Společnost
04/05/2021 Petr Broulík

Opožděné jaro. Kdyby bylo osvobození letos, šeříky by nebyly vítací květinou

​Blíží se další výročí osvobození republiky a historické snímky z těch májových dnů jsou plné rozkvetlých šeříků v rukou rudoarmějců či lidí, kteří je tehdy nadšeně vítali.

Letošní jaro však je tak opožděné, že kdyby bylo stejné počasí v roce osvobození, šeříky by ve vítání vojáků nehrály vůbec žádnou roli.

Letos byla dlouhá zima a na zahrádkách ležel dlouho sníh

Zahrádkáři v Pustkovci už obsadili své zahrádky před pár týdny, ale letošní počasí jim trochu kazí náladu. „Byla strašně dlouhá zima. Na záhonech ležel dlouho sníh, nešlo je pořádně upravovat. Vždy je třeba počkat, než trochu po zimě vyschnou, aby se na podzim zrytá půda dala uhrabat a na záhony se dala zasít semena zeleniny,“ vysvětluje zahrádkář, který se k zahradničení dostal v důchodu a s manželkou pěstuje už na druhé zahrádce možná na dvacet druhů zeleniny a ovoce.

Když letos konečně sníh roztál, na záhonech leželo spíše bláto. „Nešlo do toho hrábnout. Loni jsme seli petržel a mrkev už koncem března, letos až na konci dubna. Teď čekáme na teplejší počasí, které by růst urychlilo. Ale zatím byly spíše lijáky. Potřebujeme aspoň patnáct stupňů. Nasadil jsem třeba ředkvičku a špenát už v půli dubna, ale vylezla až teď po prvním květnu. Kdyby nebylo chladno, už je dávno venku,“ říká dlouholetý zahrádkář.

Byly roky, kdy mrkev a petržel sázeli už koncem února

Nejvíce je prý zpoždění poznat na ovocných stromech. „Meruňky vykvetly letos zvláštně a nebylo těch květů mnoho. Normálně už je meruňka na prvního máje odkvetlá. Jablka jakbysmet, teprve včera se začaly objevovat z pupenů zelené lístky, ale normálně jsou už dva tři týdny rozkvetlá,“ popisuje zahrádkář.

A vzpomíná, že v některých letech a mírných zimách už zaseli petržel, mrkev a podobnou zeleninu s delším klíčením koncem února.

„Ale pak se mi někdy stalo, že bylo čtrnáct dní zima nebo pršelo a shnilo to. Tak to už neuspěchávám,“ říká zahrádkář, který už od letošního ledna „otužuje“ v boudě na zahrádce a doma sazenice paprik a rajčat a pěstuje například cibuli, pastiňák, fazole, hrášek, okurky, ředkvičky, jahody, rakytník, saláty a česnek, pažitku, libeček, z ovoce pak jablka, švestky, meruňky, broskve, rybíz, ostružiny.

Slivoň, okrasa vstupu do arboreta, si také dala načas

Jak se projevuje opožděné jaro také ve známém arboretu Nový Dvůr u Opavy, kde rostou stovky cizokrajných rostlin, popisuje kurátorka arboreta Šárka Zemková.

„To současné chladné počasí je opravdu na rostlinách znát. Když jsem si porovnávala loňské fotografie naší okrasné slivoně, která je takovou naší dominantou při vstupu do arboreta a každý rok krásně růžově kvete, tak opravdu minimálně čtrnáct dní se v tom kvetení zpožďuje,“ říká odbornice.

„Loni přitom kvetla už před polovinou dubna, letos začala kvést teprve teď. Je opravdu krásná a návštěvníci ji mylně považují za sakuru. Právě v této době, při vstupu do arboreta, je to jeden z prvních kvetoucích stromů, který návštěvníci obdivují.“ dodává Šárka Zemková.

Rododendrony ze Sibiře mají čtrnáct dní zpoždění

Některé dřeviny v arboretu mají podle ní ještě větší „zpoždění“. „Konkrétně některé druhy rododendronů, Máme jich celou škálu a každoročně kvetou už někdy od začátku dubna až do začátku, možná poloviny června. Ale i ty první kvetoucí, které jsou dokonce ze Sibiře, měly kvetení posunuté tak o deset až čtrnáct dní,“ říká kurátorka arboreta.

Je to podle ní vidět i na rašících stromech v krajině a městech. „Na prvního máje už jsou klasické stromy a dřeviny v parcích podstatně více olistněné než teď, to chladno v nocích opravdu ovlivňuje rašení a kvetení rostlin a dřevin,“ popisuje.

„I když mínusy v nocích nebyly až takové, aby dřeviny nějak zásadně omrzly. Možná, když ještě sněžilo před těmi třemi týdny, měsícem, tak se to možná podepsalo na magnoliích ve městech, které už měly velká a skoro rozvinutá poupata. Ale arboretum Nový Dvůr je v o něco vyšší nadmořské výšce než třeba Opava, takže u nás nebyly magnolie tak nakvetlé a mrazy je tolik nezasáhly.“

Šeříky možná na výročí osvobození nerozkvetou

A ty pověstné šeříky, které jsou symbolem výročí osvobození 8. května? Kurátorka Šárka Zemková se usmívá. „Podle toho, jak jsou na tom šeříky u nás ve vesnici, tak mají zatím jen malý nákvět, a vypadá to jako za našich dětských let v totalitní době, kdy opravdu mnohdy šeřík v době 8. května ještě nekvetl. Připadá mi, že letos je jaro takové, jako bývalo před těmi třiceti, čtyřiceti lety,“ usmívá se kurátorka.

Lidé se však nemusejí obávat, rostliny a stromy i přes současné chladné počasí svůj vývoj určitě „doženou“.

„Rostliny z našeho klimatického pásma jsou geneticky nastaveny tak, že se prostě tomu počasí umí nebo snaží přizpůsobit. To znamená, že třeba hrušeň, která měla loni nebo předloni v této době už hodně nákvět nebo už skoro kvetla, letos ještě nekvete. Protože tím, že je chladno, tak si to své kvetení umí usměrnit. Ona počká, až bude tepleji, zakvete, a když nebude moc deštivo, tak ji včelky, doufejme, opylí a pokud už nebudou mrazy s teplotami tak pod mínus dva stupně, tak by plody měly dozrát. Příroda si s takovým opožděným jarem prostě umí poradit,“ ujišťuje botanička známého arboreta na Opavsku.

Sdílejte článek