Byznys
19/12/2016 Tomáš Svoboda

Milují fotbal: gólmani z Opavy překvapují svět vlastní značkou rukavic!

Jsou to blázni, říká se o fotbalových gólmanech. Vždyť kdo z normálních lidí by si dobrovolně stoupnul do branky, když může dávat góly, ne? Opavan Petr Hlaváček se tomuto přirovnání vůbec nebrání. Ostatně, jeho nápad vyrábět si vlastní brankářské rukavice navzdory konkurenci zavedených světových značek, potvrzuje, že zkrátka hledí na svět jinak, než je obvyklé.

Vášeň pro chytání má v sobě odmalička, a přestože to nejvýš dotáhl „jen“ do třetí ligy a teď chytá vesnickou 1.A třídu za Štítinu, vždycky se snažil mít to nejlepší vybavení. To jsou pro gólmana hlavně rukavice, které ho však v posledních letech stále více štvaly, i když stály dost peněz a tvářily se „top“.

„Jasně, že chytání není o rukavicích, ale jednoho dne jsem si prostě řekl dost a rozhodl se, že si vyrobím něco přesně podle sebe. Jelikož jsem celkem zapálený do obchodu, poptal jsem pár výrobců a zkoušel tak dlouho, až se mi povedlo nachystat první modely,“ dává se do vyprávění mladý muž, který se jinak zabývá hlavně průmyslovým inženýrstvím.

Při vývoji svých prvních modelů vycházel z nedostatků „standardních“ rukavic, na kterých mu neseděly střihy, barevnost ani odolnost materiálů. Podle něj by měly vydržet více a nebýt jen pouhým spotřebním zbožím.

„Zaměřil jsem se na kvalitu materiálů a šití, což byla zásadní podmínka. Když dáváte rukavice svým kamarádům, chcete se jim i po půl roce podívat do očí,“ říká Petr.

Tím naznačuje, že prvními obdivovateli jeho nezvykle barevně pestrých a naopak i velmi jednoduchých rukavic byly kolegové z branže, tedy vesměs amatérští brankáři, jako je on sám. Přes Facebook začal prodávat první páry a když zjistil, že zájem roste, přizval k sobě kolegu.

Jak jinak než brankáře Lukáše Godulu, kterého fotbal také neživí, i když je na soupisce druholigové Opavy.

Být jako velké značky? Kdepak, ty se moc nesnaží

Společnými silami dali dohromady web včetně anglické verze a k tomu i sociální sítě, na kterých umístili první „ofiko“ firemní fotku letos v březnu. Po necelých třech kvartálech mohou konstatovat, že prodeje jim běží nad očekávání.

To znamená, že předpokládanou prodejnost sto kusů za měsíc se jim už povedlo „v pohodě“ překonat.

„Neříkám, že jsme přišli s něčím novým, ale jiným. Je to o podpoře, kterou nabízíme a která vychází z toho, že jsme sami brankáři a v těch rukavicích chytáme. Těší nás, že nám lidé posílají děkovné fotky a zprávy. Snažíme se to prostě dělat jinak než zavedené značky, které se moc nesnaží,“ myslí si zakladatel značky BU1, pod kterou se mají skrývat ty nejlepší rukavice na světě.

Tento cíl naplňují podle jednoduché logiky. Všechny rukavice, kromě dětského modelu, jsou v jedné cenové hladině a všechny jsou ve třídě „profi“. Co se týče provedení, mají na výběr užší nebo širší střih kolem prstů a dva druhy povrchů ze speciální pěny.

Samotná výroba má jediný „háček“ v tom, že probíhá v Pákistánu, což není zrovna za humny.

„Snažil jsem se řešit i výrobu tady doma, ale nikdo se nechytá. Bohužel, prodejní cena by musela být úplně někde jinde. Navíc i zkušenost výrobců v Pákistánu je větší než tady. Popravdě neznám značku, která by nyní vyráběla rukavice v Evropě,“ vysvětluje Petr, který si kvalitu rukavic hlídá volbou dražšího výrobce a také zasíláním referenčních vzorků. Jinak to nejde.

Rukavice pro Laštůvku i „obyčejné“ kluky

Navzdory tomu, že si na začátku řekli, že se nebudou nikam cpát, gólmani si je našli. A to dokonce i ti z profesionálního fotbalu. Za všechno může jejich Facebooková komunita brankářů, do které se jednoho dne přidal mimo jiných i Jan Laštůvka, reprezentant, který se po letech v zahraničí vrátil „domů“ do Karviné.

„Domluvili jsme si s ním schůzku a jeho to hned oslovilo. Následně domluvil, že naše rukavice budou mít všichni gólmani Karviné. Ale rozhodně to není náš referenční gólman, bereme to kamarádsky. Pokud dostane nabídku od věhlasné značky, nemáme s tím problém,“ zůstává nad věcí podnikavý zástupce opavské fotbalové scény.

Jelikož v jejich sortimentu nejsou žádné tréninkové modely, funguje to tak, že i kluci z dorosteneckých soutěží chytají ve stejných rukavicích jako ligista Laštůvka nebo jeho kolegové z Mladé Boleslavi či Opavy. Působí to jako idylka, kdy se dva nadšenci rozhodnou, že budou dělat ty nejlepší věci pro sebe a své kámoše.

„Možná, že právě proto jsme prorazili. Nabaluje se to skoro samo jako sněhová koule. Gólmani jsou spokojení a doporučují nás dál. To nás žene dopředu a protože v těch rukavicích sami chytáme, tak víme, že jsou dobré,“ usmívá se Petr, který vidí velký potenciál pro další rozvoj jejich podnikání.

Chtějí být fakt nejlepší na světě? „Opravdu chceme dělat nejlepší rukavice na světě, ale nechceme být největší ani mít nejvíc gólmanů. Myslím si, že jdeme správnou cestou. Přitom je ještě před námi nekonečný potenciál v zahraničí, odkud nám chodí objednávky spíše nárazově,“ doplňuje brankář.

Milují email s názvem „Přišla nová objednávka“

Když si s ním povídáte, po pár minutách převládne dojem, že tenhle chlapík by mohl dělat vlastně cokoli a vždycky by zaujal svojí bezprostředností, humorem a nadhledem. I to jsou faktory, které ve výsledku dělají úspěšný byznys.

„S Lukášem to oba dva bereme jako zábavu, která má potenciál nás živit. Chceme to dál dělat přirozeným způsobem. I kdyby se už žádný další pár rukavic neprodal, máme aspoň do důchodu v čem chytat,“ odlehčuje téma Petr, který se už poučil i z neúspěšných projektů.

Měl třeba svatební salón, který neprosperoval, protože k němu prostě neměl žádný vztah. Jeho obchodnická duše se však ve spojení s fotbalem ocitla ve stavu pravé harmonie.

„Nedávno jsem byl na turnaji, kde ze čtrnácti mužstev měli čtyři gólmani naše rukavice. To je bezva pocit, zvlášť, když nás pořád živí něco jiného. Ale co si budeme povídat, děláme to taky proto, že milujeme mail – přišla nová objednávka,“ dodává autor originálních rukavic.

Před Vánoci očekává v jejich e-shopu nápor, a tak se nabízí závěrečná otázka, zda jednou nebudou chtít mít svůj kamenný obchod?

„Ten neplánujeme. Máme skladem několik set párů, což je dost. Opava je relativně malá, takže by nemělo smysl mít tady prodejnu a stěhovat se nebudeme. Kdo chce, může zajít k nám do kanceláře na kafé a rukavice si v klidu vyzkoušet,“ uzavírá Petr naše netradiční „fotbalové“ setkání.

Sdílejte článek