Legendární Ondráš přežil covid a zvládá i drahé energie. Hostinec prosperuje

​Obecní hospoda Ondráš ve Sviadnově patří mezi nejpěknější podniky svého druhu v kraji.

Stojí na bývalé hlavní cestě mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem už přes jedno století a přespolní i obyvatele obce láká svou nepřehlédnutelnou fasádou i interiéry k návštěvě. A ty, kdo do této hospody pojmenované po slavném beskydském zbojníkovi vstoupí, čeká příjemný stylový interiér, vytříbená kuchyně i dobře ošetřované pivo.

Přesto tato známá a oblíbená hospoda, kterou znají i někteří nedávní čeští prezidenti, zažila docela nedávno i krušné chvilky. To, když dlouholetý nájemce, který se velmi zasadil o její skvělou pověst, v době „covidové“ své působení v tomto šenku ukončil. A obec Sviadnov musela v těžkých dobách, které docela krutě dopadají na pohostinství, hledat nového.

Právě pověst tohoto známého restauračního podniku přiměla dnešního hostinského Romana Vajdu, který už několik let provozuje také obecní Radegastův šenk v nedalekých Nošovicích, aby na nabídku starosty Sviadnova kývl. S vervou úspěšného hostinského, podnikajícího poblíž komína nošovického pivovaru, Roman Vajda hospodu Ondráš po několika měsících uzavření opět loni na jaře otevřel.

Ostatně proč ne – zkušený hospodský už několik let ve Sviadnově bydlí a tak mu osud Ondráše není lhostejný. Vždyť kam by také chodil večer na pivo?

Zajistili si ceny energií dříve, než začaly neúměrně růst

Roman Vajda otevřel obecní hospodu se zbojnickým jménem před loňským létem a dnes může spokojeně bilancovat. Lidé se po covidu do hospody vrátili a možná jich chodí do Ondráše dokonce o poznání více než dříve.

„Otevřeli jsme na přelomu dubna a května a musím říci, že Ondráš je na tom opět velice dobře,“ říká spokojeně hospodský Roman Vajda. „A to i díky tomu, že než jsme otevřeli, tak jsme si dojednali za pět minut dvanáct ceny energií. Takže jsme si zavčasu na dva roky dopředu zabezpečili pro nás relativně příznivé ceny, než začaly růst do astronomických výšek,“ říká Roman Vajda.

Ostatně podobnou předvídavost uplatňuje nový provozovatel Ondráše i jindy. Třeba když už několik měsíců předem zajistil husí stehna pro předvánoční Svatomartinské hody.

„Tím jsme si objednali hodně dopředu jejich dostatek a zaplatili za ně předem příznivou cenu. Na rozdíl od jiných restaurací jsme tak mohli hostům nabízet husí pečínku o svatém Martinovi za přívětivější ceny,“ říká. A pro zajímavost prozradí, že pro každou restauraci, tedy kromě Ondráše i pro Radegastův šenk, objednal v dostatečném předstihu půl tuny husích stehen.

Ondráši pomohli v novém rozjezdu cyklisté, zahrádka a lehká jídla

Roman Vajda si start svého týmu v restauraci Ondráš pochvaluje. Lidé po dvou letech covidu vyrazili v letní sezóně do hor, do hospod, za zábavou.

„Po celou letní sezonu jsme navíc výrazně pociťovali, že kolem nás vede cyklostezka a lidé na kolech opravdu jezdili. Mnozí přijeli na zahrádku, bylo na ní pořád plno. A tak u nás teklo i více piva než třeba v zimě a na podzim. Hodně jsme také v létě připravovali takzvaná fresh, tedy jednodušší jídla, více jsme grilovali a to i na zahrádce. Občas jsme tam pozvali i nějakou kapelu, takže jsme grilování spojili s večerní zábavou, a myslím, že se to lidem líbilo a cítili se u nás příjemně. I pro náš tým restaurace to bylo moc fajn,“ popisuje Roman Vajda.

Nový hospodský od Ondráše si pochvaluje dobrou spolupráci s obcí, která kdysi, konkrétně v roce 1903, obecní hostinec Ondráš s pomocí obyvatel Sviadnova za čtyřicet tisíc zlatých postavila a obecní zastupitelé v ní stále vidí jeden z klenotů obce.

Drahé energie? Tak bude fotovoltaika a moderní technika v kuchyni

Právě současné zvyšování cen elektřiny a plynu v České republice například přimělo dnešního starostu Davida Nováka přesvědčit zastupitele, aby schválili záměr instalovat na střechu obecní hospody a vedlejší tělocvičny fotovoltaickou elektrárnu.

„Měli bychom se na tom s obcí finančně podílet, ale obec by měla náklady na vybudování fotovoltaiky pokrýt z větší části. My bychom však měli tyto náklady postupně obci kompenzovat, na čemž jsme se s obcí dohodli. Fotovoltaická alektrárna by nám měla v Ondráši pokrýt náklady na energii alespoň ze čtyřiceti procent,“ říká Roman Vajda.

Nový provozovatel také investuje do obnovy kuchyně, aby snížil do budoucna i odběr plynu, jehož ceny rovněž děsí spoustu obyvatel a podnikatelů v České republice.

„Zavádíme do kuchyně nové technologie, spolupracujeme s firmami, které se těmito moderními technologiemi zabývají. Jejich prvky představují novodobé trendy v zařízeních pro restaurační kuchyně a umožní nám utlumovat spotřebu plynu, ať je jeho spotřeba co nejmenší. Což znamená samozřejmě větší podíl elektřiny při vaření a navíc nám tyto nejmodernější kuchyňské prvky umožní vařit moderněji i zdravěji,“ říká Roman Vajda.

Nová zařízení umožňují vařit více jídla a dodávat je firmám v okolí

V restauraci Ondráš bude poté plyn sloužit hlavně pro vytápění a ohřev teplé vody, i když i tento ohřev vody budou postupně zajišťovat solární panely. „Nechceme být na plynu závislí jako doposud. Nevíme, jak se to bude s jeho cenou a situací s jeho zásobováním v budoucnu dál,“ říká šéf sviadnovské obecní hospody Ondráš.

Nejvíce však oceňují nové kuchyňské technologie kuchaři v restauraci Ondráš. „Jsou za ně rádi, protože vaření je dnes někde jinde. Takže vítají nové konventomaty či multifunkční pánve, které jim výrazně časově pomohou s výrobou jídel a hodně usnadní práci. Umožní nám to v kuchyni ušetřit i jednu sílu,“ říká Roman Vajda.

A dodává, že nová kuchyňská zařízení už zaměstnanci kuchyně v Ondráši z osmdesáti procent v kuchyni mají a využívají. „Chtěli bychom se dostat s kuchyní na úroveň našeho nošovického Radegastova šenku, kde jsme už s tímto záměrem nových moderních technologií pracovali už od začátku. A dnes i díky tomu můžeme v Nošovicích vařit ve větším polední jídla a dodávat je do firem mimo restauraci, které s námi spolupracují. Dodáváme jim je také v obalech, které jsou na rozdíl od těch jednorázových vratné, nekončí tedy v koši a dají se využívat vícekrát. Tím také ušetříme a jsme hlavně ekologičtí,“ říká Roman Vajda.

Zkušení šéfkuchaři, základ kuchyně v Ondráši

Za kuchyni ve sviadnovské restauraci dnes ručí šéfkuchař Viktor Šťastný, který jako kuchař pracoval dlouho v Německu a „sahal“ i na michelinskou hvězdu.

„Je to zkušený kuchař a spolupracuje s naším hlavním kuchařem Mariánem Hruštincem, který se stal naším kuchyňským manažerem a dohlíží na všechnu výrobu, distribuci a nákupy pro naše kuchyňské provozy, ať už je to Ondráš, Radegastův šenk nebo Saft Ferak nebo STOP bistro na čerpací stanici H.A.S. ve Frýdku-Místku,“vysvětluje Roman Vajda.

Hosté restaurace Ondráš ostatně poznali změnu i na nabídce nových jídel, která kuchyně připravuje. „Ostatně i kuchaři z Ondráše se snaží být stále v určitém pohybu v oboru a snaží se obměňovat jídelníček, ať není stereotypní či jednotvárný. Proto jej obměňujeme co dva či tři měsíce a snažíme se, aby si naši hosté mohli u nás vybrat i taková jídla, která si v jiných podnicích dát nemohou,“ říká.

Roman Vajda však upozorňuje, že restaurace Ondráš stále preferuje českou klasickou kuchyni, a to z šedesáti procent nabídky. Lidé podle něho stále českou kuchyni, často podle receptů našich prababiček, milují. Zbytek nabídky Ondráše ale tvoří i jídla mezinárodní kuchyně, oblíbená mezi hosty je například maďarská nebo italská kuchyně.

Co nejvíce v Ondráši frčí? Svíčková, řízek Ondráš a telecí játra

Restaurace Ondráš se snaží také připravovat vybrané a speciální ukázky české kuchyně i o víkendu, kdy kolem této nepřehlédnutelné restaurace jezdí spousta lidí do Beskyd nebo se tudy v neděli z těchto oblíbených hor vrací domů.

„Někdy připravíme trochu zvláštní jídlo, které běžně v naší nabídce přes týden není. A trochu hostům připomene třeba jídla z jejich dětství, které jim vařily třeba i jejich babičky. Navíc dnes je doba uspěchaná a složitá a lidé často nemají doma čas si podobná jídla uvařit a připravit,“ říká.

Když se Romana Vajdy zeptáte na jídla, která u hostů v Ondráši nejvíce „frčí“, vyjmenuje tři, která lze považovat za „vlajkové lodi“ restaurace. „Je to podobně jako v našem Radegastově šenku v Nošovicích především svíčková, kterou naši kuchaři fakt opravdu umí. A navíc je to ta největší česká klasika, která by neměla chybět v žádné hospodě a měla by v ní být prostě cítit,“ říká.

Poté jmenuje druhou specialitu. „Klasický řízek Ondráš, který jde opravdu hodně na odbyt a to samozřejmě i kvůli onomu názvu, jaký má naše restaurace. A skoro stejně na odbyt jdou v Ondráši telecí játra, připravená moderním způsobem vaření metodou sous-vide. Tohle jsou tři největší taháky našeho Ondráše. Za nimi se drží hovězí guláš a k tomu potom třeba navečer různé chuťovky k pivu, které si sami vyrábíme z masa nebo tlačenka či klobásky nebo nějaké sýrové pokrmy. Hodně mají úspěchy naše tataráky, buď z pravé svíčkové, hovězího nebo třeba z tvarůžků. Tohle jde u nás na odbyt,“ říká s úsměvem šéf obecního hostince Ondráš ve Sviadnově.

Jakákoliv oslava není pro Ondráš problém. Třeba i dvojitá

Roman Vajda připomíná, že Ondráš nepatří k restauracím, které staví na fast foodovém stylu, třeba na různých typech burgerů.

„Pořád se snažíme udržet si trend české kuchyně. Samozřejmě však i my známe pojem přání zákazníka a jsme schopni v našich prostorách v Ondráši připravit večírek, firemní nebo soukromou akci. A tam už záleží na zákazníkovi a my mu připravíme takové jídlo nebo občerstvení, jaké si přeje,“ říká Roman Vajda. Podotýká, že manažeři jeho restaurace mají možnost pro různé akce a večírky zajistit i moderátory, hudbu, účinkující či dýdžeje.

A dodává, že restaurace Ondráš má už předem zpracovány základní nabídky občerstvení nebo jídla na oslavách, které si zákazník může třeba rozšířit vlastní nebo speciální objednávkou.

Ze všech oslav, které se od jara v Ondráši uskutečnily, vypíchne Roman Vajda jako možná největší oslavu dvou padesátin zároveň, které se zúčastnilo na sto čtyřicet osob. „Takže při této oslavě byl Ondráš pro veřejnost uzavřený a byla plná zahrádka, restaurace a sál. Oslavenci byli místní lidi ze Sviadnova a zároveň štamgasti naší restaurace. A všichni pozvaní účastníci byli moc příjemní lidé a celá oslava byla moc fajn,“ pochvaluje si Roman Vajda.

Lidé přijedou třeba autobusem nebo přijdou procházkou

Je rád, že se restaurace Ondráš dostává stále více do podvědomí lidí. Pozoruje například větší zájem těch, kteří jezdí do restaurace například na pracovní obědy ze sousedního Frýdku-Místku. „Je jich čím dál víc, je to vidět i například na objednávkách firemních večírků. Ať už jsou tyto firmy menší nebo větší, tak chtějí u nás strávit ten společný čas. Jezdí k nám i lidé z Frýdku-Místku, kteří nechtějí trávit čas v místních restauracích a přijedou třeba linkovým autobusem nebo k nám i zajdou o víkendech nebo večer procházkou. Lidi se k nám prostě po covidu vracejí a to je dobře,“ říká Roman Vajda.

Hodně lidí navštíví restauraci Ondráš i díky její stylové podobě, její šéf si ostatně dobře všímá, že někteří hosté si působivé interiéry i exteriéry restaurace fotografují.

Výhodou je jméno zbojníka, ale hlavně velké prostory

Restaurace Ondráš stojí na velmi dobré adrese a podnik má obrovskou výhodu ve svém legendárním slavném jméně. Další výhodou jsou však i prostory, které Ondráš má.

„Dnes není kolem Frýdku-Místku moc restaurací, které tak velké prostory mají. V Ondráši je velký sál, dva menší salonky, je tu zimní zahrada a v létě funguje za Ondrášem zahrádka. Obrovským plusem je v Ondráši příjemně působící restaurace. V našem druhém podniku v Radegastově šenku v Nošovicích je ještě výhodou zábavní část s bowlingem, kulečníkem či půjčovnou kol, která tady v Ondráši není. Ale kdoví, časem možná něco z toho zřídíme i v restauraci Ondráš. Velkou výhodou obou našich restaurací jsou i velká parkoviště, která mohou hosté využívat,“ říká Roman Vajda.

Další plány: výměna vzduchotechniky, kotelny a úsporné ledky

Fotovoltaika na střeše hostince a rekonstrukce kuchyně, to nejsou všechny plány, které nový provozovatel vyhlášené sviadnovské obecní hospody do budoucna má.

„Budeme se snažit také obměnit a zmodernizovat v Ondráši i vzduchotechniku a už příští rok na jaře začne i výměna kotelny. Tato zařízení už jsou zastaralá, od hlavní rekonstrukce Ondráše uběhlo strašně rychle už třicet let a všechno se posunulo dopředu. Zaměříme se i na osvětlení, dnes je doba ledek a úsporných zářivek a dnes je čas i kvůli ekonomice na změnu i v této oblasti,“ říká Roman Vajda.

On sám si ostatně rád dá v Ondráši i pivo. „Jsem vlastně v Ondráši teď prakticky každý den, i když tam máme skvělou a šikovnou paní provozní. Ale mám to kousek od domu a rád ji večer trochu zastoupím, protože má rodinu. A tak si rád dám v Ondráši občas s chutí s přáteli pivo. A někdy ne jen jedno. Výhodou je, že pak můžu jít po pivu v klidu pěšky domů,“ usmívá se muž, který převzal provozování vyhlášené restaurace poté, co ji po třiceti letech přestal provozovat dlouholetý nájemce Libor Vrubel.

Ani ten však bez restaurace, kterou přes třicet let vedl a kterou proslavil skvělou gastronomií, nemůže být. Stal se z jejího vedoucího jejím věrným štamgastem. „Chodí k nám pravidelně. Jsme pořád v kontaktu a pan Vrubel nám pořád určitým způsobem i radí a někdy má moc dobré nápady. Jsme dobří kamarádi a to je fajn,“ směje se šéf sviadnovské restaurace Ondráš Roman Vajda.

Historie obecního hostince Ondráš

Obecní hostinec Ondráš stával dříve na hlavní cestě na Ostravu, ale i dnes kolem Ondráše projede spousta aut přespolních. Vznikal postupně a dostal i sál, ve kterém za první republiky cvičili Sokolové, a vystupovaly tam divadelní spolky. Na velkém prostranství před Ondrášem, kde je dnes velké parkoviště, bývaly často poutě nebo kolotoče.

Až do roku 1975 provozovala hostinec Ondráš obec, po násilném sloučení Sviadnova s Frýdkem-Místkem spravoval restauraci podnik Hutní montáže. Různé přestavby přeměnily starou hospodu na nevzhlednou „krabici“. Když obec získala Ondráše zpět, pronajala ji Liboru Vrublovi.

V době, kdy ji začal provozovat, tak se prvním vzácnějším hostem Ondráše stal ještě ve staré sviadnovské hospodě byl Karel Kryl. V letech 2003 až 2004 obec nechala hostinec rekonstruovat a obnova vyšla na pětadvacet milionů, sedmnáct však činila dotace.

Fasádě hostince se tak vrátila původní fasáda, v sále zůstaly původní stropy a šambrány kolem stropu. Restaurace má dnes dřevěné interiéry, které doplňují obrazy krajin, ale také stylové zbojnické motivy. Například dlouhý obraz v salonku znázorňuje ve třech dějstvích příběh zbojníka Ondráše a Libor Vrubel ho odkoupil od Beskydských hotelů a restaurací a nechal zrestaurovat.

A „nový“ Ondráš se zaměřil na kvalitní gastronomii. Už nechtěl být jen obyčejnou pivnicí. Restaurovaná obecní hospoda se tak stala vyhlášenou a oblíbenou restaurací, začaly se tu pořádat vánoční večírky a svatby. Když prý Václav Klaus ještě jako prezident v Ondráši po jídle dostal moučník v podobě jablkového závinu v marcipánu, prohlásil prý spokojeně: „Mňam“. Ostatně nebyl jediný, večeři si v Ondráši dal i současný prezident Miloš Zeman. Dokonce tu byl dvakrát.

Sviadnovský kronikář Tomáš Řeha také říká, že do Ondráše možná občas zavítal slezský bard Petr Bezruč. „Do Sviadnova často chodil, napsal dvě básně věnované obci, jsou ve Slezských písních. A ví se, že sem chodil za jednou paní a trávil tu hodně času. Zřejmě spolu zašli i do Ondráše na nějaké víno nebo kávu. Navíc pracoval na nedaleké poště v těsném sousedství Koloredova,“ říká kronikář.

Obecní hostinec dostal své jméno po známém zbojníku Ondrášovi, velké místní historické postavě, které tehdy obyvatelé Beskyd a okolí fandili podobně jako Slováci svému Jánošíkovi. Sviadnov má však tu výjimečnost, že zbojníka Ondráše tady měli podle lidové tradice údajně v roce 1715 i zabit. Stalo se to na statku tehdejšího sviadnovského fojta, který držel kdysi i právo šenkovní – dnes zaniklý Horákův nebo též Havranův statek. V ní údajně Ondráše zavraždil jeho bratranec Juráš s kumpány.

„Má se za to, že zbojníci se u Horáka sešli na tancovačce, aby si tu rozdělili nějaký lup. Patrně se mezi sebou nepohodli nebo v tom byla nějaká ženská, a bratranec Juráš vzal Ondráše po hlavě valaškou. V podstatě ho umlátil,“ říká kronikář Sviadnova.

Hostinec Ondráš možná fungoval za první světové války i jako lazaret. Ten byl určitě v Paskově na zámku, ale když už pro raněné vracející se z fronty nebyly prostory, umisťovali je do nejbližších hospod. Po druhé světové válce se zase v hostinci Ondráš soustřeďovalo místní německé obyvatelstvo k odsunu.