Místní mají touhu změnit své okolí k lepšímu. Často ale nevědí, že mohou, říká koordinátorka diskuze o pohornické transformaci

Utlumuje se těžba uhlí i těžký průmysl a černá minulost ostravsko-karvinské oblasti pomalu končí. Otázky na budoucí směřování společnosti, podnikání a pracovního trhu zaměstnávají nejen odborníky, ale také obchodníky, politiky i veřejné spolky.

Ptáme se Nely Binarové, koordinátorky projektů Post-Coal Future Lab a CEE Community Lab: Změní něco zapojení ostravské scény do mezinárodních programů? Jaké jsou největší výzvy pro firmy, obyvatele i samotný kraj?

Nelo, řeknete nám více o projektu? Jaký reálný dopad může mít?
Evropský projekt Post-Coal Future Lab (PCFL) je zaměřen na pomoc regionům, které čelí výzvám spojeným s ukončenou těžbou uhlí. Funguje na dvou úrovních - na lokální úrovni jde o tzv. MiniLaby, kde se setkávají stakeholdeři pohornických regionů, diskutují nad potřebami regionu a spoluvytvářejí řešení. V rámci MiniLabů probíhají kulaté stoly, workshopy, networkingové akce atd. Ještě letos bychom tyto aktivity měli uzavřít akčním plánem. Druhou úrovní je tzv. MainLab, což je mezinárodní úroveň projektu, umožňující sdílet zkušenosti přeshraničně. Můžeme se tak "nachytřit" úspěchy i chybami ze zahraničí a také navazovat strategická partnerství s dalšími zeměmi zapojenými do Spravedlivé transformace.

Co je to ta Spravedlivá transformace, která ve spojitosti s naším krajem často zaznívá?
Spravedlivá transformace je celosvětová iniciativa, která pomáhá v přerodu k čistější energetice. Zaměřuje se zvláště na regiony postižené těžkým průmyslem a na ekonomiky závislé na fosilních palivech. Pro tyto účely byl zřízen speciální fond, který bude v letech 2021-2027 rozdělen mezi zapojené země. „Spravedlivá” znamená, že usiluje o zapojení všech dotčených skupin stakeholderů, včetně těch malých, lokálních.

Kdo se účastní oněch MiniLabů a co je na programu?
Naši pracovní skupinu tvoří reprezentanti kraje a krajských organizací MSID a MSIC a také zástupci strategické agentury Bee Partners, karvinské iniciativy Dokořán, společnosti Heimstaden a student VŠB-TUO. Diskutujeme nejen potřeby jednotlivých skupin obyvatel, ale celý ekosystém, včetně vztahů, procesů, přenosu informací a komunikace mezi jednotlivými účastníky přeměny.

Jaký je podle vás hlavní problém našeho regionu?
Hlavním problémem je definování nové vize a její sdílení. Ostravsko-karvinský region žil od 19. století těžkým průmyslem, vznikly zde velké podniky i menší firmy, které byly vzájemně propojené. Celý systém se v posledních 30 letech zásadně mění. Doly byly uzavřeny, řada velkých podniků zanikla. Region hledá novou identitu.

Jak si mají občané vysvětlit, že to hledání trvá už tak dlouho?
Není to jednoduchý úkol, ale postupnými kroky tam dojdeme. Důležité je, abychom je dělali a nedali se odradit, když se nedaří, nebo když výsledek není hned vidět. Vezměte si, jak dlouho trvá, než se člověk stane zralou osobností, která ví kdo je a co chce. A Ostrava i Karviná jsou města poměrně mladá.

Nicméně ledacos se hýbe kupředu. Jaké jsou podle vás zajímavé příklady pozitivní změny v našem kraji?
Myslím, že lidé v kraji jsou velmi hrdí na industriální dědictví, které zde máme. Renovovaný areál Dolních Vítkovic ročně přitahuje více než milion návštěvníků. Probouzí se také oblast POHO mezi Karvinou, Orlovou a Havířovem. Ve veřejném prostoru vidíme více okrasné zeleně, vznikají nové cyklostezky, ostravská MHD je dávána za příklad jiným městům, rozšiřuje se nabídka služeb. Kraj více komunikuje s veřejností a snaží se ji zapojit do rozhodování, například formou hlasování pro nejlepší projekt v participativních rozpočtech.

Kde se můžeme inspirovat v zahraničí? Existuje podobný region, který v pohornické transformaci uspěl?
Ano a pro příklad nemusíme chodit daleko. Inspirativní je například přeměna města Katovice, které je přibližně stejně velké a staré jako Ostrava. V 90. letech jsme stáli na stejné startovní čáře, bojovali jsme s nezaměstnaností a průmyslovým znečištěním. Je úžasné pozorovat, kam to Katovice za poslední roky dotáhly, vzniklo zde mezinárodní letiště a mezinárodní kongresové centrum, těžký průmysl nahradily technologie, byznys, kultura a zábavní průmysl. Těžební areál v centru města proměnili v takzvanou Sféru kultury a v roce 2015 se dostaly do sítě UNESCO Creative Cities jako Město hudby. Nelze ale jeden recept uplatnit ve všech pohornických lokalitách. Každá musí objevit svůj talent a najít řešení šité na míru.

Jak může kdokoli z kraje zvědět, o čem se právě jedná na městě či jinde?
Kraj v poslední době viditelně více komunikuje s občany své vize a plány prostřednictvím veřejných akcí v ulicích i na sociálních sítích. V souladu s hodnotami Spravedlivé transformace je ale třeba podpořit také komunikaci zespoda nahoru a dát prostor hráčům na mikro úrovni, jednotlivcům, firmám, komunitám, aby vyjádřili své potřeby. V kraji žije spousta šikovných lidí, kteří dělají zajímavé věci a není jim jedno, jak vypadá svět kolem. Často ale nevědí, jak mohou něco ovlivnit nebo jak se zapojit. Cílem Spravedlivé transformace je, aby se jednotlivec stal aktivním spolutvůrcem změny, nikoli její obětí. Pravdou je, že v kraji probíhá spousta aktivit, které o sobě nevědí. Toto roztříštění pak limituje jejich dopad. Cílem projektu Post Coal Future Lab je mimo jiné najít aktivní hráče a vytvořit prostor, kde mohou diskutovat, sdílet zkušenosti a vytvářet synergie.

Může k tolik potřebné proměně přispět i jednotlivec?
Rozhodně. Pokud máte nějaký nápad, nebojte se aktivně vystoupit vpřed. V Impact Hubu vám pomůžeme váš projekt vypilovat nebo vás spojíme s těmi správnými lidmi. Moravskoslezský kraj a Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) nabízí množství podpůrných programů a grantů. Teď je ta nejlepší chvíle.

Kde se mohou lidé dozvědět o již probíhajících i plánovaných změnách více?
Nejbližší akcí je Impact Hub MashUp na téma Co bude s ostravsko-karvinským regionem. Proběhne v úterý 6. prosince v Impact Hub Ostrava. Jak se daří transformace kraje a co se chystá, najdete také na webu hrajemskrajem.cz.

Na posledním MashUpu si odnesl Cenu publika Vestibul Interiér. Foto: Impact Hub