Jeskyně Na Špičáku představí odkaz Johanna Rippera, zve i na baterkové prohlídky

Život a dílo Johanna Rippera představí v sobotu 19. července přednáška v Jeskyni Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku

Právě na průzkumu a zpřístupnění této jeskyně měl Ripper, spoluzakladatel Moravskoslezského sudetského horského spolku, výrazný podíl. „Naší snahou je zviditelnit osobnost, která na konci 19. století tak výrazně ovlivnila rozvoj zdejšího regionu. Ripper nebyl jen zetěm průkopníka moderní vodoléčby Vincenze Priessnitze, jeho zásluhou například v Jeseníkách odstartovala organizovaná turistika,“ zve vedoucí jeskyní Andrea Švubová. Jeskyně proslavená svými fotogenickými chodbami ve tvaru srdce si letos připomíná dvě významná jubilea – před 140 lety začali podzemním labyrintem proudit první turisté a o 70 let později, v roce 1955, se dočkal rozsáhlých úprav včetně elektrifikace a v jeskyni odstartovaly prohlídky v novém pojetí.

Důstojník rakouské armády Ripper do tehdejšího Gräfenbergu, dnešních jesenických lázní, přijel původně jako pacient. Z žaludečních obtíží způsobených neuspořádanou životosprávou se během devítiměsíčního léčení uzdravil, zamiloval se do Priessnitzovy dcery Marie Anny a v roce 1860 se s ní oženil. Po penzionování v roce 1874 se začal věnovat rozvoji lázní a okolí. Jeho zásluhou vznikl Hudební pavilon, poštovní a telegrafní úřad a došlo k rozšíření promenádních cest. Jeho přičiněním byla postavena železnice Hanušovice – Glucholazy, která spojila Jesenicko se světem a zvýšila návštěvnost lázní. Pokračoval v odkazu svého tchána Vincenze Priessnitze a jeho výzkumu vodoléčby. Jeho osobnost připomíná pod vrcholem Studničního vrchu pamětní kámen a vedle lázeňského domu Jan Ripper je od roku 1999 i pamětní deska.

„Přednáška představí Rippera i jako vojenského topografa a autora první mapy Jeskyně Na Špičáku z roku 1885. Tato pozoruhodně přesná barevná mapa v měřítku 1:270 byla užívána ještě ve 20. století,“ přibližuje ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.

O střípky z Ripperova života se s návštěvníky jeskyně podělí historička Michaela Neubauerová, absolventka jesenického gymnázia a Slezské univerzity v Opavě, obor historie-muzeologie. V letech 1999–2012 byla kurátorkou historických sbírek Vlastivědného muzea Jesenicka, od roku 2012 pracuje jako archivářka ve Státním okresním archivu v Jeseníku. Dlouhodobě se zajímá o vlastivědu jesenického okresu, především o historii čarodějnických procesů, působení ženských řádů a kongregací a lidovou kulturu. Je autorkou nebo spoluautorkou řady regionálních výstav a expozic, odborných přednášek a exkurzí. Sobotní přednáška začíná v 16:00, rezervace vítána.

Výjimečný mramorový labyrint jeskyní vytvořily ledovcové vody při periferii čtvrtohorního kontinentálního ledovce. Během letních prázdnin je možné si podzemí prohlédnout denně kromě pondělí od 9:00 do 16:30. Zpestřením jsou pak mimořádné „baterkové prohlídky“, zájemci se na ně mohou vypravit každou středu v 15:00. „Ve světle baterek vypadá labyrint úplně jinak, svítidla si ale musí turisté přinést sami z domova,“ dodává Švubová.

Pod Velkým Špičákem speleologové zdokumentovali 410 metrů chodeb, prohlídková trasa měří 220 metrů. Je nenáročná a bezpečná, přístupná i pro vozíčkáře. Prohlídka trvá asi 40 minut. Podzemí je součástí Národní přírodní památky Na Špičáku, vyhlášené v roce 1970 na ploše 7 hektarů k ochraně významných povrchových i podzemních krasových jevů a přirozených porostů tisu.