Náš kraj má nové památky! Jsou to poutní kostely ve Frýdku, na Cvilíně a v Rudě

Devatenáct mimořádně významných objektů bylo nařízením vlády na konci ledna prohlášeno národní kulturní památkou. Mezi unikáty, které vybralo ministerstvo kultury, jsou také poutní kostely ve Frýdku, na krnovském vrchu Cvílině a v Rudě na Bruntálsku.

„Dlouhodobou snahou ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví,“ uvedl v oficiální zprávě ministr kultury Ilja Šmíd.

Podle něj bylo letošního téma seznamu národních kulturních památek (NKP) nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu.

V současné době je v Česku přes 300 národních kulturních památek. Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti jako dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Jednou z nich je například ostravská Dolní oblast Vítkovice.

„Celkem se v Moravskoslezském kraji nachází devatenáct národních kulturních památek. Jedná se o soubory, areály i jednotlivé objekty, dokonce o jednu movitou památku, a to motorový železniční vůz Slovenská strela,“ vysvětlila vedoucí odboru evidence a dokumentace ostravského Národního památkového ústavu Marta Koubová s tím, že vyhlášení nových NKP vnímá velmi pozitivně, neboť to přispívá ke zvýšenému zájmu o památky jako takové.

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku

Monumentální kostel byl na návrší zvaném Vápenky, severně od historického jádra města Frýdku, zbudován v letech 1740 – 1759 podle projektu Bartoloměje Wittwera. Areál kostela Navštívení Panny Marie ve Frýdku je nejvýznamnějším poutním místem ostravsko-opavské diecéze. Hlavním prvkem areálu je zděný barokní kostel s podélnou lodí provázenou bočními kaplemi a uvozenou mohutným dvouvěžovým průčelím.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně

Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže byl postaven v letech 1722 – 1728 poblíž místa, kde stávala dřevěná kaple. Stavbu realizovali Andreas a Georg Friedrich Gansové. Poutní areál dotváří soubor 14 kaplí křížové cesty. Celý areál je dominantou nejen města Krnova, ale i širokého okolí. Hlavním prvkem areálu je zděný barokní kostel s mohutným dvouvěžovým průčelím, k němuž vede v 19. století položené kamenné schodiště s novogotickou kaplí.

Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě

Soubor čtrnácti barokních zastavení křížové cesty včetně monumentálního sousoší Ukřižování se nachází v Rudě, části obce Tvrdkova, v podhůří Nízkého Jeseníku. Cesta vychází od kostela Panny Marie Sněžné a končí na blízké krajinné dominantě, Křížovém vrchu (589 m.n.m.). Na počátku poutnické tradice byly nadační aktivity uničovského rychtáře Jiřího F. Greschelsbergera, který dal v letech 1755-1756 postavit barokní kostel jako výraz poděkování Panně Marii za záchranu svého života při nebezpečném pádu do rokle v tamním lese.

Dalšími novými národními kulturními památkami se stala významná poutní místa jako například poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze, Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána, poutní areál Svatý Hostýn či Svatý Kopeček u Olomouce.