Nejnovější zprávy: Volných lůžek v nemocnicích ubývá, upozorňuje hejtman Ivo Vondrák V Ostravě se bude opravovat několik set metrů dálnice do Polska

Společnost

Největším zdrojem prachu jsou lokální topeniště, říká Jarmila Uvírová

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana Moravskoslezkého kraje pro životní prostředí, již po volbách nebude ve své funkci pokračovat, protože již nekandiduje.

Jarmila Uvírová. Foto: Vladimír Pryček

Paní náměstkyně, začneme u toho nejpalčivějšího, tedy u čistoty ovzduší. Dýcháme lepší vzduch?
Z dlouhodobého hlediska rozhodně ano. Padesát let zpátky šlo do vzduchu neuvěřitelné množství nejrůznějších nečistot, v současnosti jsme na zlomku tohoto množství. Vděčit za to můžeme nejen změně ve vnímání životního prostředí a jeho ochraně, ale také v dostupnosti moderních technologií. Podniky investovaly a dodnes významně investují do ekologizace těžkého průmyslu a velkých tepláren a elektráren. Musí se řídit velmi přísnou legislativou a často ekologizují provoz nad rámec zákona. V tomto ohledu mě velmi těší takzvané dobrovolné dohody, které má Moravskoslezský kraj podepsané se sedmi velkými podniky. V těchto dohodách se obě strany zavazují k aktivitám, které budou zmírňovat negativní vlivy na životní prostředí. Velkou roli zde hraje občanská odpovědnost. Bylo by skvělé, kdyby stejně přemýšleli i lidé.

Jak to myslíte? Vždyť každý chceme dýchat co nejčistší vzduch.
To ano, ale často nevidíme do vlastního sklepa a nechceme řešit, čím si topíme. Zatímco v minulosti byly největším znečišťovatelem velké podniky, dnes už jsou to lokální topeniště a domácnosti.

Opravdu?
Mohu vám říct přesná čísla. V roce 2002 byly největším znečišťovatelem továrny, které byly zdrojem prašnosti z více než poloviny. Dnes jejich podíl na prašnosti klesl zhruba na pětinu. Takže dnes jsou největším zdrojem prachu lokální topeniště. Dříve měly na prašnosti podíl ze 37 procent, dnes jsou se svými 72 procenty opravdu největším znečišťovatelem.

Jak si vysvětlujete růst vlivu lokálních topenišť, když v kraji proběhla velmi úspěšná akce kotlíkových dotací?
Je důležité si uvědomit, že ekologizace průmyslu proběhla dříve, zatímco po dokončení třetí kotlíkové výzvy budeme ve výměně kotlů zhruba v polovině. V našem kraji bylo celkově 50 až 54 tisíc kotlů určených k výměně. Je tedy stále co zlepšovat. Navíc kotle, které byly vyměněny v první vlně kotlíkové dotace, už mají hezkých pár let služby za sebou. Proto jsem mluvila o tom, že je důležité, aby k vytápění lidé přistupovali zodpovědně.

Co tedy bude dál?
Celkově byly na všechny tři kola kotlíkových dotací vyčleněny dvě a půl miliardy korun. Díky těmto penězům bude po skončení těchto tří výzev vyměněno skoro 22 tisíc kotlů. Rádi bychom v podpoře výměny kotlů pokračovali. Je nutné eliminovat neekologické kotle a nastavit nové nízkoemisní zdroje. Až skončí kotlíkové dotace, chtěli bychom si takzvaně sáhnout na prostředky, které nevyužijí ostatní regiony. Také zvažujeme další podmínky pro přidělení dotace. Například bychom uvítali výstupní měření revizního technika po nainstalování nového emisního zdroje tepla.

Proč?
Takto by se řádně prověřilo, zda je nastavení kotle optimální, a že emise, které jdou do ovzduší, odpovídají štítku, který je ke kotli přiložen.

To není vždy pravidlem?
Bohužel, ne vždy tomu tak je. Aby se emise z vytápění maximálně eliminovaly, musí být kotle správně technicky nainstalovány. Vytipovali jsme si několik topidel, které už byly vyměněny a přišli jsme na to, že u některých z nich nastavení prostě neodpovídá. Právě proto by bylo dobré do případné příští výzvy zahrnout výstupní měření revizního technika. Taky bychom uvítali revize krbových kamen, ve kterých se občas také topí všelijak.

Budou se spolu s podmínkami zpřísňovat i parametry kotlů, na které bude možné dotace využít?
Podmínky se zpřísňovaly už při třetí výzvě. Na základě požadavků Evropské unie nejsou podporovány kotle na uhlí. Osobně si myslím, že se budou pravidla ještě zpřísňovat. Momentálně jsou povoleny emisní třídy tři, čtyři, pět. V budoucnu se pravděpodobně bude pracovat jen s emisní třídou pět.

Když jsme spolu mluvili po dvou letech vaší funkce, považovala jste za svůj tehdejší největší úspěch vyřešení skládky ve Vratimově, zmínila jste také kotlíkové dotace a do budoucna jste chtěla dokončit projekt zjišťování DNA prachu. Jak se tento projekt za poslední dva roky posunul?
Nejedná se čistě o náš projekt. Jde o projekt VŠB - Technické univerzity v Ostravě, na kterém spolupracují společně se Zdravotním ústavem a společností E-expert. My jsme tento projekt finančně podpořili. Jedná se v podstatě o identifikace podílu látek znečišťujících ovzduší. Projekt už je dokončen a zjistilo se, že hlavním znečišťovatelem prachových částic PM10 je právě spalování černým a hnědým uhlím, ale také i dřevem. To ukazuje právě na lokální topeniště, a podobně.

Loňský rok byl podle všeho velmi úspěšným, a to i přesto, že do něj nezasáhla žádná podobná situace jako je tomu letos s COVIDem-19, je to tak?
Rok 2019 byl skutečně jedním z velice dobrých roků. Co se týče kvality ovzduší, tak byl jedním z nejlepších.

Jak k tomu došlo?
Hlavní roli tam hrála příroda. Kromě dvou smogových situací na začátku roku 2019 se snad žádné další nekonaly, větry vanuly příznivým směrem, takže nedocházelo ani k přeshraničnímu přenosu z Polska, ke kterému často dochází na Ostravsku, Karvinsku a Těšínsku. Samozřejmě jsme se k tomu také snažili přispět i my, a to ať už již zmíněnými kotlíkovými dotacemi, dobrovolnými dohodami s průmyslovými podniky či nadlimitním čištěním silnic. Podporujeme monitoring ovzduší nad rámec celostátního měření, kde máme iniciaci od obcí a měst, které by měly zájem o měření. Příští rok bychom rádi měřili v Hošťálkovicích přeshraniční přenos a ověřili si, zda je opravdu takový, jak si myslíme.

Je za poslední rok a třičtvrtě něco, co se podle vás opravdu povedlo a chtěla byste to zmínit?
U kotlíkových dotací jsem pyšná na to, že jsme do našeho kraje dostali další půl miliardy korun. Původně jsme totiž na třetí kolo kotlíkových dotací dostali 500 milionů, což by pokrylo jen zlomek žádostí. Nakonec přerozdělíme miliardu. Bylo to na bázi nesčetných jednání, která byla opravdu velmi náročná. Jsem také pyšná na to, že jsme byli iniciátory půjček pro obce z národních peněz, které jsou svým způsobem nenávratné. Obce a města dostávají na půjčky finance ze Státního fondu životního prostředí a ty je pak mohou využít na vlastní ekologické projekty bez toho, aniž by je musely vracet.

Může mít podle vás světová pandemie vliv také na přísun financí do ekologických projektů z Evropské unie?
Myslím si, že i v Praze i v Evropské unii si uvědomují, že tyto finance jdou na opravdu účinný nástroj ke zlepšování ovzduší a budou proto tyto projekty podporovat i nadále. Životní prostředí, adaptace na změnu klimatu nebo boj se suchem jsou témata, která se musí řešit a Evropská unie k nim přistupuje se zájmem a vážností.

Rozhodla jste se už nekandidovat, budete se svým nástupcem nějak spolupracovat?
Případnou možnost spolupráce vidím ve výboru pro životní prostředí MSK, kde bych mohla případně pokračovat v projektech, které máme nastartovány.

A není vám líto, že nemůžete dále rozvíjet věci, které jsou momentálně v pohybu?
Na jednu stranu bych velice ráda pokračovala, protože mě tato práce velice baví a naplňuje a mám být určitě na co pyšná. Rozhodla jsem se tak ale z osobních důvodů.

Jste připravena svému nástupci poskytnou určitou součinnost?
Rozhodně s tím problém nemám, uvidíme, zda o to bude zájem. Mně osobně byla na začátku nabídnuta pomocná ruka od zaměstnanců krajského úřadu, kteří jsou odborníky na slovo vzatí a odvádějí opravdu kus práce. Nesmírně si jich vážím. Celkově jsem pyšná na celý svůj odbor životního prostředí, který chválím, kudy chodím.

Mohla byste na závěr shrnout, v jakém stavu svou sekci předáváte a co vše je pro vašeho budoucího nástupce přichystáno?
Máme rozjeté určité projekty. Jedním z nich je komplexním způsobem řešit zadržování vody v krajině. Zahájili jsme práce na územní studii, jejíž cílem bude na území MSK navrhnout efektivní systém malých vodních nádrží, přírodě blízkých opatření (remízky, poldry apod.) a opatření k revitalizaci vodních toků . Tato studie bude podkladem pro územní plánování v Moravskoslezském kraji a následně budou díky tomu obce a města moci čerpat finanční prostředky z národních a evropských peněz. Řekla bych, že jsme možná i první v České republice, kteří na tomto začali pracovat. Projektů, které jsou rozpracovány, je poměrně dost, ale tento je nový a opravdu zásadní.