Nejnovější zprávy: Bráchové chtěli mexické bistro, teď s Los Capolitos nestíhají otvírat nové pobočky Beskydy lákají. Turisté v nich loni utratili přes 1,3 miliardy korun

Sport

Luděk Mikloško. Big boy

První Čech, který uspěl v anglické Premier League je dnes prvním mužem sportovního úseku Baníku Ostrava. A znovu uspěje, tím si buďte jisti!

Foto: Vladimír Pryček, Magazín PATRIOT

Setkáváme se v jeho nové kanceláři na Bazalech. První dojem je impozantní. K těm 191 cm výšky, které uvádí Wikipedie, bych minimálně deset přidal. Z Luďka Mikloška vyzařuje klid, síla a přirozená autorita. A šedesátce, kterou loni oslavil, naopak minimálně deset ubral. Vždyť on vypadá, jako kdyby teprve včera pověsil brankářské rukavice na hřebík!

V dresu Baníku odchytal 223 zápasů, okamžitě po sametové revoluci si tak trochu vytrucoval odchod do legendárního anglického týmu West Ham United, za který pak odehrál 347 utkání. Není divu že chorál, který jej oslavuje, fanoušci tohoto týmu zpívají při zápasech Premier League dodnes.

Když už se zdálo, že se jeho aktivní kariéra chýlí ke konci, přišla nabídka z Queens Park Rangers. „Ozval se mi můj bývalý spoluhráč z West Hamu, který zrovna trénoval Queens Park Rangers. Znal mě a věděl, že od doby, kdy jsem do West Hamu přišel, jsem si sám vedl tréninky a trénoval i své brankářské parťáky. Musel jsem, protože tehdy do klubu Premier League chodil trenér brankářů jen dvakrát týdně,“ popisuje přerod z brankářské hvězdy v hrajícího kouče Luděk Mikloško.

Za Queens Park odchytal dalších 57 zápasů. Slušná porce na trenéra! A u všeho toho chytání míčů se cílevědomě připravoval na další kariéru. „V Anglii zrovna začínaly kurzy k získání UEFA licence pro trenéry brankářů, což mě moc zajímalo, takže jsem to stihl vystudovat akorát do konce kariéry v Queens Park Rangers,“ upřesňuje Mikloško.

Pak už to šlo ráz na ráz. West Ham měnil realizační tým a majitel moc stál o jeho služby. „Dostal jsem nabídku, která se neodmítá, a nakonec jsem deset let trénoval brankáře West Hamu United,“ ohlíží se za trenérskou štací snů Luděk Mikloško.

Trénoval a taky se stal tak trochu ambasadorem českých brankářů v Anglii. Díky němu si na ostrovech zachytaly třeba další legendy Baníku Pavel Srniček a Jan Laštůvka.

Je nepochybné, že život v kolotoči nejlepší fotbalové soutěže světa mu mnoho dal. Těží z kontaktů, které tam získal, a díky jménu, jež si tam vybudoval, mohou dnes mládežničtí trenéři odjíždět na stáže do klubů v Anglii a mladí čeští brankáři trénovat na kempech třeba s trenéry Manchesteru United, které si Luděk pravidelně zve.

Když se ptám, co naopak přinesl do Anglie on, zamyslí se, chvíli si třídí myšlenky a pak odpoví: „V devadesátých letech jsem tam rozhodně přivedl větší flexibilitu brankáře a speciální trénink. Oni tehdy neřešili žádnou gymnastickou přípravu, rozvoj obratnosti a podobné věci. Všichni kluci, kteří se mnou působili ve West Hamu, mi do dneška připomínají, jak obdivovali tu mou obratnost a pohybový rozsah. Vždyť já si uměl dát nohu za hlavu, což už teda dávno nedokážu!“ směje se Mikloško. „Někteří pak přiznali, že mnoho z mých tréninků jim strašně pomohlo v kariéře a používají je dodnes. To je pro mě ta nejlepší pochvala,“ dodává s upřímnou skromností v hlase.

Po deseti letech trénování a operaci srdce se vrátil domů. Rok odpočíval, poté přijal roli skauta – vyhledávače brankářských talentů. Jenže nebyl by to on, kdyby zůstal jen u pasivního hledání nadějných fotbalistů. „Bavilo mě to, to ano, jenže jsem mohl jen skautovat a nemohl jsem zasahovat do jejich tréninku a rozvoje. A já chtěl pro ně dělat víc!“ popisuje tuto etapu své kariéry.

Jako tolikrát, chtěl věci ovlivňovat, posouvat k lepšímu. Založil brankářskou školu, pracoval s trenéry mladých brankářů a oběma stranám tak pomáhal s rozvojem dovedností. „Myslím, že nikdo jiný ze skautů a agentů to takhle jako já nedělal,“ dodává.

V lednu letošního roku vyslyšel přání Václava Brabce a přijal roli u baníkovské mládeže. Pomáhal s tréninkem brankářů od nejmladších až po ligové áčko. Půl roku vnímal atmosféru v klubu a bylo to tu zase. „Vždycky jsem tvrdil, že nechci být fotbalovým funkcionářem a politikem. Ale pan Brabec mě prostě vyprovokoval! Poznal, že mi na Baníku záleží, že zase chci věci řídit a dal mi důvěru i pravomoci,“ popisuje zlom Mikloško.

Stejně jako tehdy v devadesátém, kdy snad týden po příletu do Anglie nastoupil v brance West Hamu, i v Baníku do toho skočil rovnýma nohama. „Když jsem se v říjnu ujal funkce šéfa sportovního úseku, ligový tým byl v rozkladu. Musel jsem okamžitě udělat těžké rozhodnutí a odvolat svého dobrého kamaráda Pavla Vrbu. Nebyla jiná cesta, jak Baníku pomoci,“ přiznává.

I v tyto dny těžil z toho, co mu dal profesionální sport. „Za ty roky v bráně jsem si prošel spoustou těžkých chvil, na tlak od fanoušků, novinářů i spoluhráčů jsem zvyklý a dneska mě i díky tomu moc situací nepřekvapí a umím si s nimi poradit,“ uzavírá rozhovor Mikloško.

Jak ho tak v kanceláři sousedící se zázemím baníkovského áčka poslouchám, vím, že to nejsou prázdná slova. A proto věřím, že tenhle Big Boy, jak o něm zpívají fanoušci West Hamu, dostane Baník tam, kde jej všichni chceme vidět.

Luděk Mikloško

*9. 12. 1961
223 zápasů za Baník Ostrava
347 zápasů za West Ham United
Účastník Mistrovství světa v Itálii 1990