Odklon od uhlí se blíží. Nahradí ho biomasa nebo komunální odpad

I když byl moravskoslezský region spojen s uhlím už od konce 18. století, kdy se v oblasti dnešní Ostravy našla první ložiska černého uhlí, nyní tato historická etapa končí. Nejenže se tu utlumuje samotná těžba, od uhlí se postupně odklánějí i místní teplárny. Veolia Energie ČR už s dekarbonizací svých tepláren začala.

Těžba černého uhlí na Ostra­vsku po více než 230 letech končí. Na začátku příštího roku vytěží společnost OKD poslední poruby a provede technickou likvidaci Dolu ČSM. Od uhlí odcházejí i teplárny v Moravskoslezském kraji, které se tak staly jedním z nejvýraznějších symbolů změny, kterou tento bývalý uhelný region prochází.

„V našich teplárnách plánujeme zcela odejít od uhlí do roku 2030. Používat budeme ekologičtější zdroje energie, jako jsou biomasa, odpadní teplo z čistírny odpadních vod nebo vytříděný komunální odpad,“ říká Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Teplárna Karviná. Foto: se souhlasem Veolia Energie

Zároveň dodává, že u velkých zdrojů bude část tepla stále vyráběna z plynu. „Na výrobu tepla pro celou Ostravu potřebujeme mít zdroj o výkonu 500 až 600 megawattů tepelné energie a takto velký zdroj třeba jen biomasou pohánět prostě nejde,“ vysvětluje.

Zužitkuje se, co by se jinak likvidovalo

Moderní zdroje, do nichž v posledních letech Veolia Energie ČR výrazně investovala, mají jednu obrovskou výhodu – dokážou spalovat nebo využít to, co by už jinak bylo k nepotřebě, nebo dokonce zatěžovalo přírodu.

Asi nejznámějším palivem je biomasa, kterou dokáže spalovat teplárna v Krnově, Frýdku-Místku, Krnově nebo Novém Jičíně. Spalovat biomasu však neznamená házet do kotlů mladé stromky. „Využívá se dřevní štěpka, která zbývá po těžbě dřeva v lesích. Naší výhodou je, že toto palivo nevozíme z dálky, ale regionálně ze vzdálenosti do 50 kilometrů,“ uvádí Jakub Tobola.

Teplo může vznikat také spalováním komunálního odpadu. „Není to ale tak, že by přijelo popelářské auto a vysypalo celý svůj obsah ke spálení. Jedná se o odpad vytříděný, který už není možný dále recyklovat,“ popisuje. Ani v tomto případě nebude nutné palivo vozit stovky kilometrů, protože teplárna využije odpad, který vyhodí občané na severní Moravě.

Foto: se souhlasem Veolia Energie

„Problém pro nás však představuje posun zákazu skládkování až na rok 2030, takže u měst ani výrobců není motivace odpad předem vytřídit. My však chceme v rámci cirkulární ekonomiky využívat jen tu vytříděnou, dále nerecyklovatelnou složku,“ konstatuje Dalibor Pyš, zástupce technického ředitele Veolia Energie ČR. V moravskoslezském regionu právě vrcholí příprava výstavby kotle na energetické využívání odpadů v Karviné, který bude stát u lokality dolu Barbora.

Překvapením asi může být, že využít se dá i teplo z odpadních vod. „Odpadní voda má teplotu až 22 stupňů Celsia a my jí v rámci procesu odebereme část tepelné energie, která je následně využita k výrobě tepla. Po této úpravě se voda ochladí maximálně na 6 stupňů a dále směřuje k běžnému čištění v rámci ústřední čistírny odpadních vod,“ popsal Dalibor Pyš. Takovéto zařízení vznikne v ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě. Veolia Energie ČR se do budoucna nabrání ani využívání dalšího ekologického paliva, například vodíku, který je někdy označován za palivo budoucnosti.