ŽIVOT NA FARMĚ
21/09/2018 Miroslav Hodeček

Křepelčí farma? Jak se z koníčku stal profesionální chov

Jak funguje křepelčí farma? V čem je například od slepičí mnohem náročnější?

Je středa ráno, setkávám se s panem Pavlem, který vlastní a provozuje jednu z největších křepelčích farem u nás.

„Bohužel vás dnes nemohu pustit dovnitř, do křepelčárny. Mám tam velmi mladé kusy a ty jsou náchylné na každou byť minimální změnu ve vzduchu nebo teplotě. Nehledě na infekce, které lidé zvenčí mohou donést, aniž by samozřejmě chtěli.“

Sedíme tedy na zahradě jeho rodinného domu v Bruntále a začínáme, zajímá mě hlavně jeho příběh.

„Jak jsem se dostal ke křepelkám? Bude to znít netradičně, ale skrze sport.“ Opravdu mě to trochu překvapuje. Většinou se dají lidé, kteří dnes farmaří, rozdělit do dvou skupin: ti, kteří chtěli ve svém životě udělat změnu a například z města a sedavého zaměstnání se rozhodli přesunout na venkov a založit farmu, a ti, kteří na farmě vyrůstají a v řemeslu pokračují.

Pan Pavel ani do jedné z těchto skupin ale nepatří. „Syn hraje závodně hokej na dobré úrovni. Hodně jsme s ním řešili trénink a samozřejmě i výživu. Což je základ pro to, aby tělo bylo schopné v nějakém zátěžovém – tréninkovém režimu správně fungovat. Přišli jsme na to, že je křepelčí maso mnohem výživnější a zdravější než kuřecí nebo třeba hovězí. A o tom, co se dá dnes koupit v obchodních řetězcích ani nemluvím, to se snad za maso ani už považovat nedá.“

Z těchto spíše pragmatických důvodů začal pan Pavel s chovem křepelek japonských. Nejdříve v malém množství, jen pro vlastní potřebu, postupně se ale chov rozšiřoval tak, že se z něj stal velkochov.

„Takhle profesionálně farma funguje asi 3 roky. Zájemců a zákazníků máme dost. Maso i vajíčka jsou sice poměrně dražší, ta kvalita je ale úplně někde jinde a lidé si to začínají uvědomovat.“ Farma funguje jen na bázi prodeje ze dvora. Dodávat do velkoprodejen prý nemají potřebu.

„Tlačí vás snížit ceny na minimum a to se vždy musí odrazit i na výsledné kvalitě produktů, to nám za to nestojí.“ Kromě křepelčího masa farma nabízí i vajíčka konzumní či násadová a také křepelky k chovu.

„Největší odbyt všech produktů je tak zhruba od února do července. Na podzim pak ale začínáme s dalším líhnutím a s přípravami na další sezónu, takže práce je dost po celý rok. Každoročně vylíhneme asi 5000 křepelek.“

Chov křepelky japonské je náročný. Největším problémem je prý teplota a průvan. Křepelky potřebují prostředí s konstantní teplotou nad 18 stupňů celsia. Průvan je problémem především pro mladé kusy. Je třeba mít vzduchotechniku a vhodný prostor.

„Někteří lidé si myslí, že je mohou chovat na dvoře jak slepice. Pak nám píšou a diví se, že mají s chovem problémy.“ Hodně také záleží na samotném krmivu.

„Ten efekt vidíte přímo. Když nemá krmivo tu správnou výživovou hodnotu, zvyšuje se počet nemocí i úhyn křepelek, objevuje se pelichání, nízká snůška vajíček, neplodnost kohoutů a další negativní jevy. Máme zkušenost s krmivy od Holandské společnosti De Heus, která patří ke špičce. Kromě toho, že tato krmiva používáme sami, distribuujeme je i ven, po celé ČR. Nabízíme krmiva pro všechna hospodářská zvířata.“

Tak jako u ostatních farmářů se i pana Pavla ptám, co je pro něj, v tom co dělá, největší radostí a co mu přináší nejvíce starostí. „Tak je to zároveň i práce s lidmi. Takže v té komunikaci a domluvě někdy bývá problém. Zákazníci si často stěžují na věci, za které vůbec nemůžu. Ale s tím se asi musí počítat."

Obecně je to ale prý dobrý relax. Člověk dělá něco nového, zajímavého, chovatelství se pro něj stalo obživou i koníčkem. O čemž svědčí i přítomnost dalších zvířat na jeho zahradě: husy, slepice, včely…"

Když se ptám na konkrétní věc, která mu dělá radost, jednoznačně odpoví: „Líhnutí. To je pro mě nehezčí období. Když vidíte, jak se z vajíčka klube nový jedinec, nejdříve to napraskne a pak ze skořápky vypadne téměř neživotaschopná křepelka, která už za pár desítek minut běhá okolo, je to malý zázrak.“

Badych je rodinná farma zabývající se chovem křepelky japonské a prodejem krmiv pro hospodářská zvířata. Sídlí v Bruntále.

Podrobné informace o farmě, o křepelkách, o jejich chovu i o dalších produktech naleznete na webu www.badychkrepelky.cz.

Farmu můžete kontaktovat telefonicky na čísle +420 608 950 955 nebo emailem badychkrepelky@seznam.cz.

Sdílejte článek