Kuchař na grilu: Vzpomínám na jídla od babičky, říká Simona Čáníková, která vaří U Holubů v Čeladné

Magazín PATRIOT pokládá v anketě Kuchař na grilu krátké otázky, na které dostává krátké odpovědi od různých kuchařů z našeho kraje. Tentokrát na ně odpovídal​a Simona Čáníková z vyhlášeného místa v Čeladné, který je Hotel & Garden U Holubů.

Vyhlášený Hotel & Garden U Holubů v Čeladné láká na elegantní prostředí, úchvatnou přírodu i skvělý servis. Patří k němu rovněž skvělá gastronomie, na čemž má velký podíl Simona Čáníková. Pochází přímo z Čeladné, má ráda turistiku a cestování. A taky vaření, které je její velkou zálibou.

První jídlo, které jsem kdy uvařila?

Palačinky.

Jaké jídlo jsem jako dítě nesnášela?

Koprovou omáčku a plíčka na smetaně.

Na jaké jídlo od mých blízkých nikdy nezapomenu?

Jednoznačně na vepřovou pečeni se zelím a domácím knedlíkem od mé babičky.

Jaké jídlo jsem poprvé uvařila v restauraci?

Myslím, že to byla vepřová panenka se špenátovou palačinkou a křenovou omáčkou.

Povedlo se?

Ano.

Mým kuchařským vzorem je:

Nemám jednoho, je jich více. Každý je jiný, přesto si ze všech něco vezmu a pak tvořím.

Z českých kuchařů mě inspiruje:

Mám ráda Honzu Punčocháře.

Kdybych otvírala svou restauraci, jmenovala by se:

Možná by nesla mé jméno, ale nikdy jsem nad tím neuvažovala.

Co se mi v kuchyni opravdu nepovedlo:

Pařížská šlehačka, i když jsem ji dělala asi tisíckrát.

V kuchyni jsem mistr na:

Netroufám si říct, to musí posoudit jiní.

Musí se to v kuchyni udělat, ale k smrti mě to nebaví:

Úklid.

Nejhorší hláška hosta je:

To mi chcete říct, že takový vývar umí uvařit ženská?

Česká, italská, nebo francouzská kuchyně? Nebo úplně jiná?

Mám ráda italskou.

Co jako Češi v kuchyni neumíme?

Zahraniční kuchyni.

Moje snídaně, oběd a večeře snů:

Pěkně v bazénu, s nohama nahoře a se servisem. Ráda bych se podívala do precizních restaurací, kde nabízí degustační menu.

Je práce šéfkuchaře na celý život?

Určitě ne.

Co host, či obecně člověk, který nikdy nevařil, nepochopí?

Tu dřinu v kuchyni, čas strávený nad jídelní lístkem tak, aby vše ladilo.

Moje kuchyně po celovečerním vaření vypadá jako…

To nechcete vidět…

Netroufla bych si uvařit:

Asi francouzskou kuchyni.

Co si dám, když jdu na jídlo někam do restaurace:

Většinou nějakou hotovku, každopádně pokud je na jídelním lístku něco zajímavého, risknu to. Inspirace je v tomto oboru vždy potřeba.

Nejlepší jídlo, které jsem dosud jedla, bylo:

Vždy vzpomínám na jídla své babičky, vařila svíčkovou, guláše a jiná česká jídla. Byla vynikající kuchařka.

Pokud nevařím já, tak mi nejvíce chutná v:

Od ostatních, v jídle nejsem vybíravá.

Kanec se šípkovou, nebo se zelím?

Se zelím.