​Mladí mohou začít podnikat bez brutálních investic na počátku, míní Unucka

Moravskoslezský kraj se snaží prostřednictvím projektu Chytrá myšlenka pomáhat hlavně mladým, začínajícím podnikatelům. Náměstek hejtmana pro chytrý region Jakub Unucka těmto lidem radí, aby začínali tam, kde na to mají a nepouštěli se do příliš velikého rizika.

Na půdě Moravskoslezského kraje vyhlásili ve středu 23. ledna vítěze 14. ročníku soutěže EY Podnikatel roku. Letos se z prvenství radoval Pavel Mohelník ze společnosti Ferrit.

Tomu ocenění předal také náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka. V rozhovoru pro Magazín PATRIOT mluví o tom, jaké postavení mají podnikatelé v dnešní době či jak Moravskoslezský kraj podporuje nově se rodící projekty a zajímavé nápady.

Jak se všeobecně díváte na podnikatele? Jaké mají dneska postavení ve společnosti?
Díky podnikatelům fungují nemocnice či úřady. Z jejich daní může fungovat veřejná sféra. Toto si málokdo uvědomuje. Podnikatelské subjekty dneska zaměstnávají nejvíce zaměstnanců. Jsem rád, že v našem kraji je spousta podnikatelů a že se dokáží adaptovat na nové technologie, nové věci, i když letošní výherce soutěže EY Podnikatel roku je výrobce zařízení pro doly, ale vyváží do celého světa.

Je nějaká branže, ve které je snazší dosáhnout na tento titul?
Velice složitě se prosazují IT firmy, protože jedničky a nuly jsou hodně složité, virtuální, nehmatatelné. Proto vidíme, že se prosazují spíše firmy, které vyrábí něco fyzického, ale to je dobře, protože ne všechno je ve virtuálním prostoru. Všichni chceme spát v postelích, sprchovat se nějakou sprchou, a to jsou věci, které se musí fyzicky vyrábět. Je třeba ale říct, že jak ajťáci, tak klasičtí výrobci vytváří věci, které nám usnadňují život.

Jak se dneska žije podnikatelům? S čím mívají největší problémy?
Když budu mluvit jako podnikatel, což stále jsem, tak papírování. Zvláště vykazování. Je neuvěřitelné, co všechno musí podnikatel vykazovat, jakým způsobem a jak často. Není to jedna účetní na třicet lidí, ale dneska už jedna účetní na deset lidí, protože je toho hrozně moc. Dlouhodobě je to neudržitelné, protože není možné klást takové nároky na podnikatele. Kdyby každá taková soutěž vedla k tomu, že se odstraní jeden papír, tak by to bylo skvělé.

Moravskoslezský kraj se snaží podporovat hlavně začínající podnikatele formou tzv. Chytré myšlenky. Přiblížíte těm, kteří o ní ještě neslyšeli, o co se jedná?
V roce 2017 jsme měli Chytrou soutěž, kdy jsme chtěli každého, kdo má hotové něco chytrého, finančně podpořit. A stalo se tak u tří projektů. Jeden z nich se mi ohromně líbí, a sice telemedicína pro seniory. V minulém roce to bylo přesně naopak. Ty, co mají nápad v hlavě, jsme naučili podnikat. Dali jsme jim peníze na to, aby mohli myšlenku přetavit ve skutečné fungování. Letošní rok pak bude kombinací dvou předchozích, protože vyzveme obyvatele kraje, aby řekli, co je štve a co jim nefunguje. Budeme chtít, aby se toho firmy chytly a nabídly řešení toho, co lidé považují za špatné a vítěznou kombinaci této jakési chytré burzy podpoříme.

Co si od toho slibujete?
Tímto krokem chceme lidi přimět k tomu, aby více říkali, co je štve nebo co by chtěli zlepšit. Ať ukážeme, že jsou tady i firmy, které jsou schopné vyjít vstříc lidem i bez úřadů a bez politiků. Ono totiž vazba, že někdo si jde stěžovat na radnici, radnice pak bude dělat výběrové řízení a nějaká firma se přihlásí, tak to není úplně ideální. Dneska se spousta takových věcí dá vyřešit na sociálních sítích. U nás bohužel ještě tolik ne, ale ve světě je to daleko intenzivnější a firmy takto lidem přímo nabízí, jak danou věc či problém řešit, aniž by si lidé chodili někam oficiálně stěžovat.

Můžete říct, co už Chytrá myšlenka kraji přinesla? Dokázal z ní nějak profitovat?
Co považuji za hodně důležité, je poselství mladým, kterým říkáme, že kraj jim prostřednictvím Chytré myšlenky dává možnost ukázat, s čím chtějí prorazit. Dokazujeme, že i taková instituce, jakou je Moravskoslezský kraj, a mnoho lidí ji považuje za něco těžkopádného, dokáže vytvořit podhoubí, ze kterého mohou vznikat zajímavé nápady. Každá myšlenka může najít své uplatnění. Druhá věc pak je, jestli ji podpoří kraj, babička penězi z polštáře, sbírka uspořádaná na internetu, bohatý podnikatel nebo nějaký mecenáš, nebo si začínající podnikatel vydělá peníze v létě na brigádě. Všechny možnosti tady jsou. Bylo by určitě škoda nějakou dobrou myšlenku nechat někde zapadnout, protože i Bill Gates začínal v garáži. Málokdo začínal s tím, že už něco měl. Snad jen Trump zdědil nějaké miliardy. Když se podíváme na desítku nejbohatších lidí na světě, tak většina z nich začínala v garáži, a to by měl být impuls pro mladé lidi, aby s tím začali.

Čemu nejvíce fandíte? V čem je podle vás největší šance prorazit v dnešní době?
Už to padlo na vyhlášení soutěže EY Podnikatel roku, že začínajícím podnikatelům dneska nikdo nepůjčí. A když přijdou s nápadem, který stojí v nákladech 10 milionů, tak to asi nedopadne dobře. Myslím si, že mladí mohou začít v oborech, které nevyžadují brutální investice na počátku, což je na jedné straně IT, na druhé straně je to nějaký nápad, který dotyčný dokáže někomu prodat. A na straně třetí jsou to služby, ty taky nevyžadují nějakou velikou investici na počátku. To, že někdo pak začne vyrábět dřevěné mosty, je už potom další level. Začít někde s pětimilionovým úvěrem není úplně ideální. To je třeba mladým zdůrazňovat, aby začali tam, kde na to mají a aby se nezadlužili do konce života hned na startu. Kdybychom se zpátky podívali na Billa Gatese, ten taky nešel do nějakého brutálního rizika. Ta šance tady pořád je.

V kraji se v poslední době objevuje spousta zajímavých nápadů a myšlenek. Co vám tady ale chybí?
Kdybych před dvaceti lety řekl, že tady dneska bude patnáct tisíc lidí zaměstnaných v IT a bude vytvářet aplikace pro mobilní telefony a ještě za to bude brát třikrát tolik, než je průměrný plat, tak si budou všichni říkat, co to plácám a že jsem vyloženě mimo. Troufnu si tvrdit, že za deset let tady bude několik tisíc lidí, kteří budou brát nadstandardní platy a budou vytvářet aplikace pro chytrá čidla. Tím, že telefonní operátoři ztratili monopol na přenášení dat vzduchem a dneska jste schopní přenášet data zadarmo přes síť, kdy měsíční poplatky jsou téměř nulové a když vyrobíte čidlo, které na jednu baterku vydrží osm hodin v kuse zalité v betonu, tak to pak skýtá neskutečný potenciál ve všem. Kdyby se tohoto firmy chytily pořádně, tak dokážou prorazit ve světě, protože na to nejsou třeba žádné milionové investice. Mimochodem Číňané už všechno vyvinuli. Co se týče techniky, tak už všechno v Číně je. Stačí to jen použít tak, jak to ještě nedělá nikdo jiný. A na tom se dá založit živnost. V tomto je obrovský potenciál. Neříkám, že tohle bude živit milion lidí, ale nějakou skupinu ano.

Třeba se toho někdo chytne…
Musíme se na to připravit, protože dneska je kraj závislý na hutnictví a na automobilkách. Nyní však parlament rozhodl o zdanění církevních institucí. A když to trochu přeženu, příště mohou zdanit všechny investiční pobídky a Hyundai a podobné firmy mohou ze dne na den zmizet v Rumunsku. Nemůžeme se tak spoléhat na velké giganty, ale jít cestou od nápadu dál, protože typickým příkladem je spousta montoven. Jedna kupříkladu montuje v Třinci sekačky, prodává je s nějakou marží do Německa, kde na to dají jen nějakou nálepku a my to pak kupujeme desetkrát dráž kupříkladu v Hornbachu. Problém tohoto kraje je dělat tady celý výrobní proces. Tedy od nápadu, přes výrobu prototypu až po finální prodej. Toto by bylo to nejlepší, co by nás mohlo potkat. Jsem rád, že takto funguje i firma, která vyhrála soutěž EY Podnikatel roku. Má všechno od vývoje, přes konstrukci, vlastní slévárnu až po export k jednotlivým zákazníkům. To je typický příklad toho, jak firma může fungovat a není tak náchylná k různým otřesům. Toto by měly dělat firmy v kraji. Nejenom montovat, ale také vyvíjet a vyrábět.