Nejnovější zprávy: ​Seniory v Bohumíně bude na výlety po okolí vozit rikša ​Více než dva tisíce dětí se díky Outlet Areně Moravia podívají do Světa techniky

Filmové návraty

​Karel Fiala - z kominíka z ostravských střech ke kovboji v Limonádovém Joeovi

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Foto: Archiv Martina Jirouška

Kdo by neznal legendární árie z prérie v podání hrušovského rodáka Karla Fialy? Ano, slavný Limonádový Joe pochází ze staré ostravské čtvrti, kterou by dnes již sotva poznal.

Ve své době to byl ještě Hrušov nad Odrou. Začínal tady před válkou jako kominík, vyučil se u svého otce a řemeslo mu vyneslo opravdové štěstí, i když ve zcela jiném oboru. Stačilo totiž někdy jenom příhodně nastražit uši a z ostravských střech se linuly operní melodie.

Ještě než se z komínů dostal na konzervatoř, poznal řadu pozoruhodných míst, třeba místo, kde se tajně scházelo gestapo při projekci říšských filmů anebo špásoval s jeptiškami. To se mu nakonec vyplatilo, protože hned vedle kláštera tehdy v centru města ještě stávala hudební škola.

„Práce byla tehdy na střeše domu v centru Ostravy, kde byla hudební škola a klášter. Aby to šlo lépe od ruky, rád jsem si zpíval. Zaslechl mě i zdejší profesor, který mi doporučil, abych šel na konzervatoř. Mezitím jsem zjistil, že jeptišky v klášteře dávají zadarmo hodiny klavíru, tak jsem se stihl naučil i na klavír. Já to tak miloval, že jsem dřel a zvládl to. Pan profesor mě tedy připravil na zkoušku na konzervatoř, ale pak už jsem si všechno musel zařídit sám,“ vzpomínal slavný herec v jednom rozhovoru.

V druhém se už o jeptiškách nezmiňuje. „Vymetal jsem komíny v Ostravě. V mém rajonu byla hudební škola. Když jsem tam přišel s kominickou koulí, zpíval jsem si na celé kolo. A pan profesor Ševčík, který učil v prvním poschodí, mně nabídnul, jestli nechci chodit zpívat. Za rok jsem se toho naučil tolik, že jsem mohl pokračovat na konzervatoři. Od té doby je zpívání mým osudem,“ zavzpomínal dnes už letitý klasik.

Z Ostravy záhy zvednul kotvy a vydal se do Prahy. Ostatně nacisté stejně zavřeli gymnázium, kde jinak mohl dostudovat. Po válce se tak dostal na pražskou Státní konzervatoř (1947 – 1952, kde studoval u Běly Chalabalové.

„Zazpíval jsem árii Lukáše z Hubičky a oni mě přijali,“ vypráví Fiala. Po absolvování následovalo šest semestrů na HAMU u Jana Kühna a Jeleny Holečkové (1952-1955). Na jevišti začínal jako elév v pražském Národním divadle (1949-1954).

Když zpíval part Jeníka z Prodané nevěsty, sice svůj výstup zkazil, nicméně i tak zaujal Oldřicha Nového. Slavný herec působil jako umělecký šéf karlínské operety a nabídl Ostravákovi angažmá. Karel Fiala se tak od roku 1954 stal dlouholetým sólistou Státního divadla v Karlíně, kde vydržel až do začátku devadesátých let.

Přestože je jeho nejznámějším filmem parodie na westerny Limonádovy Joe, nejde zdaleka o jeho debut. Tím se stal v roce 1955 studentský snímek Direktiva budoucího režiséra Václava Vorlíčka.

Svou první titulní roli získal u Václava Kršky, který jej obsadil do titulní činoherní role svého přepisu Smetanovy opery Dalibor (1957). Ale i tady měl trochu smůlu, protože operní part zpíval Beno Blachut. Ovšem sekundovala mu půvabná kráska Věra Heroldová, dlouholetá sólistka ostravské opery.

Následovala orientální pohádka Labakan, kde ztvárnil sultánova syna Omara. Pak přišla dvojí nabídka od režiséra Martina Friče. V dramatu Povodeň (1958) si zahrál bulharského dělníka, v pohádce Dařbuján a Pandrhola (1959) zase kovářského tovaryše, který léčí hubičkami.

Proslavila jej však jediná role. Neodolatelný pistolník Limonádový Joe (1964) v režii Oldřicha Lipského a podle knihy Jiřího Brdečky. Film získal cenu čs. filmových diváků a bodoval hlavně v zahraničí, kde mu byla udělena Zvláštní cena poroty Stříbrná mušle a zvláštní uznání poroty FIPRESCI na XII. MFF San Sebastián 1964).

Přitom měl ale také obrovskou smůlu, byl sice vybrán jako první český film do oscarové kategorie Nejlepší zahraniční film, ale nedostal se do první pětky.

Proč je Joe tak povedený? „Stalo se tak díky pánům Oldřichu Lipskému a Jiřímu Brdečkovi. Měli obrovský cit pro parodii. Celé natáčení hlídali, aby se do toho nešlapalo až moc. Aby byly všechny fóry dotažené do konce. Vždycky mě každý vzal z jedné strany za rameno, odvedli mě stranou z placu a vysvětlili mi, jak to mám hrát. Stále mě vedli. Nesmrtelnost toho filmu je v tom, že je to naprosto dokonalá parodie,“ zavzpomínal herec po letech.

Jeho roli měl přitom původně dostat Jiří Kodet a při vší smůle jej, ostříleného pěvce, zpívá začínající Karel Gott. Fiala hrál samozřejmě i v dalších snímcích, třeba ve Formanově Amadeovi, ale to už byly zanedbatelné roličky. Snad prý proto, že v roce 1968 vystoupil z komunistické strany.

V Limonádovém Joeovi udělali bývalému kominíkovi tvůrci jistě radost, když jej v jedné scéně nechají vyletět do vzduchu právě komínem.

Karel Fiala přitom není jedinou zvučnou osobností z Ostravy, která přišla se slavnou Brdečkovou parodií do kontaktu, v roce 1955 se mezi modelkami na divadelní premiéře objevila i pozdější režisérka Věra Chytilová.

Letos se Karel Fiala dožívá 93 let a patří k posledním žijícím českým filmovým legendám reprezentujícím předválečnou Ostravu.

Autor je filmový kritik a historik