PATRIOT GURMÁN 2025
Hledáme nejlepší restaurace!
Magazín PATRIOT pokládá v anketě Kuchař na grilu krátké otázky, na které dostává krátké odpovědi od různých kuchařů z našeho kraje. Tentokrát na ně odpovídal Radim Dvořáček z ostravského A Café.
Radim Dvořáček provozuje od roku 2016 v Ostravě velmi úspěšnou restauraci A Café. Kuchař z rodiny, která má snad gastronomii v genech, není jen šéfem podniku, ale často jej zastihnete i v kuchyni.
První jídlo, které jsem kdy uvařil?
„Vaječina“ nebo opečený špekáček.
Jaké jídlo jsem jako dítě nesnášel?
Drožďovou pomazánku/polívku a žvýkavé tlusté kusy masa ve školní jídelně.
Na jaké jídlo od mých blízkých nikdy nezapomenu?
Na dědovu slepici na paprice.
Jaké jídlo jsem poprvé uvařil v restauraci?
Kuřecí stripsy, ale v mé restauraci to byla vejce Benedikt.
Povedlo se?
Na stripsech se nedá moc co zkazit a Benedikty byly na tu dobu asi v pořádku, ale když se na to dívám zpětně, tak jsem měl ještě hodně co vylepšovat.
Mým kuchařským vzorem je:
Můj děda a Marco Pierre White.
Z českých kuchařů mě inspiruje:
Ron Winkler z brněnského Eggo Food Truck, protože táhne českou snídaňovou scénu.
Kdybych otvíral svou restauraci, jmenovala by se:
Mám jich v hlavě spoustu, ale jména nemám.
Vařil bych v ní:
Gyros ve foodtrucku, Asii v restauraci, těstoviny v bistru.
Co se mi v kuchyni opravdu nepovedlo:
Když jsem měl otevřeno asi dva měsíce, dělal jsem svoje první Svatomartinské husy… Husy se povedly, ale „vydýmil“ jsem u toho čtyři patra, protože mi přestala fungovat vzduchotechnika.
V kuchyni jsem mistr na:
Rozdávání práce a pořádné dochucování.
Musí se to v kuchyni udělat, ale k smrti mě to nebaví:
Loupání hrušek na kompot.
Nejhorší hláška hosta je:
Tady je rezervace až za 15 minut, to stihneme.
Česká, italská, nebo francouzská kuchyně? Nebo úplně jiná?
Řecká, obecně asijská, ze španělské tapas.
Co jako Češi v kuchyni neumíme?
Těstoviny, saláty a pořádně dochutit jídlo.
Moje snídaně, oběd a večeře snů:
Snídaně: Omeleta s lanýži, káva a mimosa na pláži.
Oběd: Gyros v zapadlém krámku.
Večeře: Nudle na thajském tržišti.
Je práce šéfkuchaře na celý život?
Když se dostanete do fáze, že už jenom dozorujete, tak asi klidně… I když děda vařil do 75 let.
Co host, či obecně člověk, který nikdy nevařil, nepochopí?
Že je to nevděčná řehole, ve které se tahají šílené hodiny, stres, horko, a že to i přes to všechno milujeme.
Moje kuchyně po celovečerním vaření vypadá jako…
Docela čistě.
Netroufl bych si uvařit:
Krom extrémů jako pařáty v polívce, kachní embrya a podobně asi nemám problém s ničím.
Co si dám, když jdu na jídlo někam do restaurace:
Předkrm! Klidně dva až tři, většinou jsou zajímavější než hlavní chody, takže si pak dáme se ženou třeba jeden napůl (ten hlavní chod).
Nejlepší jídlo, které jsem dosud jedl, bylo:
Cestuju za jídlem po celém světě, takže toho bylo fakt moc. Třeba rýžová zmrzlina v Římě, La Bomba (mleté maso obalené v bramborové kaši a usmažené) v Barceloně, satay v Thajsku…
Pokud nevařím já, tak mi nejvíce chutná v:
Těžko říct, ale kde mi chutná vždycky, tak to je McDonald’s.
Kanec se šípkovou, nebo se zelím?
Se zelím.
Kdybych nebyl kuchařem, byl bych:
Mnohem méně vystresovaný.
Sladká tečka musí být:
Raději tatarák jako dezert.