Jsem tu pozdě, řekl vítěz, který zdolal 100 km a sedm beskydských vrcholů za 11 hodin!
Jubilejní 10. ročník extrémního závodu RENAULT – KILPI BESKYDSKÁ SEDMIČKA 2019 byl revoluční pro sportovce i organizátory.
Poprvé z něho vzešli ze skvělé konkurence Mistři České republiky v Ultra Sky, poprvé pořadatelé upustili od plastových kelímků a poprvé si slavnostní ceremoniály užili naplno také neslyšící.
Sportovní výkony
Tři tisíce účastníků B7 2019 se premiérově rozdělilo do kategorie jednotlivců (400) a dvojic (1320 párů). Absolutním vítězem a Mistrem ČR v Ultra Sky 2019 se stal Marek Causidis (tým Salomon), který porci 101,5 kilometrů zvládl ve fantastickém čase 11:17:31.
„Jsem tu pozdě,“ řekl trochu překvapivě vítěz v cílovém prostoru. Přechod Beskyd chtěl zvládnout pod 11 hodin, přesto byl s výkonem spokojený.
„Já jsem si na závod hodně věřil. Cítil jsem se strašně dobře fyzicky i psychicky. Od začátku jsem si šel za tím, že ten závod vyhraji. Jsem strašně spokojený. Chtěl jsem skyrunningový titul, o to mi šlo.“ pokračuje Marek Causidis.
V minulosti vyhrál B7 v týmové dvojici, letos si nenechal ujít novou kategorii, i když definitní rozhodnutí o účasti si nechal až na pátek.
„Soupeři byli na startu z mé přítomnosti dost překvapení. Možná jsem někomu nahlodal psychiku hned na startu, což ale nebylo úplně v plánu. Od začátku jsem si běžel svoje a věděl jsem, že pokud se mi nic nestane, tak závod vyhraji.“
Ani čtyři pády v první polovině náročné trasy nedokázaly zlomit Michaelu Mertovou (Stefko running team) a úžasný výkonem si doběhla pro prvenství na B7 v ženské kategorii jednotlivců (14:25:23) a stala se Mistryní ČR v Ultra Sky 2019.
„Od začátku se mi šlo dobře, vadilo mi ale počasí, protože bylo strašné dusno. Podmínky jsme měli všichni závodníci ale stejné,“ rozpovídala se v cíli šťastná vítězka. Samotný závěr stokilometrové extrémní poutě už byl zejména o její psychické odolnosti.
„Z Radhoště už to bylo hodně na morál,“ přiznala Michaela. Krušné chvíle ale zažívala ještě během noci. „Měla jsem čtyři pády, všechny před Lysou horou, ale mám jen odřeniny a odnesl to displej hodinek.“
Nakonec si doběhla, při svém prvním startu na B7, pro příčku nejvyšší. „Klobou dolů všem organizátorům a dobrovolníkům, protože tak velký závod a tak perfektně zorganizovaný, to je super.“
Pro prvenství v závodě dvojic si doběhl v sobotu dopoledne na náměstí Míru tým BESKYD NATURAL/Runsport Team ve složení Tomáš Klimša – Dominik Chlupáč (11:35:57).
Osobnosti
Ve startovní listině opět nechyběla atraktivní jména z oblasti profesionálního sportu. Po letech se na B7 vrátil Petr Vabroušek, který ještě minulý víkend, v estonském Tartu, vybojoval čtyřiačtyřicátý titul Ironmana.
„Na Beskydskou sedmičku se těším, je to něco jiného než obvykle dělám. Na druhou stranu mám vítr z těch kopců ve tmě, protože s čelovkou jsem běžel naposledy tady, před šesti nebo sedmi roky Uvidím, jestli se tam někde nepřerazím,“ řekl sympatický sportovec ze Zlína před startem.
Náročný program se do jeho výkonu nakonec promítl, i tak ale Petr Vabroušek ušel stokilometrovou trasu za skvělých 15 hodin a skončil na 26. příčce.
Dnes již legendární přechod Beskyd se poprvé, ve čtyřiašedesáti letech, rozhodl zdolat také Miloš Škorpil, ultramaratonec, propagátor a trenér běhu.
„Věděl jsem co B7 je, ale upřímně jsem vůbec neměl tušení, jak ta trať je těžká. Já neumím běhat z kopce po šutrech, to byl pro mě asi největší problém,“ přiznal Miloš Škorpil. Nakonec se popral s terénem i krizemi. Za 21 a půl hodiny došel se svým parťákem Bohuslavem „Bobem“ Komínem do cíle.
„Ta trať je opravdu krásná. Říkali jsem si, že ten, co vyhrál jednotlivce, si to moc neužil, protože v noci nic neviděl. My jsme se mohli koukat a příroda je tady překrásná,“ neskrýval Miloš Škorpil nadšení a zda bude na startu v Třinci i příští rok odpověděl: „Zatím říkám poprvé a naposledy, ale uvidíme.“
Bez vážných úrazů
Účastníky tentokrát doprovázely v závodě vysoké letní teploty, během soboty se přes Beskydy navíc přehnala bouřka. Z čtyř stovek jednotlivců jich vytoužený cíl dosáhlo 238, dvojčlenných týmů pak 851 z 1320. Skvělou zprávou je, že kulatá oslava B7 se obešla bez vážnějších úrazů
„Nejčastěji jsme řešili otlaky, podvrtnuté kotníky, dvakrát jsme museli volat rychlou službu. Dále se jednalo o celková vyčerpání, dehydratace, měli jsme tu i nějaké kolapsy,“ vyjmenovala hlavní potíže závodníků zdravotnice Nikola Kretíková.
Organizace
Kromě tratě i nových kategorií byl 10. ročník RENAULT – KILPI BESKYDSKÁ SEDMIČKA 2019 revoluční také z pohledu organizace. Pořadatelé zcela upustili od využívání jednorázových plastových kelímků, jejichž spotřeba byla až 30 tisíc na jeden závod.
„Z toho mám největší radost,“ těší hlavního organizátora B7 Libora Uhra. „Přestali jsme generovat mraky zbytečného odpadu.“ Pořadatelé museli vybudovat zcela nové samoobslužné občerstvovací stanice na trase, všem závodníkům také darovali speciální znovupoužitelné silikonové kelímky.
Další novinkou byl překlad slavnostního zahájení na atletickém stadionu v Třinci, i toho závěrečného na frenštátském náměstí, do znakového jazyka pro neslyšící. Na velkoplošných obrazovkách veškeré dění na místě tlumočila překladatelka Michala Wu.
Její tlumočení mělo navíc své adresáty přímo ve startovním poli. Byla v něm neslyšící dvojice Jitka Dvořáková z Velkého Meziříčí a Richard Helcel z Havířova, tvořící smíšený tým Znakovárna a podařilo se jim B7 dokončit ve své věkové kategorii na 3. místě.
Pořadatelé také museli z nejrůznějších důvodů zasáhnout do profilu tratě, kterou by rád Libor Uher v dalších letech zachoval. „Já si nic jiného nepřeji, než to, abychom do trasy Beskydské sedmičky zasahovali co nejméně. Stabilitu trasy si přeje každý pořadatel závodů,“ řekl dále.
A jak hodnotí známý horolezec a pořadatel řady extrémních závodů první dekádu Beskydské sedmičky? „Když si vzpomenu na první ročník, kdy jsme tady pionýrsky válčili a vidím, kam se B7 po deseti letech posunula, tak si nedokážu představit, že by byl v následující dekádě tak ohromný skok. Budeme se snažit v dalších ročnících vychytávat mouchy a snažit se zde dostat světovou konkurenci a top běžce. Tímto směrem chceme jít,“ poodhalil další cestu B7.
Závěrečná slova Libora Uhra pak míří k vydařené premiéře kategorie jednotlivců. „Závody se rodí různě. Některé se narodí jako jednotlivci a pak, po x letech, zavedou dvojice. My jsme to pojali z druhého konce. Závod vznikl jako tým dvojic a po deseti letech jsme otevřeli kategorii jednotlivců. Myslím, že se to povedlo. Viděli jsem mimořádný výkon na sto kilometrech, je to zase o level výš. Začíná se k nám sjíždět nejen špička z Čech, ale měli jsem tady i kvalitní slovenské obsazení. Hodnotím letošní B7 maximálně pozitivně,“ řekl Libor Uher na závěr.