Lutyňská pískovna. Ráj pro obojživelníky a večerní žabí koncerty

Tak trochu pohádkově, jako jezírko, na kterém po nocích dovádějí rusalky, působí mokřad zvaný Lutyňská pískovna. Lidé z blízkých Dětmarovic a Lutyně ho dobře znají a občas na jeho břehu posedí na letitých jednoduchých lavičkách, ač při cestě k mokřadu musejí zdolat cestu křovím a trním.

„Je to ráj pro obojživelníky, večer jsou tu úplné žabí koncerty,“ říká Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody, který zkušeně k mokřadu vede houštím přes vyvrácené kmeny a kopřivami. Je tady už od předešlého dne, kousek od mokřadu se utábořil už den předem a přespal pod širákem.

Lutyňská pískovna patří podle něho k pozemkům, které Český svaz ochránců přírody už vykoupil. „Vlastníci se často těchto mokřadů chtějí zbavit nebo někdy ani nevědí, co s ním, a když se staneme vlastníky my jako svaz, příroda v nich zůstává zachráněná. Proto jsme vyhlásili dlouhodobou veřejnou sbírku Místo pro přírodu. Většinu peněz v ní tvoří dary veřejnosti, ale několik let už právě spolupracujeme s nadačním fondem, který na výkup přispívá,“ vysvětlil Moravec.

V mokřadech voda odpočívá, Karvinsko má i lužní lesy

Mokřady jsou podle ochránců přírody místy, kde voda v krajině odpočívá. „V horku a obdobích sucha jejich voda pomáhá živočichům a rostlinám, pomalu se odpařuje a ochlazuje místní mikroklima. A v období, kdy je zase v krajině vody hodně a hrozí povodně, se v mokřadech voda zadržuje a nepůsobí škody tam, kde žijí lidé,“ řekl Moravec.

Konkrétně o Lutyňskou pískovnu po jejím vykoupení před dvěma lety pečuje spolek ČSOP Cieszynianka z Petrovic u Karviné. „Je to parta šikovných dobrovolníků, kteří už se starají o tři lokality. Kromě Lutyňské pískovny je to blízký šestihektarový lužní les V Lyngu na březích řeky Olše a lužní les nad Karvinou v oblasti Předevsí,“ uvedl Moravec.

U pískovny žijí skokani, další vzácní živočichové a rostou unikátní jilmy

Lutyňská pískovna patří mezi „nejmokřejší“ mokřady. „Součástí je toto jezírko, kde žije řada obojživelníků, hlavně skokanů. Jsou tady další organismy, vzácní brouci, vážky, a druhou součástí pískovny je lužní pseudoles, kdysi tu byl ovocný sad, jsou tu třešně a když to místo opustili lidé, začaly tu růst jiné stromy, například jilmy nebo duby. Jsou krásné a mohutné a dnes jsou jilmy poměrně vzácné, protože v osmdesátých letech postihla nemoc grafióza neboli holandská nemoc. Tu vyvolává houba, která způsobuje postupné odumírání nejdříve větví, později celého stromu. Takže vidět takhle krásný jilm je dnes unikát,“ zdůraznil Moravec.

Mokřad Lutyňská pískovna představili některým zástupcům médií lidé z Nadačního fondu Veolia, protože tato oblast u Dětmarovic je součástí jeho programu Vraťme vodu přírodě. „Pomohli jsme tento mokřad ochráncům přírody v roce 2023 vykoupit, přispěli jsme na ten výkup částkou 600 tisíc korun,“ prohlásila přímo na břehu mokřadu Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia.

Vykoupili už více než 200 hektarů s mokřady, starými sady a lesy a stepmi

Programy Vraťme vodu přírodě a Místo pro přírodu jsou unikátními sbírkami, jejímž cílem je pomoci zachovat cenné přírodní lokality v české republice a Lutyňská pískovna je jednou z nich. Nadační fond Veolia už přes šest let spolu s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) vyhledává lokality a místa, vykupuje je, revitalizuje a dlouhodobě chrání, čímž je i pro přírodu uchovává.

Foto: Petr Broulík

Projekt ČSOP už od svého počátku zachránil více než 200 hektarů pozemků s mokřady, starými sady, loukami, stepmi, starými lesy a to v téměř 70 různých lokalitách v Česku, které už navždy zůstanou přírodě. Většinu těchto míst ale tvoří právě mokřady a nadační fond Veolia doposud daroval na tyto účely více než 11 milionů korun.

Mokřady jsou světové biotopy, hned vedle deštných pralesů a korálových útesů

Kromě revitalizace, výkupů a dlouhodobé údržby mokřadů nadační fond také v posledních letech financuje jarní přesuny obojživelníků, kteří táhnou k mokřadním plochám, aby se tam rozmnožovali a pak se vrací zpět do území, kde žijí. „Podporujeme akce, při nichž se staví u silnic bariéry, aby se obojživelníci nedostali na velké komunikace, kde poté ve stovkách i tisících hromadně hynou pod koly aut,“ řekla Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia.

Mokřady jsou přirozeným domovem a zdrojem potravy mnoha vzácných či ohrožených druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které většinou nemohou žít nikde jinde. Naše mokřady představují jeden z největších fondů genetické biodiverzity a patří celosvětově mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou, hned po deštných pralesích a korálových útesech.

Význam mokřadů se zvyšuje - nedostatek vody se stává celosvětovou hrozbou

Jedná se o oblasti nebo místa, která v sobě jedinečným způsobem propojují suchozemské a vodní ekosystémy. V dnešní době, kdy se nedostatek vody stává celosvětovou hrozbou, jejich význam stále roste. Mokřady totiž představují přirozenou zásobárnu vody v krajině a mají i mimořádnou schopnost vodu zadržovat, například v období záplav.

Mokřady se také staly významným zdrojem potravy a přirozeným domovem mnoha vzácných či ohrožených druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Počet i rozloha českých i světových mokřadů však neustále ubývá a proto je ochránci přírody vykupují a chrání.

Foto: Petr Broulík