Nejnovější zprávy: Radegast dokončuje v Nošovicích linku na plnění plechovek za 600 milionů Tomáš Šiřina končí, Česká televize Ostrava hledá nového ředitele

Společnost

Komentář: Brod, Frenštát, Ostrava. Proč se dějí takové tragédie?

Ti lidé sedící a postávající po sedmé hodině ranní v čekárně traumatologie polikliniky Fakultní nemocnice Ostrava neměli žádnou šanci.

Ilustrační foto: Týdeník Policie

Vrah k nim přistoupil s pistolí v ruce a zblízka je střelil do hlavy nebo do hrudi.

Přežili jen ti, kteří měli obrovské štěstí, že střelec minul.

Vedení policie uvedlo, že hlídka byla na místě tři minuty po oznámení. To je skvělý čas.

Také následné provedení akce bylo ukázkové, pachatel neměl prakticky žádnou šanci a když nad ním kroužil policejní vrtulník, raději volil sebevraždu.

Mimořádně profesionálně se zachovala policie i záchranáři, jejich práci je potřeba vyzdvihnout.

Jenže zemřelo šest lidí a sedmý bojuje v nemocnici o život. Rodiny přišly o své blízké, ti, kdož přežili, už nikdy nezapomenou...

Mrtvým ani pozůstalým ani seberychlejší policejní akce životy nevrátí.

Proč se tedy podobné tragédie stávají? Dá se proti nim vůbec nějak bránit, připravit se na ně?

Je zvláštní, jak moc mají dvě podobná neštěstí s tím ostravským společné.

Připomeňme si událost, při které střelec v Uherském Brodu zabil v tamní restauraci osm nevinných lidí a pak i sebe.

A vzpomeňme i událost z Frenštátu pod Radhoštěm, kdy jeden z nájemníků "natlakoval" celý dům plynem a pak škrtnul zápalkou.

Opět umírali nevinní lidé.

A opět se na takový čin nedalo nijak připravit, nijak na něj reagovat, když už byl spuštěn.

Ale zpět k tomu, co mají tři zmíněné události společného: vždy se vědělo, že pachatelé byli podivíni, měli problémy, které s menším nebo větším úspěchem řešili, ale nedořešili.

Tady je třeba hledat kámen úrazu - nakolik si okolí všímá podezřelých signálů, nakolik se lidem, kteří potřebují pomoci, nakonec skutečné pomoci dostane?

Kolik potenciálních útočníků je mezi námi?

Řešíme vždy až následky. Vymýšlíme, jak zabarikádovat nemocnice, dát do jejich dveří bezpečnostní rámy...

Neřešíme, jak včas podchytit, když je někomu zle a potřebuje pomoci, jak lépe rozpoznat nebezpečí, jak lépe pracovat s takovými lidmi, ještě než vezmou řešení do svých rukou.

Možná přispěje i ostravská tragédie k tomu, aby strašlivá hrůza, která se odehrála v traumatologické čekárně, zase někde jinde nevycenila své zuby.