřili, že mohou na souš vyjít vodníci a prohánějí se na koních.

Říkalo se také, že na Velký pátek, když v kostele čtou „pašije“, se země otevírá a vydává poklady. Zvony jsou zavázané, nezvoní se na ně a kluci chodí s řehtačkami a klepačkami, se kterými se klepe po vsi a v kostele při mši namísto zvonění.

Jediný úsměšek znamená v den umučení Krista velký hřích

Po celý den panuje nejpřísnější pokora, i jediný úsměšek znamená veliký hřích, nikdo se nemá zdravit, ani se nemá děkovat cestou, tak jako mlčel Kristus Pán, když ho mučili. V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady. Kdo žádný nenajde, může zkusit štěstí i v Květnou neděli.

O Velkém pátku se také nesmí nic půjčovat ven z domu, protože půjčená věc by mohla být očarována. Dříve panoval přísný zákaz orby, rytí, kopání a okopávání.

Nesmí se do hospody, nekoná se žádná světská zábava

S Velkým pátkem je spojena řada pranostik. Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na velký pátek se zemí nehýbej! Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda. Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý. Velký pátek vláha – úrodu zmáhá. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. Kdo přes zákaz pere na Velký pátek prádlo, namáčí je do Kristovy krve a bude mít samé utrpení.

Na Velký pátek má být také látkou zahalené zrcadlo, lidé se mají umýt proudící studenou vodou, aby je očistila. Nemá se mluvit, drží se přísný půst, nechodí se po návštěvách, lidé nemají chodit do hospody, nekoná se žádná světská zábava, muži a ženy se nesmí líbat, objímat, vodit za ruku a provádět intimnosti.

Přestože pátek jindy znamená pro obyvatele hlavní den nakupování jídla na víkend, správně mají být uzavřeny hypermarkety a obchody – ani naši předkové v tyto dny nenakupovali. Dnes se však nejvíce utrácí právě o Velikonocích, hned po Vánocích.