Jeden den v Jablunkově a Trojmezí. Skutečný východ Česka!

Během plánování výletu v rámci seriálu Jeden den jsem si tentokrát myslel, že mě v případě zamýšlené cesty směrem na Třinec a dále na Jablunkov nemá moc co překvapit. Jak jsem se jenom mýlil! V Jablunkově jsem narazil na několik nenápadných gastronomických klenotů a zjistil, že nám na něj a jeho okolí jeden den skoro nestačí.

Když jsme při příjezdu do tohoto městečka na samém východě Česka marně bušili na dveře kavárny se zabedněnými okny, měl jsem černé myšlenky. Co zde lidem doporučíme? Vysvobození přišlo záhy. Na Mariánském náměstí v samotném středu Jablunkova je krámek s malou rodinnou pražírnou kávy Sicafe. Kafe si tu můžete dát na stojáka a vstřícná paní majitelka vám pak prozradí, že zde pražírnu s manželem táhnou už přes deset let. Dopili jsme perfektní cappuccino, rovnou přikoupili zrna na mlýnek domů a pelášili dál.

V centru Jablunkova byl na jídlo odpradávna vyhlášený hotel Bullawa, my však narazili na pozoruhodnou rybárnu Stern. Schovává se trochu mimo centrum Jablunkova, ale je od něj vzdálena jen asi 5 minut chůze. Jedná se o útulnou restauraci s venkovním posezením vyvedenou ve dřevě, kde to na vás dýchne mírně starosvětskou atmosférou. Rybí menu je tu na české poměry neuvěřitelně košaté, pstruh, candát, nilský okoun, losos, jeseter, treska, kapr nebo rybí vývary.

Zkusil jsem švédskou rybí polévku se žloutkem a candátí hranolky, které měly mnohem lepší chuť, než měl tento pokrm na vánočních trzích v centru Ostravy, kde jsem si rybí hranolky v prosinci naposledy dával. Švédská rybí polévka mě nostalgicky přenesla na jih Švédska, kde jsem ji před lety v jedné restauraci u městečka Åhus měl. Nikdy bych nečekal, že na toto jídlo narazím zrovna ve východním cípu Česka.

Prý jsme měli štěstí na čas návštěvy, restaurace je podle provozovatelů rybárny během teplejších dní tak oblíbená, že se zde jen těžko hledá místo k sezení. My se ale vracíme do centra, kde vás upozorníme na jednu nadcházející akci. V Jablunkově se vždy v květnu koná řezbářský festival. Každoročně tu tak přibude několik výtvorů, které můžete i mimo festival obdivovat za jablunkovským infocentrem. K vidění jsou pohádkové postavy, srdce, nebo třeba škopek piva.

Foto: Mára Dušek

Pokud sem pojedete, můžete samozřejmě vyrazit autem, cesta trvá díky dálnicím jen nějakých 45 minut. Stejně pohodlné je však spojení vlakem na zastávku Návsí, odkud už je to do Jablunkova co by kamenem dohodil, konkrétně však asi dva kilometry. My každopádně děkujeme firmě Autobond za zapůjčení vozu na tento jednodenní výlet, protože jsme díky tomu mohli objezdit všechny významné body v blízkém okolí obce, jichž je zde více než dost.

Hlavní atrakce tu jsou totiž hned dvě. Navštívit můžete jak nejvýchodnější bod České republiky, tak Trojmezí, kde se sbíhá česká, polská a slovenská státní hranice. U tohoto geografického bodu se nachází několik atrakcí včetně dětského hřiště, houpačky na slovenské straně, gastronomických provozů nebo obelisku. Na davy turistů v letních měsících jsou zde očividně dobře připraveni. Dostat se sem navíc můžete krom po svých také autobusem, to kdybyste volili pohodlnější cestu veřejnou dopravou.

Foto: Mára Dušek

Osobně vám ještě doporučím sjet nebo sejít do obce Hrčava. Navštivte Pražírničku U Chalupky, která má skvělou venkovní terasu, z níž je opravdu nádherný výhled směrem do Jablunkovského průsmyku. A ještě vám k tomu udělají dobrou limonádu nebo kafe. I v chladnějším březnovém čase, kdy jsme však měli štěstí na nesmělé sluneční paprsky, to tu působí jako oáza. Hned vedle se také nachází hospůdka Na Vyhlídce, kde si vaří vlastní Husarské pivo.

Hrčava není jedinou obcí v okolí, kterou stojí za to navštívit. V Bukovci je nádherné dětské hřiště nebo bukový parčík, v němž jsou vysázeny různé druhy tohoto stromu, po němž je obec pojmenovaná. Z Horní Lomné, odkud pocházel můj pradědeček, hrdý to gorol, pak můžete vyrážet na výšlapy, třeba po hřebenovce na Bílý Kříž. V Hrádku na vás zase čeká Hostinec Harcoff, kde to má krom skvělého jídla i stylový prvorepublikový šmrnc a 300letou tradicí.

Foto: Mára Dušek

Harcoff je jistě první, nikoliv však poslední možnou gastronomickou zastávkou v tomto regionu. Okolí Jablunkova nabízí až překvapivě pestrou paletu podniků. Další zajímavou adresou je tak například Přístav Kostkov. Komu nevadí trocha pohybu, může zvážit výstup na výše položenou chatu na Gírové, která se chlubí jednou z nejlepších kuchyní na vrcholcích Beskyd. V Mostech u Jablunkova pak u silnice pod sjezdovkou stojí ještě vyhlášený hotel Grůň.

Pokud jste lyžaři nebo snowboarďačky, vyřádíte se zde v zimě, areál u hotelu Grůň ale nabízí také letní vyžití jako bobovou dráhu, lanovku, trampolíny nebo bikepark. Pokud mohu ještě na chvíli zůstat v Mostech, doporučím místní ikonickou nádražku. Hospůdka Na Kolejích, jak se místo jmenuje, má jednoduše skvělou atmosféru. I kdybyste si nechtěli dát zrovna pivo, stojí za to se tu zastavit třeba na kávu, jídlo nebo kofolu.

Zpátky ve městě jsou k nalezení i nějaké ty střípky architektury. Jablunkovská radnice se nachází v secesní budově z roku 1905 přímo u hlavní silnice, která byla kdysi hlavním tahem na Slovensko. Z tohoto důvodu mám Jablunkov zafixovaný jako poslední zastávku na jídlo před přejezdem slovenské hranice na našich cestách do Tater v dobách před vstupem do Schengenského prostoru.

Od té doby vyrostl okolo města obchvat, nikoho ale nenapadlo zklidnit zde dopravu, vybudovat bezpečnostní prvky pro pěší a lidi na kole, případně zkrotit přebujelé parkoviště dusící celou plochu náměstí, které tak nemá šanci nabídnout odpočinkovou zónu, stromy a posezení. Náměstí tak i dnes nesmyslně půlí frekventovaná silnice, která ale dávno neplní funkci hlavního tahu, a je pro mne jakýmsi mementem neochoty českých měst přizpůsobit se moderním trendům v urbanismu. Snad se to brzy změní.

Celkově byl ale Jablunkov opravdu milým překvapením a určitě se sem v budoucnu budeme vracet. Díky a na shledanou!

Foto: Mára Dušek