Nejnovější zprávy: Tato hrůza už je minulostí. Obří skládka konečně mizí z Muglinovské ulice Punč bar na Masarykově náměstí baví Ostravu. Nabízí nápoje i luxusní výhled

Kultura

Krvavý Johann je horor se vším všudy, říká režisér Jakub Krumpoch

Scenárista a režisér Jakub Krumpoch pochází z Přerova. Je mimo jiné autorem krátkého filmu Eva, kde jednu z hlavních rolí ztvárnil Norbert Lichý a originální píseň Neotvírej dlaně nazpívala Věra Špinarová.

Foto: se souhlasem Jakuba Krumpocha

Jakub Krumpoch momentálně pracuje v televizi Nova a dokončuje svůj první celovečerní hraný film, horor Krvavý Johann!

Můžete čtenářům v pár větách naznačit o čem váš horor bude?

O Johannu Faustovi a jeho rodině. Je to takový „rodinný“ hororový film. Johann Faust ožije po staletích strávených v temnotách a rozpoutá noc hrůzy v Praze, u které nebudou chybět upíři, nemrtví (výraz pro naši verzi zombies) a mutanti. Je to taková současná, hororová verze Goetheho knihy. Potkáme se zde nejen s Faustem a jeho ženou Markétou, ale i s dalším členem rodiny Faustů, kterého měli všichni za mrtvého a také s ďáblem Mefistem.

Koho ve filmu uvidíme a kdo ztvárnil titulního Johanna?

Role Johanna se zhostil Marek Holý, skvělý divadelní herec, kterého bude veřejnost znát hlavně ze seriálů (Co ste hasiči aj.) a z dabingu. Dostal jsem na něj tip od producenta Krvavého Johanna, Rudy Merknera. Slovo dalo slovo a já věděl, že jsem si nemohl vybrat lépe. Marek má velmi příjemnou barvu hlasu a o to děsivěji působí, když dělá ve filmu to, co tam podle scénáře dělat má. Hodně jsme s Markem diskutovali, jak Johanna pojmout a našli jsme klíč, díky kterému každý jeho pohled budí strach a nikdo neví, co od něj čekat. Dále se můžete těšit na Martinu Babišovou, Janu Bernáškovou, Lenku Vlasákovou, Věru Janků, Honzu Dolanského, Romana Zacha, Jiřího Ployhara a taky na Brittany Bardot a Antonii Sainz, herečky z filmové branže pro dospělé. Ve vedlejších rolích se představí Ester Kočičková, Tomáš Dastlík, Lukáš Tran, Vašek Kopta, Petr Rychlý, Viktoria Pejková a další.

Scénář jste napsal na motivy povídek Kristýny Sněgoňové a Františka Kotlety, nejprodávanějších tuzemských sci-fi a fantasy autorů. O které povídky jde?

Jsou to jejich dosud nezveřejněné povídky, které jim ležely v šuplíku. Pravda je, že producentům z Orbis Pictures se do jejich realizace zpočátku moc nechtělo. Bylo to šest vzájemně propojených příběhů o upírech, nemrtvých a mutantech, kteří se vyskytují v současné Praze a žijí nepozorovaně mezi námi. Ale byly tak krátké, že by celovečerní formát neutáhly. Pak ale má tříletá dcera Izabela našla ve sdílené knihovně, kterou máme za domem, Fausta od Goetheho a mě napadlo, že když se ty postavy od Kotlety a Sněgoňové nabalí na Faustův příběh, mohlo by to fungovat. Zní to šíleně, ale producentům i spisovatelům se ten nápad líbil a já měl během pár týdnů scénář hotový.

V jakých lokacích jste natáčeli a jak bude stylizován vizuál filmu?

Natáčeli jsme v Praze a okolí, neboť příběh je do současné Prahy zasazen. Točili jsme jak na sídlištích (Vršovice u zastávky Koh-i-noor, Letňany), tak v centru Prahy, například na Karlově náměstí, kde se nachází Faustův dům. Natáčeli jsme z 90 % na ruční filmovou kameru. Chtěl jsem snímek pocitově přiblížit filmům Darrena Aronofského (Matka!, Requiem za sen, Wrestler), kdy vlastně kamera neustále zblízka pronásleduje hlavní postavy a prochází s nimi dějem i lokacemi. Je to osobnější a zároveň nepříjemnější vizuální pojetí. Děj se odehrává převážně v noci, v temných zákoutích Prahy. Takže vizualizace bude v každém záběru temná a tísnivá.

Měl jste při fabulaci příběhu Johanna před očima i nějaké vzory z klasiky filmového hororu?

U trikových sekvencí jsem vycházel z filmů Blade od Stephena Norringtona, Lesní duch od Sama Raimiho apod. Na každou trikovou scénu jsem měl nachystané referenční scény z nějakého zahraničního hororu, aby všichni viděli, co po nich chci a čeho chci v dané scéně docílit.

Česká kinematografie má ve své tradici žánry parodovat nebo zlehčovat. Bude Krvavý Johann! vážně míněná žánrovka, nebo horor kombinovaný s komedií?

Ne, je to čistá žánrová práce, horor se vším všudy. Lenička Vlasáková mi za to několikrát děkovala. Říkala mi, že se u nás žánru vždycky uhne, odbočí, zparoduje se. Jakoby se mu nevěřilo. Já to chtěl risknout a jít do toho naplno, což ji nadchlo tak, že nacvičovala několik dnů souboj s palcátem společně s kaskadéry. Samozřejmě jsem použil i pár scén na odlehčení. Jak Hitchcock, tak Juraj Herz, se kterým jsem měl tu čest spolupracovat, tvrdili stejnou věc. Divák se musí u hororu sem tam nadechnout, uvolnit, zasmát, aby ho o to víc dostala ta hrůza, co ho čeká v následující scéně. Toho jsem se držel.

V Česku je obtížné zafinancovat snad každý žánrový film, mimo komedii. Jak se vám podařilo získat producenta, který byl ochotný sehnat peníze na horor?

Popravdě jsem chtěl natočit horor už před asi deseti lety. Dokonce jsem měl v ruce scénář, s kterým mi pomáhal právě Juraj Herz. A jak říkáte, je to téměř nemožné. Producenti vás odmítají, že to bude drahé, nikdo na to u nás podle nich není zvědavý a nikdo ten žánr tady neumí. Když už něco takového vznikne, je to právě buď parodické nebo komediální. Ale dočkal jsem se a pochopení našel u Orbis Pictures Rudy Merknera a Zuzky Konrádové, kteří se jinak věnují odlehčenějším žánrům, tedy u produkce, od které bych to vůbec nečekal. Ruda, když jsem ho oslovil, mi řekl tohle: „Bojím se hororů, nerozumím jim, u nás je to tvůrčí sebevražda, ale musím s tebou do toho jít! Prostě musím. Jsi magor!“ Druhá společnost, bez které by film nevznikl je Movie Factory, která patří kameramanovi filmu, Kurtu Neubauerovi. S Kurtem jsme předtím natočili krátký film Eva podle povídky Charlese Bukowského a účastnili se festivalu 48 Hours Movie Prague, kde jsme byli nominováni na čtyři hlavní ceny. Kurt je šílenec, co prostě řekl: „Pojďme to natočit a ono to nějak dopadne. Co je na tom těžkýho? Kamery máme, herce taky!“ Během natáčení se přidalo i pár investorů, kteří zajistili zbytek financí. Koproducenty filmu se nakonec staly i hlavní herecké hvězdy, které do toho šly za procenta z případného zisku v kinech, na VOD a v televizích. Prostě obětovali svůj čas a honoráře, protože nám věřili. Dále pomohla studia PFX (CGI efekty) a SOUNDDESIGN.cz (zvuková postprodukce), která zajistí finální podobu filmu a postprodukci. Krvavý Johann! vznikl z čisté radosti a ochoty štábu, produkcí, postprodukčních studií a všech, co si chtěli zkusit žánr, který tady léta chybí. Celý film stál asi jako jeden natáčecí den běžné produkce u nás, ale myslím, že lidé budou překvapení, co všechno se dá udělat, když máte po ruce šikovné a odhodlané lidi.

Pokusili jste se zapojit do projektu nějakou televizi? Předpokládám, že v ČT, pokud jste tam vůbec byli, s vámi vyrazili dveře, ale co Nova, pro kterou navíc pracujete, Prima či jiné soukromé kanály?

V ČT jsem vůbec nebyl, Primu neřešil, protože jsem odtamtud zrovna přecházel na Novu, a v té jsem teprve krátce. Upřímně jsem nechtěl ani žádnou českou televizi s Johannem oslovovat, dokud nebude hotový. Za ta léta v televizích moc dobře vím, jak to tam chodí, co se týče autorských a žánrových věcí. Hromady lidí na schvalování, přepisování a kdekdo se k tomu vyjadřuje. Ono to má i své výhody a opodstatnění, ale já si do toho nechtěl nechat kecat. Horory sleduji od mládí, miluji ten žánr a nemyslím si, že jich někdo viděl víc než já. Navíc jsem si to pojal po svém, žánrově správně, přesto trochu jinak. Když to nedopadne, bude to čistě můj boj a ponaučení pro příští horor, ke kterému se mnou scénář od začátku píší moji milovaní spisovatelé Kotleta a Sněgoňová. Každopádně Krvavého Johanna, až projde kinodistribucí, televizím milerád nabídnu. A samozřejmě začnu tam, kde dělám, tedy na Nově a VOYO. A bylo by super, kdyby se film dostal i na zahraniční VOD platformy typu Netflix, HBO Max apod.

Většinu postav ve vašem filmu hrají herci známí převážně ze seriálů. Ti jsou sice velmi populární, ale ne mezi diváky, kteří sledují filmy primárně v kině. Myslíte si, že dokážou přitáhnout do kinosálů i publikum, které tam normálně nechodí?

Já se upřímně na to takhle nikdy nedíval. Herci potřebují vydělávat, protože je divadla u nás neuživí. A jen s filmem si herec také nevystačí. To by jich musel natočit aspoň deset za rok a ve všech mít hlavní roli. Proto hrají v seriálech komerčních televizí. A opravdu každý z nich hrát umí, až mě kolikrát překvapilo, co na place předvedli. Já si představoval obličeje ke konkrétním postavám a musím říct a jsem vděčný za to, že každý, koho jsem oslovil, do toho šel. Samozřejmě je dobré mít u tak nestandardního filmu známé tváře. Budí to v lidech dojem, že to myslíme vážně a ne jen jako amatérský pokus o film. Osobně bych chtěl do kina nalákat všechny diváky, ať už televizní, divadelní, nebo kinofilní. Dokonce i ty, co českému hororu nevěří a budou se tomu našemu chtít jít vysmát. Věřím, že i ty přesvědčím! A nechci je lákat jen na známé obličeje ze seriálu, bulváru apod., ale hlavně na hororový žánr. Když se podíváte na seznam českých filmů, které jdou letos a příští rok do kin, kolik hororů tam uvidíte? Jeden, dva? Spíš nula. Pro mne je to díra na trhu a snad se nám ji se ctí podaří vyplnit a ukázat, že to taky umíme. Třeba pak vznikne po českém hororu poptávka a tuzemské produkce se ho přestanou bát. Což podle mne česká filmografie potřebuje jako sůl.

Slibujete zombíky, upíry, mutanty a hodně filmařské krve. Předpokládám, že efekty budou z větší části vytvořené v počítačích, což je v současnosti nutné zlo. Ale co stará dobrá ruční práce a klasické maskérské efekty?

Právě naopak. Většina efektů se dělala postaru, klasickou filmařinou. Navíc vážně nečekejte zombie jak ze seriálu Walking Dead, huhlající, s rozpadajícím se obličejem, chodící rychlostí šneka. Já chtěl své nemrtvé ukázat zase trochu jinak. Je to spíše Johannova armáda čerstvě zabitých civilistů, kteří ho slepě následují. Nejvíce kouzel udělal střih, masky a klasické efekty. Hitchcock taky neměl armádu počítačů a děsit lidi umí dodnes. Proto jsme se nechtěli o počítač tolik opírat. Za prvé je to drahé a pokud nemáte opravdu stamilionový rozpočet, CGI nebude prostě dobré a spíš tu scénu uděláte nechtěně komickou. Proto jsme chtěli vytvořit z 90% efekty praktickou cestou. Nejvíce se o to zasloužili samozřejmě maskéři. Markus Satyr vytvořil neskutečné masky mutantů, které byly navíc plně funkční a hýbaly se dle potřeby. CGI využíváme pouze na vylepšení těchto klasických efektů, korekce apod. a pro jednu speciální scénu o které nechci mluvit a dopředu prozrazovat příběh. Tu mělo na starosti právě studio PFX, které je pro mne, co se týče CGI jedničkou u nás a věřím, že bude pro diváky velkým překvapením.

V každém správném populárním hororu by neměly chybět minimálně polosvlečené vnadné ženy. Z dostupných informací je jasné, že o ně nepřijdeme ani v Krvavém Johannovi. Na jak odvážné scény se může erotiky lačný divák těšit?

Jak už jsem řekl, mám ve filmu Antonii Sainz a Brittany Bardot, obě herečky z filmů pro dospělé. S Antonií jsem točil už krátký film Eva a Brittany mi do Johanna doporučila právě ona. A když už máte dvě herečky z této branže, nejde toho nevyužít. Takže jo, odvážnější jsme v jistých momentech byli. Holky tam mají scénu z nevěstince, kde si přijdou na své jak milovníci hororu, tak erotiky. Ale úplně explicitně jsme do toho na place nešli. Točil jsem horor, ne porno.

Jedna věc jsou plány, druhá realita. Povedlo se vám do filmu dostat všechno, co jste chtěl? Nebo jste musel, ať už kvůli rozpočtu, nebo vnějším vlivům, něco ze scénáře oželet?

Upřímně, nevěřil jsem tomu, když jsem scénář dopsal, že tohle budu schopen natočit. Nevěděl jsem jak. Ale jakmile přicházeli do štábu maskéři, lidé ze studií PFX, Sounddesign.cz a další, přestal jsem se bát a zjistil, že možné je všechno. Takže, naopak. Natočili jsme ještě šílenější věci, než byly původně ve scénáři a udělali vše ještě větší, než jsem očekával.

Premiéru v kinech máte naplánovanou na podzim. Neobáváte se, že nějaký hysterický politik opět nařídí nesmyslné restrikce v souvislosti s novou mutací covidu a nechá kina zavřít?

Ano, na podzim bychom rádi film uvedli do kin a multiplexů. Chtěli jsme na konci léta, ale postprodukce, díky tomu, že jsme natočili víc, než jsme původně chtěli, bude přece jen o něco delší. Upřímně doufám, že i když se covid vrátí, nebudou restrikce už tak hrůzostrašné, jako při prvních vlnách. Pokud se opět uzavřou kina, bude si muset Johann na uvedení nejspíše počkat, ale snad k tomu nedojde.