Lano z Bohumína drží lanovku ze Skalnatého plesa na Lomnický štít

​Provoz Lanárny ŽDB Drátovna v Bohumíně dokončil prestižní zakázku pro největší atrakci Vysokých Tater.

Díky práci zaměstnanců lanárny si návštěvníci vychutnají překrásný rozhled na lanovce ze Skalnatého plesa na Lomnický štít – druhý nejvyšší vrchol Vysokých Tater, kam firma dodala speciální tažné lano.

Více než čtyři kilometry dlouhé lano vyrobené v Bohumíně kabinu s lanovkou pouze táhne. Průměr lana je 26,5 milimetrů a jeho hmotnost dosahuje 10 710 kilogramů.

Výroba lana. Ilustrační foto: ŽDB

„Tažné lano pro lanovou dráhu Skalnaté Pleso - Lomnický štít dodáváme pravidelně. Interval jeho výměny je přibližně šest let a samotná výroba trvala dva týdny,“ říká ředitel společnosti Petr Adamek. Celková hodnota kontraktu přesáhla 800 tisíc korun.

Lano je vyrobeno podle speciální normy pro lanové dráhy s přepravou osob, na jejichž výrobu má ŽDB Drátovna certifikát. Dvanáctitunový náklad firma expedovala na zesíleném dřevěném bubnu o rozměrech 200 x 120 centimetrů. Transport z Bohumína do Tatranské Lomnice trval 6 hodin.

Lanovka se začala stavět na jaře 1936. Roku 1937 byl do provozu uveden první úsek visuté lanové dráhy z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso. Roku 1940 pak úsek ze Skalnatého plesa na Lomnický štít. Provoz prvního úseku byl ukončen v roce 1999.

Na vrcholovém úseku překonává kabina pro 16 cestujících vzdálenost 1867 metrů a převýšení 855 metrů. Lano podepírá jediný stožár těsně pod horní stanicí. Nejvyšší výška lanovky nad zemí je 255 metrů. Kabinku s celkovou váhou 4 tuny zavěšenou na dvojici nosných ocelových lan o průměru 3,3 centimetru vyvleče tažné lano na vrchol za 530 sekund. Na vrcholu štítu se dnes nachází meteorologická stanice, restaurace, kavárna a malá botanická zahrada.

Díky lanovce navštíví vrchol Lomnického štítu ročně 100 000 návštěvníků, z nichž by se sem většina vůbec nedostala. Z vyhlídkových teras na vrcholu štítu je skutečně impozantní rozhled - Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Spiš, pohoří východního Slovenska, a za mimořádné viditelnosti je možné spatřit pohoří v Maďarsku, ukrajinskou Hoverlu a dokonce prý krkonošskou Sněžku, vzdálenou 360 kilometrů.

Provoz Lanárny v dnešní ŽDB Drátovně byl založen v roce 1951 za účelem výroby těžních lan pro blízké doly. Vzhledem k postupnému útlumu těžby v České republice a rozšíření strojního zařízení se provoz postupně začal více orientovat i na další segmenty, jako jsou speciální jeřábová lana, lana pro lanovky a vleky, rybářská lana a lana pro všeobecné použití.

Dceřiná společnost Třineckých železáren ŽDB Drátovna ročně vyrábí téměř 120 tisíc tun za studena taženého drátu a výrobků z drátů. Hlavní výrobkové portfolio tvoří především tažený patentovaný drát, tažený nepatentovaný drát, žíhaný drát, ocelová lana, ocelové kordy, pružiny a kovové tkaniny. Zaměstnává okolo tisícovky lidí.