Nejnovější zprávy: Pamatujete? Před 60 lety byl otevřen dům kultury Akord Albrechtice u Karviné: Když mrtví vstávali z hrobů a vyděsili zloděje na hřbitově

Proměny kraje

Moravskoslezský k​raj bojuje proti jmelí. Navrhne změnu zákona, která usnadní likvidaci

Lípy, jabloně, vrby, javory, hlohy, borovice nebo jedle. Všechny tyto stromy napadá jmelí.

Ilustrační foto: Archiv

Kraj tak nyní chce změnit zákon tak, aby byly napadené dřeviny efektivně chráněné.

Kůrovec napáchal v některých lesích v Moravskoslezském kraji ohromné, nevyčíslitelné škody. Další hrozbu pro dřeviny představuje jmelí. Vedení kraje se proti němu rozhodlo účinně bojovat.

Hejtman Ivo Vondrák se v nejbližších dnech chystá v poslanecké sněmovně navrhnout změnu zákona, která by přiměla majitele pozemků napadených dřevin takové stromy chránit.

„Jmelí začíná být zcela určitě velikým problémem. Na stromech je to rozhodně vidět. Bohužel však jmelí nyní nepatří mezi škůdce, takže nelze nikomu nařídit, aby se jmelí začal zbavovat v okamžiku, kdy napadne jeho stromy,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že nově chystaným zákonem chce kraj docílit toho, aby jmelí bylo mezi vyjmenovanými škůdci.

„Pak bude možné úředně nařídit ošetření takovýchto dřevin a tím pádem zastavit jeho další šíření. Je to tedy první krok k tomu, jak zabránit kalamitě, která by mohla vzniknout kvůli jmelí,“ pokračoval.

Hejtman věří, že změnu zákona podaří prosadit poměrně rychle. „Vždycky se říká, že prosadit něco takového trvá rok. Jsou ale věci, které jsou nekonfliktní a u takových se to dá snížit i na půl roku,“ poznamenal s tím, že chystaný zákon by mohl začít platit za půl roku, nejpozději za rok.

„Vzhledem k tomu, že nejde o kontroverzní téma, které by rozdělovalo sněmovnu na koalici a opozici, tak pevně věřím, že se to podaří. Jmelí totiž není problém jen našeho kraje, ale i ostatních,“ dodal.

Náměstkyně hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Jarmila Uvírová podotkla, že kraj řeší jmelí už od roku 2016. „Po třech letech začínáme sklízet i nějaké výsledky. Jedním z kroků je zákonodárná iniciativa, která řeší nejenom jmelí, ale také další biotické škodlivé činitele, jako jsou lýkožrout smrkový, bekyně velkohlavá, korovnice jedlová nebo například houby Chalara fraxinea a Ophiostoma novo-ulmi,“ vyjmenovala Uvírová s tím, že projednávanou iniciativu ohledně změny zákona podpořili všichni včetně ministra pro životní prostředí Richarda Brabce. „Pevně tak věříme, že tato iniciativa bude podpořena.“

Jmelí se nejvíce vyskytuje právě v Moravskoslezském kraji. „Zahájili jsme tak pilotní program, který je nyní na schválení na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), kde už by všechno mělo být u konce. Následně tak budeme moct požádat o dotaci a začít řešit jmelí na našich dřevinách a alejích,“ přiblížila náměstkyně s tím, že kraj v tomto ohledu vyzval k součinnosti také Povodí Odry, Lesy ČR i města a obce. „Tuto problematiku chceme vždycky řešit komplexně v dané lokalitě.“

V současné době může kraj pouze žádat o součinnost ostatní subjekty. „Nemáme žádný zákonodárný nástroj. Jakmile to bude zakotveno v zákoně, tak ti, kteří se starají o přírodu, kupříkladu AOPK, případně další instituce, budou moct uložit vlastníkům napadených dřevin ořez, popřípadě skácení. Podle toho, o jaké dřeviny se bude jednat,“ popsala Uvírová.

V současné době řeší kraj tři aleje, které bude muset zbavit jmelí. „Tato opatření si vyžádají tři až pět milionů korun. Záleží, zda se stromy budou kácet či ořezávat. Ovocné stromy se kácejí, ořezávání by nebylo rentabilní. Včera jsme ale třeba řešili alej, kde jsou i chráněné stromy, tak tam je budeme muset nechat ořezat. V takových případech se pak náklady zvedají, tak je těžké určit, kolik to přesně bude stát,“ řekla náměstkyně při životní prostředí.

Moravskoslezský kraj vloni vyjednal pro boj se škůdci vstřícné podmínky pro získání finanční podpory od státu. „Podařilo se nám dohodnout snížení podílu povinného kofinancování majitelů zasažených stromů, kteří stát žádají o dotaci na likvidaci škůdců.

Spoluúčast se nám podařilo snížit na pouhých 15 procent,“ řekla Uvírová s tím, že je to velká pomoct pro obce, aby si takový program mohly dovolit.