Fenomén
Colours of Ostrava
Hlavní osobností 27. ročníku mezinárodního filmového festivalu Kino na hranici / Kino na Granicy, který se konal na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a Cieszyně, se stal Jiří Mádl.
Dnes už ceněný režisér, jehož film Vlny měl šanci dostat se do užšího výběru nejlepších zahraničních filmů na letošních Oscarech, osobně uvedl na festivalu výběr své herecké i režijní tvorby, včetně právě oceňovaného snímku Vlny. Pořadatelé nyní uvedli, že letošní ročník přinesl rekordní účast diváků, více než 130 projekcí a desítky debat, koncertů i literárních setkání. Silné ohlasy vzbudila také tematická sekce Špatná paměť a nedělní předpremiéra polského filmu Prześwit.
„Letošní sedmadvacátý ročník filmového festivalu Kino na hranici / Kino na Granicy opět potvrdil, že má své pevné místo v kulturním kalendáři střední Evropy. V příhraničních městech Český Těšín a Cieszyn se během pěti dnů uskutečnilo více než 130 projekcí, desítky diskuzí, debat, koncertů a setkání s tvůrci. Festival navštívil rekordní počet návštěvníků,“ říká Alexandra Vysloužilová, PR a marketing festivalu Kino na hranici.
Hlavní tahák Jiří Mádla Vlny sklidil mimořádný aplaus
Mezi hlavní události letošního ročníku patřila retrospektiva herecké a režijní tvorby Jiřího Mádla, který uvedl snímky Pojedeme k moři, Na střeše a poslední mezinárodně oceňovaný film Vlny, jehož uvedení v plném sále Teatru sklidilo mimořádný aplaus publika. Festivalu se účastnila i producentka Vln Monika Kristl, která spolu s Jiřím Mádlem v debatě přiblížila zákulisí vzniku filmu oceněného několika soškami Českého lva.
„Velký zájem vyvolala také přítomnost režiséra Dana Svátka, který představil film Zápisník alkoholičky – syrový pohled na závislost, který u diváků rezonoval i díky autentickému výkonu Barbary Lukešové, rovněž přítomné na festivalu. Silný ženský příběh přinesla i herečka Pavla Beretová se snímkem Rok vdovy, který doprovodila osobní debatou s diváky,“ popisuje Alexandra Vysloužilová.
Známý divadelní režisér a dramatik Jiří Havelka dorazil na festival hned ve dvojí roli – jako režisér snímku Zahradníkův rok, za který byl nominován na Českého lva – a který zvládl zaplnit sál těšínského kina Central, a také jako herec ve filmu Výjimečný stav Jana Hřebejka.
Režiséři představili své významné filmy, přišla i bývalá slovenská prezidentka
Festival letos přivítal desítky dalších významných tvůrců a osobností, včetně režisérky Theodory Remundové, která představila svůj dokumentární film Janžurka, Juraj Nvota spolu s Jiřím Mádlem uvedli snímek Konfident, režisér Martin Šulík pak Tlmočníka i dokument Zlatá šedesátá – Věra Chytilová, Jaro Vojtek a Jakub Julény přivezli dokument Martin Pollack: Pohľad do priepasti, Bohdan Sláma dorazil s filmy Krajina ve stínu, Konec světa a Čtyři slunce, Alžběta Janáčková představila Kyslíkovou stanici, Elizaveta Maximová a Pavla Beretová uvedly Nebelkind, Vojtěch Strakatý, Anna Tomanová a Monika Zoubková Dočekalová přivezli film After Party, Pavla Beretová představila Amerikánku, a tým ve složení Lukáš Masner a Radim Procházka představil snímek Cena příběhu.
Foto: se souhlasem Kina na hranici
„Nejvýraznějším společensko-politickým momentem festivalu byla účast bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která se zúčastnila veřejné debaty s významným polským intelektuálem a disidentem Adamem Michnikem. Jejich dialog na téma demokracie, svobody a evropské identity zaplnil sál do posledního místa a stal se jedním z vrcholů celého ročníku,“ shrnuje Alexandra Vysloužilová.
Přišly i spisovatelky Lednická, Tučková a Mornštajnová
Festival i letos nabídl řadu literárních čtení v cyklu Literatura na hranici, včetně čtení pro děti, koncertů, výstav a dalších kulturních setkání. „Mezi hosty literární části programu nechyběly významné české spisovatelky Karin Lednická, Kateřina Tučková a Anna Mornštajnová, které představily svou tvorbu a diskutovaly s publikem o tématech paměti, identity i historických událostí, které formují středoevropský prostor. Za zmínku stojí také sobotní večer Evropa je žena, slavnostní koncert pořádaný v polském Cieszyně, který symbolicky spojil ženské hlasy současné Evropy ve zpěvu, slovech i emocích,“ popisuje Alexandra Vysloužilová.
Dalším výrazným momentem programu festivalu Kino na hranici byla předpremiéra polského snímku Prześwit v Teatru Adama Mickiewicze v Cieszyně. Film, který podle polského programového ředitele Łukasze Maciejewského začíná jako detektivka, využívá žánrovou formu k hlubokému zkoumání tématu paměti, společenských rolí žen a rodinné identity.
„Velký zájem vzbudila také tematická sekce Špatná paměť, která filmy umělců z Polska, Česka a Slovenska nabídla pohled na komplikovanou historii střední Evropy. Sekce zahrnovala i retrospektivy významných osobností jako Maja Komorowska, Hynek Bočan, Jiří Mádl a Krzysztof Piesiewicz,“ říká PR a marketing festivalu Kino na hranici.
Děkují publiku a těší se na příští ročník
Atmosféra festivalu byla mimořádně živá. „Projekce byly často zcela vyprodané a publikum tvořené zejména česko-polskými diváky oceňovalo jak výběr filmů, tak možnost osobních setkání s tvůrci. Velkou odezvu zaznamenaly i diskuze, které doprovázely projekce – návštěvníci se zapojovali spontánně a otevřeně, což jen podtrhlo smysl festivalu jako prostoru pro svobodnou výměnu názorů,“ líčí skvělou atmosféru festivalu.
Alexandra Vysloužilová dodává, že festival Kino na hranici 2025 potvrdil, že zůstává stabilní a respektovanou kulturní platformou. „Děkujeme především publiku, které dává tomuto výjimečnému setkání smysl. A těšíme se na 28. ročník v roce 2026,“ usmívá se spokojeně a dodává, že příští ročník festivalu Kino na hranici se uskuteční v termínu 29. dubna až 3. května příštího roku.
Tento projekt je spolufinancován Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky z Fondu na podporu kultury.