Nejnovější zprávy: V Ostravě se dnes testovalo 4567 dětí, pozitivní byly dvě ​Poruba bude mít opět fontánu! V upraveném parku u Domu kultury Poklad

Sport

Milan Baroš exkluzivně: jak žije po konci aktivní kariéry?

​Po dvaadvaceti letech ve vrcholovém fotbalu ukončil kariéru a když to jde, hraje fotbálek v rodných Viganticích. Co plánuje?

Foto: Tanasis

Milane, nedávno jste se rozloučil s aktivní kariérou. Jaký to byl pocit, kamery vás zaznamenaly se slzami v očích…
Konec kariéry jsem si tak nějak nechtěl připustit. V den zápasu jsem ale byl nervózní a jakmile si mě před výkopem zavolal na půlící čáru pan Brabec, bylo se mnou zle. Slzy v očích jsem měl v průběhu rozloučení snad osmkrát. Dnes už na to mám jen krásné vzpomínky. Jen byla velká škoda, že nemohl být vyprodaný stadion, tak jak si Baník zaslouží.

Je možné, že až pandemie pomine, uspořádáte pořádnou rozlučku?
Něco se plánovalo, nápad je, ale vzhledem k momentální situaci je strašně komplikované cokoliv pro větší počet lidí pořádat. Čas ukáže…

Milane, celý svůj život jste byl zvyklý dělit na čas sezony a po sezoně. Jak si zvykáte na to, že nemusíte na trénink, co během takového „obyčejného“ dne děláte?
Pobývám střídavě v Praze, kde si užívám času s rodinou, který byl vždy kvůli fotbalu limitován. Jezdím i na Moravu. Část času věnuju distribuci a propagaci knížky, kterou jsme vydali, a hraji stále aktivně za mé rodné Vigantice.

Jistě jste mnohokrát přemýšlel o tom, co budete dělat, až… Prozradíte nám své plány?
Momentálně si chci odpočinout od rutiny profesionálního fotbalisty, která u mě trvala dlouhých 22 let. Jistě se časem nějaká příležitost objeví, ale momentálně nic aktivně nevyhledávám.

Foto: Tanasis

Někteří fotbalisté, kteří byli podobně jako vy úspěšní i v zahraničí, ušetřené peníze nejrůzněji investují – už víte, do čeho a zda vůbec budete investovat vy?
Nějaké investice mám převážně v nemovitostech. Tohle odvětví pasivně sleduju.

Aniž bychom chtěli znát podrobnosti, jak vlastně fungují sportovní osobnosti vašeho typu po finanční stránce? Řešíte si všechny záležitosti kolem peněz vy sám, nebo máte agenturu, finančního poradce, osobního bankéře?
Vše si řeším sám, mám účetní a právníka, aby bylo vše po účetní a právní stránce v pořádku. Případné posouzení investice si dělám sám.

Plánujete nějakou vlastní byznysovou aktivitu?
Momentálně ne. Koupil jsem chalupu na Čeladné, kterou prostřednictvím kamaráda pronájímáme.

Existuje i možnost, že byste se třeba stal spolumajitelem Baníku?
Momentálně je Baník v dobrých rukou pana Brabce.

Plánujete se nějak jinak zapojit do práce v klubu?
Baník mám v srdci, sleduji každý jeho zápas i dění v klubu, ale vše ukáže čas.

Víte, fotbalistů, kteří říkají, že jsou srdcaři, je mnoho, ale těch opravdových o dost méně. Vy jste mnohokrát Baníku v těžkých dobách pomohl – myslíte si, že by se měli zapojit i další, nejen úspěšní hráči, ale i třeba majitelé firem z Ostravska, a pomoci?
Bylo by to pro Baník to nejlepší řešení a taky velká pomoc. Baník byl vždy založen na lidech z regionu a mělo by to takhle nadále zůstat. Na druhou stranu je momentálně pro sponzoring těžká doba, Covid-19 zasáhl po ekonomické stránce snad všechna odvětví v republice.

Jaká je podle vás fotbalová budoucnost Baníku?
Já věřím, že dobrá a doufám, že pana Brabce elán a nadšení pro Baník jen tak neopustí.

Vychází kniha, která mapuje váš fotbalový život – v čem je jiná než dosavadní tituly o vás?
Jiná je v tom, že popisuje celý můj fotbalový život včetně osobního. Jedna z knih, co vyšla, jde úplně mimo mě a ta úplně první popisuje jen část mé kariéry.

Kdo je autorem knihy a jak dlouho jste ji chystali?
Autorem jsou Jirkové Holiš a Vojkovský. Na knize se pracovalo rok. Nevybavuji si, že by se na něco důležitého při vzpomínkách zapomnělo. Ke knize vychází také limitovaný deluxe box. Je to designová krabice, ve které se nachází kniha i s mým originál dresem. Každému, kdo si box objedná, napíšu na dres věnování i s podpisem.

Zleva: Jiří Holiš, Milan Baroš a Jiří Vojkovský. Foto: Tanasis

Bylo náročné vzpomenout si na okamžiky z počátků vaší kariéry?
Začátky byly na vzpomínky složitější, ale vždy jsem to dal nějak dokupy – i třeba s pomocí mého otce, který u mých začátků byl.

Kdo všechno v knize o vás mluví?
V knize se vyjadřuje spousta osobností a těch komentářů je tolik a časově jsou tak různorodé, že jsme je nakonec zařadili průběžně dle časové osy. To znamená, že čtenář nečte jenom mě, ale k mým vzpomínkám nebo událostem se vyjadřují průběžně různé osobnosti. Namátkou – Steven Gerrard, Frank Rijkaard, Harry Kewell, Pavel Nedvěd, Tomáš Rosický, Jan Koller nebo z Baníku Honza Laštůvka či Marek Jankulovski. Těch osobností je dohromady 24.

Řekl jste v knize něco, co ještě nikdy nikde nezaznělo?
Určitě, myslím že kvůli tomu se kniha dělá. A pokud by tam nebylo něco, co nikde nezaznělo, jednalo by se o knihu pokryteckou.

Slyšel jsem, že se plánuje vydání této knihy i v Turecku – tam by to asi mohl být velký úspěch – mají vás tam pořád rádi…
Ano, pomalu na tom začínáme pracovat. Uvidíme, jestli to bude realizovatelné. Pokud jen trochu ano, chci jít do toho a zároveň při tom po delší době navštívit Galatasaray.

Jak jste se cítil, když jste po dlouhých letech po ukončení kariéry v Baníku stál v kopačkách a dresu na hřišti rodné vesnice při prvním zápasu za Vigantice?
Na zápas jsem se těšil. Přišlo taky hodně fanoušků, což mě potěšilo. Vždycky jsem říkal, že pokud to bude po zdravotní stránce možné, kariéru ukončím ve Viganticích. A jsem rád, že se tak stalo. Navíc se nám i dařilo a já jsem nějakými góly taky přispěl, takže myslím a doufám, že vládne oboustranná spokojenost.

Jste vítěz Ligy mistrů, nejlepší střelec EURO 2004. Jaká je vlastně motivace takového hráče nastoupit v I.A třídě?
Fotbal mám rád a skončit s ním úplně by mi chybělo – kabina, hecování, výhry…

Neměl jste obavy, že se nějaký „noname“ bude chtít ukázat a tkazvaně vás na trávníku sestřelí? Jak se k vám vlastně soupeři, kteří hráli maximálně krajské soutěže, na place při takovém zápase chovají?
Před sezonou mě párkrát varovali, že se něco takového může stát. Ale musím říct, že zatím jsem se s ničím takovým nesetkal. Alespoň já jsem zatím s nikým problém neměl.

Co vaše děti? Jak jsou na tom se sportem? Podědil po vás Patrik talent? Má na to, aby se prosadil?
Oba dva hrají fotbal – starší Patrik za Slavii a mladší Matteo za Aritmu Praha. Oba dva jsou šikovní, ale cesta před nimi je ještě moc dlouhá a já určitě nebudu rodič, který je bude do fotbalu za každou cenu nutit. Jsem rád, že mají nějaký koníček a nesedí doma u počítače. A že ten koníček je fotbal, je samozřejmě jenom dobře.

Jaký jste vlastně tatík? Jste nervózní když sledujete jejich zápasy nebo tomu necháváte úplně volný průběh?
Snažím se to brát s nadhledem a na hřišti spíše kluky sleduju, abych třeba v autě nebo doma mohl v klidu poradit. Určitě nestojím u lajny a neřvu.

Kde vy sám sebe vidíte za cca 12 let. Jaký bude Milan Baroš v padesáti???
To je hodně předčasná otázka. Dá se říct, že nevím, co bude za měsíc, natož za tak dlouhou dobu. A navíc jsem neměl ještě ani čtyřicet…