​Moravskoslezský kraj mění image. Daří se mladým firmám, lepší se ovzduší

V předešlém roce dokázal Moravskoslezský kraj pomoct několika start upům, firmám, které zakládají mladí lidé. Udržel na nohou učební obory, kterým hrozil zánik. Letiště v Mošnově přepravilo nejvíce cestujících ve své historii. Rok 2018 byl pro kraj úspěšný.

Na začátku nového kalendářního roku se vedení Moravskoslezského kraje poohlédlo za rokem uplynulým. Podle jeho hejtmana Ivo Vondráka se díky ekonomickým výsledkům České republiky daří také právě Moravskoslezskému kraji.

„Daří se nám měnit image a tvář kraje, a to pozitivním způsobem tak, jak jsme si vytkli na začátku našeho volebního období. Myslím si, že se stáváme inovativním krajem, protože jsou už teď mnozí za námi a jezdí se k nám učit,“ uvedl Vondrák s tím, že k tomu dopomohlo i Moravskoslezské inovační centrum, které kraj založil společně s Ostravou.

„Domnívám se, že je tady celá řada konkrétních projektů, implementací, které posunuly kraj z posledního místa žebříčku nejlepších míst k životu na pozici před Středočeský kraj. Tohoto si nesmírně vážím,“ zdůraznil.

„I když nám stále odchází lidé, ale není to už čtyři tisíce lidí ročně jako tomu bylo dříve, ale jen dva tisíce a já pevně věřím, že se nám to do budoucna podaří i změnit,“ poznamenal s tím, že mnoho mladých lidí mu už psalo na sociální síti.

„Vrací se tady, protože tady vidí velkou šanci v podnikání v oblasti chytrých technologií. Jde především o start upy, tedy firmy, které si zakládají mladí lidé. Máme celou řadu projektů na podporu těchto mnohdy velmi zajímavých nápadů,“ pokračoval.

Moravskoslezský kraj má také několik projektů, kterými se snaží propojit oblast průmyslu s praxí a vzděláváním. „Chceme, aby lidé studující na našich středních školách měli možnost seznámit se s tím, co je to průmysl 4.0. 250 milionů jsme dali do nových laboratoří, do 3D tisku, do virtuálních laboratoří, do digitalizace výuky. To jsou všechno věci, které mění tvář kraje z tradičního průmyslu směrem k novému,“ přiblížil Vondrák.

Ten má signály, jak se kraj mění, spíše z vnějšku než zevnitř. „Z různých krajů se mě totiž ptají, jak to děláme, že se nám tak daří podporovat různé inovace. Dostali jsme totiž kupříkladu ocenění jako chytrý region. Soutěže, které pořádáme, ukazují, že je tady něco výjimečného. Je to něco, co patří ke špičkám v České republice. Je to podpora začínajících firem, které přicházejí s dobrými nápady,“ řekl.

Podle hejtmana pak kraj bude neustále trpět tím, že je nejvíce znečištěným krajem. „Faktem však je i to, že znečištění klesá. Projekt jedněch studentů, kteří pomocí speciálních krabiček dokážou měřit znečištění v daném místě tady a teď ukazuje, že v některých chvílích jsme na tom naopak i nejlépe v republice. Kupříkladu v létě je tady znečištění o dost nižší než třeba v Praze,“ upozornil Vondrák a dodal, že kraj trpí také nedostatkem lékařů a podfinancováním v oblasti zdravotnictví.

„Na druhou stranu jsem rád, že se nám podařilo v parlamentu prosadit výrazné navýšení rozpočtu pro školství. Letos by to mělo být patnáct procent do mezd učitelů. Předpokládám, že ředitelé pak dodrží to, co se po nich chce. Cíl mít kvalitní učitele je nesmírně důležitý, abychom dokázali zachytit nový trend týkající se digitalizace.“

Kraj chce marketingově podpořit linku Ostrava-Bergamo

Co se týče dopravy, tak letiště Leoše Janáčka v Mošnově dosáhlo v roce 2018 největšího úspěchu v historii co do počtu přepravených cestujících i nákladu. „Situaci ovšem ke konci loňského roku zkomplikovalo rozhodnutí Českých aerolinií ukončit od 11. ledna leteckou linku Ostrava-Praha. Vedení Moravskoslezského kraje a management Letiště Ostrava a.s. okamžitě zahájili intenzivní jednání o zabezpečení leteckého spojení Moravskoslezského kraje s Evropou i zbytkem světa jinou pravidelnou linkou z mošnovského letiště. Nebude směrována do Prahy, ale do jiného leteckého hubu, odkud lze bez přestupu létat do většiny destinací,“ konstatoval Jakub Unucka, náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region, který je zároveň předsedou dozorčí rady společnosti Letiště Ostrava.

Tomu nyní hrozí také zrušení linky na trase Ostrava-Bergamo, kterou zajišťuje společnost Ryanair. Ta totiž přestala prodávat lety na této lince po 28. březnu.

„Nevím, v čem je problém, protože smlouva s Ryanair je na letišti od roku 2012. Jediné, co rada dnes řešila, že linka do Londýna má naplněnost sto procent, zatímco do Bergama je to 85 procent. Z toho létá jen 24 procent Italů. Chceme pomoct tomu, aby na této lince létalo o poznání více Italů. Chceme tak marketingově více propagovat ostravské letiště,“ nastínil Unucka, podle kterého nemá smysl rozšiřovat lety do více destinací.

„Ryanair létá jenom tam, kde je naplněnost alespoň 80 procent. Linky do Belfastu či Říma by určitě neměly tak velkou vytíženost,“ míní.

Podle Unucky je však velice důležité, že letiště loni přepravilo největší množství nákladního Carga. Kraj tak nyní společně se SŽDC spouští projekt na rozšíření kolejí vedoucích do Mošnova.

„Předpokládáme, že do Mošnova bude jezdit deset sedmisetmetrových vlaků za den a tím pádem by mohly zmizet z cest některé kamiony. Letiště bude také stavět Cargo halu, aby mělo společnostem v oblasti logistiky co nabídnout, ostatní letiště už totiž takové haly mají,“ řekl Unucka s tím, že Cargo hala by měla být hotová ve druhé polovině tohoto roku.

Podstatnou část podle Unucky hrají také turisté cestující na dovolenou. „Ostraváci by si neměli nechat líbit, že se z Prahy létá na desetidenní zájezdy za stejné ceny jako z Ostravy na sedmidenní. V tomto ohledu je třeba tlačit na cestovní kanceláře, protože čím bude více charterových letů, tím to pak bude lepší i pro ty ostatní.“

Děti jezdí do Metylovic na měsíční ozdravné pobyty

V oblasti zdravotnictví nastoupil v kraji proces optimalizace, který se týká všech lůžkových zařízení. Největší změny jsou plánované v nemocnici Orlová. „Krajské zastupitelstvo si 13. prosince vymínilo, že bude rozhodovat o osudu Orlové, o kterém se bude hlasovat v březnu.

Momentálně probíhají pohovory se zdravotníky, aby se našel model, který ukáže, co bude případně třeba kam přesunout. Už i někteří odboráři pochopili, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Je třeba najít nějaký rozumný kompromis, ale bez zdravotníků to nepůjde,“ podotkl Martin Gebauer, náměstek hejtmana pro zdravotnictví.

„Kolegové z jiných krajů říkají, že netrpělivě čekají, jak dopadne optimalizace v Orlové, aby to pak mohli spustit i u nich. Každopádně si myslím, že optimalizace, která se týká nemocnice Karviná, Orlová u nás asi nikde jinde v kraji nehrozí. Jsou kraje, které uvažují, že některé nemocnice úplně zavřou,“ upozornil Gebauer.

Ten vyzdvihl také testování telemedicíny ve zdravotnickém zařízení pro děti v Metylovicích ve spolupráci s Revírní bratrskou pojišťovnou. „Děti jezdí do Metylovic na měsíční ozdravné pobyty, a sice hlavně ty s vysokým tlakem, obezitou a cukrovkou. Děti jsou pak pomocí speciálních přístrojů hlídány dalšího půl roku. Výsledky se posílají do dohledového centra, takže nemusí chodit nikam na kontroly, a přesto lékaři znají jejich aktuální zdravotní stav. Tento projekt chceme rozšiřovat a zapojit do něj daleko více pacientů,“ popsal Gebauer.

Dvě miliardy putovaly do infrastruktur a silnic

Moravskoslezskému kraji se daří velmi úspěšně průběžně čerpat peníze z Evropy. V tomto ohledu patří podle náměstka pro regionální rozvoj a turistický ruch Jana Krkošky k nejlepším v České republice.

„Jako kraj jsme připravili více než 136 projektů o celkovém objemu zhruba pět miliard korun. 111 projektů bylo podepsáno za téměř čtyři miliardy. Projekty souvisí napříč celým krajem. Dvě miliardy putovaly do infrastruktur, silnic, byly rekonstruovány výškovické mosty, silnice II. třídy na Vítkovsku, dařilo se nám získávat také finance do školství, kde jsme se zabývali modernizací učeben, ale také zateplením, na které jsme získali asi 50 milionů korun. Dalších 50 milionů se nám podařilo získat do sociálního odboru, kde se zabýváme hlavně prevencí a péčí o postižené osoby,“ vyjmenoval Krkoška.

Velké peníze umožnily modernizovat odborné učebny

Náměstek pro školství a sport Stanislav Folwarczny vypíchl hlavně krajská stipendia a kampaň Řemeslo má respekt. Díky ní se kraji podařilo naplnit obory, kterým hrozil zánik.

„Proto v této kampani budeme pokračovat i nadále, v únoru se rozeběhne druhý ročník. V tomto období se totiž rodiče a děti rozhodují, kam nastoupit na střední školu,“ poznamenal Folwarczny, který zároveň zdůraznil, že bez velkých dotačních zdrojů z EU by školy zůstaly ve 20. století. „Velké peníze umožnily modernizovat odborné učebny na průmyslovkách, ve středních odborných školách. Myslíme si, že v tomto trendu je třeba pokračovat. Proto přicházíme s novinkou v podobě podpory technických kroužků pro střediska volného času. Zájemce o technické a přírodovědné obory totiž chceme hledat a oslovovat už na základních školách,“ řekl.

Pokud jde o větší investice, spousta peněz půjde do Školního statku v Opavě. „Chceme modernizovat zemědělskou školu se Školním statkem tak, aby to byla kvalitní střední škola pro přípravu budoucích zemědělců. Dále budeme otevírat nové dílny v Bruntále. Staví se tělocvična u gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně. Chceme zahájit také výstavbu dílen ve Frýdku-Místku,“ předeslal Folwarczny s tím, že v tomto městě začne fungovat od 1. září také osmileté gymnázium. „Dříve tady fungovalo jen soukromé, ale to už neexistuje. Proto jsme se rozhodli na gymnáziu, které provozuje Moravskoslezský kraj, zřídit také osmileté gymnázium. Otevřeme jednu třídu a uvidíme, jaký o něj bude zájem,“ pokračoval.

V oblasti školství kraj také podporuje jazykové vzdělávání. „Zaměřujeme se na celé třídy, a to nejen na angličtinu, ale také na němčinu a španělštinu. Soustředíme se také na kantory anglického jazyka. V minulém roce jich asi třicet vyjelo do Anglie na odbornou výuku, v tomto budeme pokračovat,“ předeslal.

„Rozjíždíme projekt Yes, I do zaměřený na odbornou angličtinu v odborných školách. Realizujeme ještě kurzy anglického jazyka ve středních zdravotnických školách. Cílem je zlepšit výuku anglického jazyka v krajských školách.“

Kraj odstranil vratimovské kaly a pomohl v boji s kůrovcem

Rok 2018 se nesl také ve znamení intenzivní snahy zlepšit životní prostředí pro obyvatele kraje. Vedení kraje splnilo slib a odstranilo vratimovské kaly, nabídlo konkrétní pomoc v boji s kůrovcem, přibyly dobrovolné dohody s podniky, děti jezdí na ozdravné pobyty.

„Daří se nám poměrně dobře řešit problém znečišťování ovzduší průmyslovými podniky, a sice formou dobrovolných dohod, máme jich podepsaných už pět. Podniky se tím zavazují přispívat ke zlepšování životního prostředí nad rámec toho, co jim nařizuje zákon,“ řekla Jarmila Uvírová, náměstkyně pro životní prostředí a zemědělství.

Vedení kraje považuje za velký úspěch také vyklizení areálu bývalých papíren ve Vratimově. „Ve Vratimově bezprizorně leželo 7 410 tun nebezpečného odpadu, ke kterému se nikdo nehlásil. Policie kauzu odložila, a tak jsme vzali situaci do svých rukou. Od státu jsme získali významnou finanční podporu, z krajského rozpočtu jsme vyčlenili 9 milionů a celou sanaci jsme zaštítili,“ vysvětlila Uvírová a dodala, že celkové náklady na odklizení a zpracování materiálu z kalů ve Vratimově se vyšplhaly na více než 41 milionů korun.

„Jako žena a matka si samozřejmě uvědomuji, že je potřeba myslet i na děti. Zvláště v zimních měsících, kdy se ovzduší v regionu zhoršuje, je k nezaplacení vyslat školáky někam do hor za čistým vzduchem. I na toto kraj samozřejmě myslí. Za 13 a půl milionu korun pojedou děti z mateřinek a z prvního stupně základních škol na ozdravné pobyty. Děti zregenerují síly, užijí si přírodu, zlepší si imunitu, a co si budeme povídat, odpočinou si i rodiče,“ popsala náměstkyně hejtmana.

Další peníze ze svého rozpočtu vyčlenil kraj na boj proti kůrovci. Situace v lesích vygradovala do kalamitního stavu, a tak hejtman kraje Ivo Vondrák v létě ustavil kalamitní štáb. Kraj nabídl vlastníkům lesů pomoc v jednání na národní úrovni, také nabídl prostředky na zpracování kůrovcového dříví a další hospodaření v lesích. Tyto dotace v celkové výši 9 milionů korun tak doplnily podporu, kterou vlastníkům lesů poskytuje stát.

„Za velmi zajímavé a nadějné považuji DNA prachu. Je to unikátní projekt, který řeší Vysoká škola Báňská ve spolupráci se Zdravotním ústavem. DNA prachu nám řekne, zda a jakým procentem se na znečištění ovzduší podílí průmyslové zdroje, přeshraniční přenos z Polska, emise z dopravy či z lokálních topenišť. Zatím se různé identifikace zdrojů lišily a působily poměrně nevěrohodně. Tento projekt ovšem zpracovávají odborníci a jejich výstupy by měly být seriózní,“ zdůraznila Uvírová s tím, že kraj projekt podpořil individuální dotací 600 tisíc korun.

Senior pasy umožňují seniorům využívat slevy po celé republice

Moravskoslezský kraj se snaží také o to, aby se v něm velmi dobře žilo také handicapovaným, zdravotně postiženým či seniorům. „Pokud jde o seniory, tak ty letos podpoříme mimo jiné programem Zdravé stárnutí, do kterého půjdou tři miliony korun. Otevřeli jsme také dvanáct senior pointů, na kterých lze vyřídit tzv. senior pasy, což jsou slevové kartičky, které mohou senioři využívat v rámci celé České republiky. Dnes máme do této akce zapojeno dvanáct a půl tisíce seniorů,“ přiblížil Jiří Navrátil, náměstek pro sociální oblast

Kraj chystá také demolici bývalého domova v Petřvaldě. „Je to bývalá ubytovna horníků, která dnes neodpovídá skoro žádnému standardu, protože senioři, kteří jsou tady ubytovaní, musí chodit na sociální zařízení na chodbu, je totiž společné. Neodpovídá vůbec ničemu. Dojde tady tak k nové výstavbě,“ ubezpečil.

Moravskoslezský kraj rozhodl rovněž o výstavbě zcela nového domova, který bude prvním novým v historii kraje, a ten po dohodě s městem Kopřivnicí by měl vyrůst právě v tomto městě. Jeho kapacita bude 84 lůžek. Stavba domova si vyžádá okolo 250 milionů korun. korun.