Lávka mezi Dolními Vítkovicemi a Slezskou Ostravou ponese jméno spisovatele Balabána

Lávka Jana Balabána. Tak se bude jmenovat přemostění spojující Dolní oblast Vítkovic s městskou částí Slezská Ostrava, jehož podobu navrhl Josef Pleskot, a které od loňska slouží ostravské veřejnosti. Lávka v délce 140 metrů byla doposud známá jako Cyklopropojení centra s Dolní oblastí Vítkovic.

Svým novým názvem bude lávka odkazovat ke spisovateli, scénáristovi, kritikovi a překladateli Janu Balabánovi, který své dílo a život neodmyslitelně spojil s moravskoslezskou metropolí. Rozhodli o tom ve středu ostravští zastupitelé.

Společnost Známe program Ostravských Vánoc. Na náměstí vystoupí David Koller nebo Ben Cristovao 05/11/2024

„Pojmenováním lávky po Janu Balabánovi, nepřehlédnutelné osobnosti české literatury, vyjadřujeme úctu autorovi, kterému byla Ostrava domovem a inspirací. Může však být chápáno i tak, že jako lávka spojuje protilehlé břehy, mohou dobrá kniha, záliba v četbě a vztah k literatuře pomyslně spojovat i různé lidi,“ řekl ostravský primátor Jan Dohnal.

Pleskot: Balabán mne zaváděl do míst, kam se běžně nechodí

Návrh v původním znění „Balabánova lávka“ podala výkonná ředitelka Dolní oblasti Vítkovice Renata Červená, podpořil jej taktéž autor samotné lávky, architekt Josef Pleskot a podnikatel Jan Světlík, s jehož jménem je spojena proměna Dolních Vítkovic ve vyhledávaný industriální areál.

Architekt Josef Pleskot před časem Magazínu PATRIOT Patriot řekl: „Když jsem do Ostravy jezdil intenzivně, pročítal jsem se dílem dnes už zesnulého spisovatele Jana Balabána. Ten mne zaváděl do míst, kam se běžně nechodí. K jeho Ostravici, do míst, která obývali bezdomovci. Popisoval je s laskavostí a pochopením, nevykresloval je jako násilníky a zloděje. Takže jsem se odvažoval vstupovat do míst, kde roste vysoká tráva kolem Ostravice,“ řekl významný současný český architekt, který pomáhá s přeměnou Dolních Vítkovic v unikátní areál.

Baránková: Balabán k Ostravě patří

Náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová vítá, že Ostrava bude mít frekventované místo, připomínající památku úspěšného prozaika, který k Ostravě patří.

„Jan Balabán je sice šumperským rodákem, nicméně téměř celý život prožil právě v Ostravě, což se promítlo také do jeho knih. Na literárním poli sklidil mnoho úspěchů, a svou hlubokou tvorbou oslovil značné množství čtenářů. Jan Balabán se také nezapomenutelně zapsal také do oblastí překladatelství, publicistiky, scenáristiky, výtvarného umění a dalších. Jsem ráda, že Ostrava takto vzdává hold jeho památce, čímž zároveň splácí pomyslný dluh této význačné kulturní osobnosti,“ uvedla Lucie Baránková Vilamová.

Vedení města nedávno doporučilo pro Pleskotovu název „Lávka Jana Balabána“. Tento název lávky nechá město zanést do Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, což umožní jeho zobrazení v digitálních mapách.

Balabánovy knihy se staly Knihami roku

Součástí konstrukce Lávky Jana Balabána bude umělecky zpracovaná kovová deska reprezentativního vzhledu s daným názvem a dalšími detaily, včetně QR kódu, odkazujícího na veškeré podrobné informace. Desku najdeme na vybraném, dobře viditelném, nosiči jako sloup nebo pamětní kámen. Pro přípravu jejího zadání, jakož i doporučení návrhu zřídí statutární město Ostrava odbornou pracovní skupinu. „Tato deska by mohla začít vznikat v první polovině příštího roku a osadit bychom ji chtěli někdy v létě,“ dodala Lucie Baránková Vilamová.

Jan Balabán se narodil 29. ledna roku 1961 v Šumperku, kde žil v prvním roce svého života, a zemřel 23. dubna roku 2010 v Ostravě, kde žil. Byl český spisovatel, prozaik, scenárista, překladatel, kritik výtvarného umění a komiksový tvůrce. Psal především existenciální povídky, mnohá z jeho próz čerpá z ostravského prostředí, některými se vine inspirace evangelickým křesťanstvím.

Balabánova povídková sbírka Možná, že odcházíme, nominovaná na Státní cenu za literaturu 2004, se stala Knihou roku 2004 a o rok později získala ocenění Magnesia Litera v kategorii próza. Velkého úspěchu dosáhla rovněž jeho román Zeptej se táty, který se stal Knihou roku 2010 a o rok později, už po smrti autora, získal cenu Magnesia Litera 2011. Jan Balabán se zařadil také mezi žádané překladatele. Čtenáře prostřednictvím svých překladů seznamoval například s dílem „otce moderního hororu“ H. P. Lovecrafta.

Cestou mezi řekou a sloupky s cedulemi vstup zakázán

K svému návrhu pojmenovat lávku Josef Pleskot připojil kousek z povídky Mléčná dráha, ve které Jan Balabán popisuje vánoční cestu hlavní hrdinky Kateřiny podél Ostravice místy, kde dnes nová ocelová lávka spojuje oba říční břehy.

„První most. Na čelech pilířů zachycené šedé cáry, větve a klády po poslední povodni. Pod ocelovým obloukem nesoucím drážní těleso u paty betonového sloupu bylo podivné tábořiště. Potrhané zmrzlé matrace, jedna sedačka ze škodovky, možná z trabanta, ohniště, hadry, plastikové lahve. Kateřině přeběhl po duši mráz. Ne snad strach, ale nemožnost ji mrazila. To ona by nemohla. Ne že by tak nemohla dopadnout. (…)

Za prvním mostem pokračovali po takzvané navigaci cestou mezi řekou a sloupky s cedulemi vstup zakázán vytyčujícími pozemek veliké zastavené továrny. Podívej se na ty stavby. Na ocelových nohách tu stojí vysoká sila třídíren koksu. A dál baterie, která se svými žebry vypadá jak rezavá železná knihovna. Šikmé mosty dopravníků, široce rozkročené mostové jeřáby nad prázdnou skládkou rudy. A v pozadí korpusy vysokých pecí, kterým někteří nadšenci přezdívají Hradčany. Je to spíš jakási ruina, kde v chladných dutinách bývalých výhní hnízdí ptáci a rosomáci. Ti zatím ne. Ti přijdou až později, až nebude civilizace, v níž by Kateřina mohla žít. (…)

„Snad nelze pro lávku najít vhodnější pojmenování než po Janu Balabánovi. Navždy jeho jméno spojit s místem děje jeho povídky plné lásky a soucitu s lidským údělem, ale v širším kontextu i s duchem celé jeho osudové Ostravy,“ přimlouval se za název po spisovateli v srpnu letošního roku architekt Josef Pleskot.