Nejnovější zprávy: Vlakem z Ostravy do Brna za 45 minut! Stavba rychlotrati začne v roce 2025 ​Prestižní Cenu Neuron získal vědec Michal Šimíček z Fakultní nemocnice Ostrava

Byznys

Linde Gas zprovoznila v Třinci kyslíkárnu za 1,6 miliardy korun

Společnost Linde Gas v Třineckých železárnách (TŽ) uvedla do provozu novou kyslíkárnu za 60 milionů eur (více než 1,6 miliardy korun). Díky novému zařízení na dělení vzduchu bude v železárnách zásobování technickými plyny hospodárnější a spolehlivější. Řekli to zástupci železáren a Linde.

Generální ředitel Linde Gas Petr Choulík řekl, že firma dosud v Třinci provozovala tři starší zařízení, která ovšem už nemohla fungovat všechna souběžně. „Nové investice, které provedly Třinecké železárny, vyvolaly růst spotřeby technických plynů, zejména kyslíku a dusíku, a ta stará zařízení už nestačila pokrývat trvale tyto potřeby. Vyvolalo to potřebu nové investice,“ vysvětlil Choulík.

Nová kyslíkárna ovšem na druhou stranu umožnila výrazně snížit spotřebu elektrické energie. „Ta nová zařízení, která se nyní vyrábí, jsou technologicky daleko pokrokovější než ta, která existovala třeba před 30 lety. Čili ušetří to železárnám peníze a my jsme rádi, že to tímto způsobem podpoří i konkurenceschopnost,“ řekl Choulík.

Generální ředitel TŽ Jan Czudek uvedl, že zvýšené dodávky kyslíku i dusíku si vyžádala investice do injektáže práškového uhlí do vysokých pecí. „Moderní technologie nahrazuje část koksu jemně namletým uhlím, které je injektováno přímo do vysoké pece přes výfučny. Celý proces je tak jednodušší a ekologičtější,“ uvedl Czudek.

Plyn je potřeba pro výrobu oceli i surového železa

Dělicí přístroj v kyslíkárně rozděluje ze vzduchu kyslík, dusík a případně i argon. „Upravuje se to na kapalinu a následně zase zpátky zplyňuje a pomocí kompresoru nebo pomocí zvýšeného tlaku se dopravuje na technologii hutní výroby, která to potřebuje pro výrobu oceli nebo surového železa,“ popsal ředitel dceřiné firmy TŽ Energetika Třinec Petr Matuszek.

Nová plně automatizovaná kyslíkárna má kapacitu až 34.000 kubíků kyslíku, 34.500 kubíků dusíku a 300 kubíků argonu za hodinu. Ve zkušebním provozu byla od června.

Podle Choulíka je český trh s průmyslovými plyny poměrně stabilizovaný a je málo případů, kdy se jejich spotřeba zvyšuje skokovým způsobem. TŽ jsou největším zákazníkem Linde Gas v Česku. Už v roce 1994 firma Linde uvedla v Třinci do provozu zařízení na zkapalňování a čištění argonu a od roku 2000 převzala komplexní zásobování železáren technickými plyny. V únoru 2013 spolu firmy uzavřely dlouhodobý kontrakt.

Linde Gas je členem skupiny The Linde Group. Je dodavatelem technických, medicinálních, potravinářských a speciálních plynů. Dodává také chladiva, suchý led či svařovací techniku. Na českém trhu působí od roku 1991 a disponuje největší prodejní sítí technických plynů a příslušenství.

Linde má v Česku zhruba 600 zaměstnanců. V Moravskoslezském kraji má největší koncentraci investic, což je podle generálního ředitele dáno průmyslovým rázem kraje s řadou velkých odběratelů technických plynů.

Třinecké železárny zaměstnávají více než 6900 lidí. Loni vyrobily 2540 kilotun oceli. Přibližně dvě třetiny své produkce společnost vyváží, jejími nejprodávanějšími výrobky jsou drát a tyčová ocel. Jediným akcionářem TŽ je mateřská společnost Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka.