Nesmrtelné hospody: Harcovna vznikla jako útulna pro lovce pašeráků

​Když k tomuto starému hostinci člověk přijede, možná ho udiví, jak je ta krčma s venkovní terasou a dřevěnou sochou pantáty s pivem stojící před vchodem pěkně malovaná.

A uvnitř hostince a penzionu Harcovna čeká hosty příjemný „dobový“ interiér s dřevěnými lavicemi, výčepem se soškou Radegasta a „tlustým“ sloupem uprostřed pivnice.

Mnohé návštěvníky také překvapí svou elegancí nedávno rekonstruovaný sál ve starém hostinci zvaném Harcovna, který v Nové Vsi ve Frýdlantu nad Ostravicí stojí už opravdu věky.

V roce 2024 to bude rovných sto let, co starou hospodu zvanou Harcovna koupil za 190 tisíc tehdejších československých korun rolník Jan Fuciman z Nové Vsi u Frýdlantu. A s jeho pravnukem Radkem Fucimanem jsme se o historii hospody také bavili.

Vznikl u brodu a sloužil strážcům hranic, harcerům

Přesné datum vzniku hostince Harcovna se dnes už ani nedá zjistit. „Když se začala psát kronika Nové Vsi u Frýdlantu, tak už hospoda stála. Takže nikdo neví přesně, kdy ji postavili. První letopočet s ní spojený v kronice je 1793, kdy koupil tento už zavedený hostinec žid Josef Gottliber za sto říšských rýnských,“ říká Radek Fuciman.

Hostinec, který patří k nejstarším na Frýdlantsku, totiž vznikl už někdy v sedmnáctém století na strategickém místě u brodu pro formanské vozy přes řeku Ostravici. Vedle brodu stály i dřevěné lávky, které stejně jako brod spojovaly moravské Frýdlantsko patřící pod hukvaldské panství s vesnicemi Lubno, Nová Ves, Malenovice a Hamrovice, které patřily k těšínskému panství.

„Původně jsme si mysleli, že hostinec vznikl pro horníky, kteří tudy kromě formanů chodili těžit do Malenovic železnou rudu pro nedaleké hutě,“ říká Radek Fuciman. „Ale nakonec jsme zjistili, že dostal jméno po takzvaných harcerech, dřívějších strážcích hranic. Řeka Ostravice totiž kdysi tvořila hranici Moravy a Slezska.“

Harceři honili na koních pašeráky tabáku z Uher

A stará harcovna tu kdysi vyrostla pro tyto strážníky. „Ti jezdili na koních po hranici proto, že se přes ni pašoval tabák. Přes tehdejší polské území se vozil tabák proto, že ve Slezsku byl povolený a na Moravě ne. Takže náš hostinec vznikl původně pro harcery, kteří se tady občerstvovali a nocovali tu. Toto jsme zjistili před časem, našli jsme o harcovně i zmínky ve starých listinách.“

Opravdu, zkopírovaný záznam ze staré kroniky zní: „Z lidových názvů míst v obci zachoval se název „Harcovňa“, hospoda na dolním konci vesnice. Název tento pochází z dávné doby, a vysvětluje se takto: V 17stém a ještě i 18stém století, kdy volný prodej tabáku z Uher k nám byl zakázán, bylo v této době rozšířeno podloudnictví čili pašování. Pašeráci tito přenášeli tajně z Uher k nám tabák, který byl u nás přísně zakázán kouřit. Z Polska pašovala se do Uher sůl.

I byly poblíž hranic hor a lesů vrchností zřízené stráže z vojáků, kterým se říkalo abšauř. Tito objížděli na koních hranici stíhajíce pašeráky, svádějíce s nimi půtky, čili jak lid vyprávěl „harcovali“. Harcovníci tito měli zde v Nové Vsi své maštale, sklepy i šenk či hospodu. Místu tomu do dnes říká se Harcovňa.“

Dřevěný budynek s chlívem, masarňu i zahradku

Když v lednu roku 1793 koupil podle kroniky „od milostivé vrchnosti“ hostinec židovský obchodník Josef Gottliber za sto říšských rýnských, vypadala harcována podle zápisu takto:

Byl to před mnoha lety vystavěný dřevěný budynek s murovaným komínem, zadnú velkú komoru, jedním chlívem, masarňu, sklepem i zahradku 27,5 sáhů, nad sklepem 12 sáhů a na druhém konci 328 kvadratních sáhů vídeňských.

Nový židovský majitel Josef Gottliber se při koupi za jedno sto vlastních rýnských říšských zavázal své milostivé vrchnosti odevzdat 16 rýnských říšských a 12 krejcarů, všechny daně a dávky platit, harcovánu na svůj náklad opravit a vybudovat. Majitel nesmí tento budynek bez žádného vědomí vrchnosti prodati nebo jinému najmuti, též někomu na půjčky zastaviti.“

Fucimanové Harcovnu zvelebili a přistavěli sál

Hostinec poté židovská rodina vlastnila plných 131 let, posledním židovským majitelem byl Samuel Berger. Od něho v roce 1922 hostinec koupil první majitel z rodu Fucimanů, rolník Jan Fuciman. Rod Fucimanů je v této oblasti známý, Fucimanové z Nové Vsi u Frýdlantu pocházejí z velkého selského rodu.

„Prapraděda to měl těžké, prodal svou rolnickou usedlost a velkou část polností, aby koupil hospodu,“ říká Radek Fuciman. Popisuje, jak se první majitel z rodu v hostinci za první republiky pořádně otáčel. Jeho žena Marie Božoňová byla také dcera hostinského z hospody Na mlýnku v Malenovicích, takže se uměla o podobný podnik postarat.

Spolu Harcovnu velmi zvelebili. Vedle hospody zřídili konzum, přistavěli k ní sál o rozloze dvě stě padesát čtverečních metrů, v podkroví vybudovali hostinské pokoje. Jan Fuciman byl v tehdy samostatné Nové Vsi starostou a kronikáři zapsali, že se ve své funkci zasadil o zavedení elektřiny, telefonu a také o stavbu kamenného mostu.

V nově postaveném sále hostince také vystupovala ochotnická divadla, cvičili členové Sokola a scházely se tam spolky. Hostinec se stal vyhlášeným po celém okolí a ocitl se i na řadě dobových pohlednic Nové Vsi.

Nejdříve hostinec vyrabovali Rusové, pak komunisti

Těžkou ranou pro hostinec byl rok 1945, kdy jej totálně vyrabovali ruští vojáci. „Vzali prý všechno, co mohli. Nejen zásoby, ale i zvířata. Prapředci tu chovali například koně, a ty jim vojáci všechny vzali. Rozkopali to tu a zničili, takže naši předkové museli hospodu zase opravit,“ říká Radek Fuciman.

Trvalo to několik let, než Fucimanovi opět dostali hospodářství s hostincem na nohy.„Jenomže pak přišli komunisté a v roce 1950 označili Fucimany za kulaky a majitele hostince zavřeli. Přitom stát zabavil hostinci veškeré zboží. Když nakonec soud označil celou akci za nezákonnou a umožnil vše vrátit, zjistilo se, že je všechno rozkradené,“ říká prapravnuk postižených majitelů Radek Fuciman.

Z Harcovny v čp. 12 se stal za komunistů Dělnický dům

Fucimanovi pak přišli v roce 1951 o celý hostinec a stát jim přiznal důchod ve výši dvě stě korun měsíčně. Hostinec dostal na čtyřicet let jméno Dělnický dům a až v roce 1992 jej původní majitelé dostali zpět.

Hostinec šel zprvu z nájmu do nájmu, dokud Radek Fuciman neukončil školy. Pak se mladý potomek starého selského rodu rozhodl, že se pokusí vrátit hostinci jeho zašlou slávu.

„Nynější podoba hostince ve stylu staré lidové architektury je i hostům bližší. Nikdy bych tady nechtěl mít nějaký moderně řešený interiér,“ říká Radek Fuciman. Zakládá si na tom, že hostinec a usedlost Fucimanů měla vždy číslo popisné 12. A toto číslo má i dnes.

Opraví střechu a vystaví pomník zbojníku Ondrášovi, svému předku

Protože je Harcovna u Fucimanů opravdu starý dům, pořád ji majitelé opravují. Má nedávno rekonstruovaný sál, pivnice je také opravená a majitelé se chystají na obnovu střechy. „Dostali jsme také nějaké dotace na zateplení, budeme zřejmě příští rok i dělat novou venkovní terasu. Snad seženeme nějaké šikovné řemeslníky,“ podotkne Radek Fuciman.

Co určitě potěší milovníky beskydských legend, je záměr majitelů vybudovat u Harcovny pomník zbojníku Ondrášovi. Stejně jako stará hospoda totiž k jejich rodu patří i on. Dřevěná socha Ondráše už je vyrobena i s přesnou kopií jeho valašky.

„Zjistili jsme, že to je náš předek. Jmenoval se Ondráš Fuciman, jeho otec byl Ondřej Fuciman,“ usmívá se majitel. „Asi sem do hospody nechodil, spíše do šenků tady po horách, do Janovic, kde měl předky, či do Sviadnova, kde ho také nakonec zabil v roce 1715 jeho druh Jiří Jurášek, který je v pověstech znám jako Juráš,“ dodává.

Koronavirus je přiměl vyrábět zavařené hotovky

Přestože hostinec a penzion Harcovna stejně jako další podobné podniky zažili uzavření restauračních a hotelových provozů při lockdownech v dobách nejtěžší pandemie, letošní a loňskou sezónu si zvláště díky turistům mířícím do Beskyd pochvalují.

„Letní sezóna loni i letos byla opravdu dobrá. Češi totiž v létě po koronaviru trávili dovolené spíše v České republice,“ říká Radek Fuciman. „Ani při zákazech jsme se nenudili. Začali jsme rozvážet jídla, rozjeli jsme při koronaviru výrobu do skleniček zavařených hotových jídel, která si lidé berou na dovolené. Máme dnes dvanáct druhů hotovek, které nesou název Hotová věc...ať už harcujete kamkoliv.“

U nás polotovary nenajdete, českou kuchyni děláme poctivě

Už dlouhou dobu totiž hostinec Harcovna sází především na poctivou českou kuchyni. „Zákazník je stále náročnější. Blahobyt klientů není pro hospody moc dobrá věc,“ usmívá se Radek Fuciman.

Na jídelníčku Harcovny je dnes až padesát jídel. „Kvůli jídlu si ji hosté opravdu oblíbili. Jezdí sem lidé i z Ostravy,“ říká a podotýká, že kuchaři z Harcovny se snaží dodržovat osvědčené recepty české kuchyně. „Vaříme jídla, tak jak se mají vařit. Vaříme tak, jak se kdysi vařilo, nekupujeme žádné polotovary, to u nás prostě nenajdete. Používáme bylinky a klasiku, sůl a pepř, žádné směsi koření nám nic neříkají,“ upozorňuje Radek Fuciman.

Podotýká, že po koronaviru se lidé vrátili do Harcovny hlavně kvůli jídlu. „Večer jen na pivo už moc lidí nechodí, je to po pandemii koronaviru slabší. Jednak cena piva jde pořád nahoru, teď má zase zdražit. No a lidé se při pandemii naučili hodně pít pivo doma v garážích. Takže spoustu beček piva prodáme dnes přes cestu, lidé si koupili výčepy, berou si patnáctilitrové sudy domů a čepují si je tam,“ říká Radek Fuciman.

Bowling už moc netáhne, ale o ubytování je velký zájem

Kdysi bylo také na Harcovně dvanáct kulečníkových stolů, majitel měl donedávna v hostinci ještě tři. Dnes už je ale hosté ve starém hostinci nenajdou.

„Už o ně nebyl zájem. Dnes zvažujeme, zda nezrušit i bowling, který tu máme, a jestli místo něho raději nevybudovat další hostinské pokoje. Protože o ubytování u nás je stále větší zájem, přes léto byl zájem opravdu obrovský. Chceme tomu nechat ještě jednu zimu a pak se rozhodneme. Ale vypadá to, že doba internetová bowling totálně převálcovala,“ říká Radek Fuciman a dodává, že právě z Harcovny se stal opět penzion až po roce 1989.

„Hostinské pokoje, které tu vybudoval za první republiky prapradědeček, za komunistů zrušili. Vybudovali jsme je potom znovu, kapacita je dnes sedm pokojů a můžeme ubytovat třiadvacet hostů,“ říká majitel Radek Fuciman.

Foto: Petr Broulík a Archiv obce Malenovice