Nemocnicím tragicky chybí personál. Toto by jim však mohlo pomoct

​Absolventům nelékařských zdravotnických oborů na vyšších odborných školách by měl být přiznán titul profesní bakalář.

Navrhovaná změna by urychlila profesní zapojení absolventů, zjednodušilo by to jejich nástup k vysokoškolskému studiu a zkrátilo dobu potřebnou pro dosažení plného univerzitního vzdělání. Shodli se na tom představitelé vyšších odborných škol zdravotnických zapojených do tříletého celorepublikového projektu Inovace VOV - zdravotnická oblast zaměřeného na roli vyššího odborného vzdělávání nelékařských profesí v ČR, kteří se sešli v úterý 7. září v Ostravě na celostátní konferenci v multifunkční aule Gong.

Aplikace doporučení, vzešlých z projektu, do systému zdravotnictví v České republice by pomohla řešit kritický nedostatek nelékařského zdravotního personálu zejména v nemocnicích, kde se projevil i se všemi negativními důsledky zvláště v poslední době při řešení epidemie covidu-19.

Do projektu, financovaného z evropských fondů spravovaných ministerstvem školství, se zapojily téměř všechny vyšší odborné školy se zdravotnickým zaměřením z celé České republiky, hlavním koordinátorem je Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická v Ostravě.

Tím nejdůležitějším výstupem je požadavek na zásadní změny v začlenění tříletých programů vyšších odborných škol zdravotnických v systému terciárního vzdělávání v České republice, jehož absolventi by měli být v budoucnu nositeli titulu profesní bakalář místo titulu DiS, tedy diplomovaný specialista.

Společnost Karvinská nemocnice mění ortopedické centrum. Otevřela moderní operační sály 03/09/2021

Analýzy, které vznikaly v uplynulých letech v rámci projektu, ukázaly, jak nesystematické a dvojkolejné je současné řešení, které vzniklo reformou vzdělávání v roce 1995. „Aby student střední a vyšší odborné školy dosáhl titulu bakalář, potřebného pro zcela samostatný výkon profese, měl by po ukončení základní školy absolvovat až deset let studia; pro titul magistr je to dokonce dvanáct let. Mnozí studenti, zpočátku nadšeni pro profesi, kterou si vybrali, tak nakonec končí mimo svůj obor, nebo na ně zdravotnictví čeká příliš dlouho,“ upozornila Jana Foltýnová, ředitelka SZŠ a VOŠZ v Ostravě.

Závěry projektu, které dostanou k dispozici jak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tak Ministerstvo zdravotnictví ČR, přicházejí s řešením, jak tento proces zkrátit. Nedostatek zejména zdravotních sester potvrzují také nemocnice působící v Moravskoslezském kraji, potýká se s ním například Městská nemocnice Ostrava. „Podle zákona 96/2004Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních získávají odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra absolventi studia na VOŠZ nebo vysokoškolského studia. V naší nemocnici jsou absolventi těchto oborů ohodnoceni stejně. Vzhledem k obrovskému nedostatku všeobecných sester v celé republice jsme rádi, že existuje široké spektrum vzdělávacích institucí, které se jejich výchově věnují. Nemáme zkušenosti, že by mezi nimi byly nějaké zásadní rozdíly v teoretické nebo praktické vybavenosti. Vnímáme ale, že absolventi vyšších odborných škol jsou lépe psychicky připraveni nastoupit po ukončení studia do nemocnice, kdežto absolventi bakalářského studia preferují pokračování ve studiu, takže na ně déle čekáme. Pozorujeme také zvyšující se trend požadavku jednosměnného, popřípadě ambulantního provozu po absolvování studia, což pro nemocnice není udržitelné. Nynější situace nás nutí podporovat všechny typy škol, které nabízejí studium oboru všeobecná sestra, včetně možnosti kombinovaného studia, aby mohly sestry nastoupit do práce a studovat při zaměstnání,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelkou péči MNO Marcela Murasová.

Podmínkou pro zahájení studia na VOŠ je předchozí maturita na všeobecné, nebo odborné střední škole, přičemž stejné podmínky jsou nastaveny pro nástup do bakalářského oboru na vysoké škole. V současnosti nabízejí VOŠ se zdravotnickým zaměřením tříleté vzdělávací obory pro dětské a všeobecné sestry, dentální hygienistky, farmaceutické asistenty, nutriční terapeuty, zdravotní laboranty a zubní techniky. Nejvyšší zastoupení má vzdělávací program diplomovaná všeobecná sestra. S výjimkou oborů farmaceutický asistent a zubní technik nabízí tytéž studijní programy také vysoké školy. „V bakalářském studiu jsou programy vzdělávání nelékařských profesí identické s programy vyšších odborných škol zdravotnických. To znamená, že na obou typech škol se studenti učí totéž. Přesto po třech letech na vysoké škole získávají absolventi titul bakalář, po třech letech studia na vyšší odborné škole dostanou titul DiS, přestože jejich znalosti a vědomosti v té době jsou stejné, navíc praktické dovednosti studentů vyšších odborných škol bývají lepší, protože právě na ně je kladen velký důraz,“ upozornila ředitelka Foltýnová.

Pokud chce například všeobecná sestra po ukončení vyšší odborné školy pokračovat dále vysokoškolským studiem, musí ve většině případů absolvovat nejprve celý bakalářský program, kde se učí totéž, co předchozí tři roky, a teprve poté může pokračovat v návazném magisterském vzdělávání. Cílem navrhované inovace je vytvořit větší prostupnost profesního bakaláře do příbuzných magisterských oborů a zrychlit odbornou přípravu studentů tak, aby mohli co nejdříve, s maximálním možným vybavením vědomostmi a dovednostmi, vykonávat svou profesi. Velkou výhodou vyššího odborného vzdělávání přitom je rozsáhlá síť 39 zdravotnických škol v rámci ČR s regionálním pokrytím ve všech čtrnácti krajích České republiky, což zpřístupňuje technicky i psychologicky vzdělávání i studentům ze sociálně znevýhodněných lokalit.

„Nejen odborná, ale také laická veřejnost již mnoho let kritizuje anomálii v otázce neúměrné délky vzdělávání nelékařských profesí v našem vzdělávacím systému. Pokud jsou lékaři odborně vzděláváni pět, respektive šest let, je nelogické, a zejména pro stát ekonomicky neúnosné, aby nositelé sesterských profesí trávili ve školních lavicích čtyři roky ve zdravotnických maturitních oborech, a pak ještě minimálně další tři roky v bakalářském studiu, nebo stejně dlouhém studiu na vyšších odborných školách, aby splňovali podmínky pro výkon specializované péče bez odborného dohledu. Pokud odhlédneme od obecného trendu dnešní mladé generace si svá studentská léta prodlužovat, mělo by být v zájmu všech zainteresovaných, tedy především odpovědných ministerstev, vlády a také profesních organizací včetně zaměstnavatelů, odborové organizace nevyjímaje, abychom „nelékařům“ vstup do jejich profesního života usnadnili. Vždyť nedávná pandemie ukázala, že právě sestry napříč všemi zdravotnickými zařízeními jsou prostě nepostradatelné,“ řekl Karel Štixe, ředitel Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Českých Budějovicích a předseda Asociace zdravotnických škol ČR.

Vedle návrhu dalšího rozvoje vzdělávání na vyšších odborných školách je součástí výstupů z projektu také jasně stanovené znalostní standardy absolventů vyššího odborného vzdělávání pro jednotlivé obory, a zároveň znalostní standardy v odborném cizím jazyce, nové metody hodnocení studentů a on-line databáze všech doposud vytvořených vzdělávacích materiálů.

„I u nás v Královéhradeckém kraji se zdravotnická zařízení potýkají s nedostatkem zejména sester a zdravotnické školy dělají maximum při propagaci nelékařských povolání, neustále pracují na zvyšování kvality přípravy svých absolventů – koneckonců to dokazují i tímto projektem, ve kterém vzniklo nebývalé množství digitálních výukových materiálů, inovací v oblasti praxe, metod hodnocení a dalších výstupů. Zdravotnické vyšší odborné školy předvedly ohromné nasazení, projektem žily téměř tři desítky škol a víc než tisícovka pedagogů. Osobně jsem ale přesvědčená, že doba je zralá na systémovou změnu zdravotnického vzdělávání – a jejím jádrem musí být přiznání titulu profesní bakalář našim absolventům,“ doplnila Soňa Lamichová, ředitelka Vyšší odborné školy zdravotnická a Střední zdravotnické školy z Hradce Králové.

Závěry projektu by měly sloužit mimo jiné Ministerstvu zdravotnictví ČR a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, aby s nimi mohli pracovat při úpravě školských zákonů, které by měly lépe reagovat na potřeby praxe, popřípadě pro vytvoření samostatného zákona pro vyšší odborné školy.