Ostrava bojuje proti šikaně či sebepoškozování. Podpoří školní psychology a sociální pedagogy

Šikana, záškoláctví, neomluvené absence žáků ve škole, špatná výchova rodičů, sebepoškozování dětí, agresivita mezi školáky. To vše je dnes problémem na řadě základních škol, ostravské nevyjímaje.

Českem nedávno otřásl případ šikany v Hodoníně, kde skupina pěti dětí drsně napadala na ragbyovém hřišti dvanáctiletou školačku. Podobné šikaně by měl pomoci zabránit třeba školní psycholog nebo sociální či speciální pedagogové.

Ti však nepatří k základním zaměstnancům škol a školy většinou tyto odborníky zaměstnávají a financují díky různým sociálním programům. Ty jsou však často jen krátkodobé, a psycholog díky nim získá práci v konkrétní škole třeba jen na jeden školní rok. Proto se odborníci příliš do těchto pozic na školách nehrnou, ač problémových školáků. a tedy i problémů s nimi, je obecně stále více.

Město Ostrava však na rozdíl od většiny ostatních měst v zemi na tyto školní psychology a speciální pedagogy přispívá, zejména v problémových oblastech. Ostrava přispívá na jejich mzdy, letos tato podpora dosáhne výše až 16 milionů korun.

Školáky trápí úzkosti, strachy, deprese. Sebepoškozují se

Například na základní škole Košaře na Dubině v obvodu Ostrava-Jih pracuje jak školní psycholog, tak speciální a sociální pedagog. „Máme to štěstí, máme všechny tři odborné pracovníky. Už si bez nich naši školu neumím představit. Rok od roku pozorujeme, že se nám snižuje neomluvená i omluvená absence školních dětí. Máme díky nim i méně žáků, ohrožených takzvaným školním neúspěchem. Máme méně dětí, které opakují ročník, i těch, které předčasně ukončují základní vzdělání,“ říká Radka Palátová, ředitelka ZŠ a MŠ V. Košaře v Ostravě-Dubině.

Problémových školáků podle Pavla Krola, školního psychologa ZŠ a MŠ V. Košaře na ostravské Dubině, určitě obecně přibývá. „A to nejen na základních, ale i v mateřských školách, kde je ale více řešíme s rodiči. Školní děti přicházejí s problémy často i samy, hlavně na druhém stupni. Trápí je úzkosti, strachy, deprese, sebepoškozují se. Někdy se na nás obrátí s problémy, které už hraničí s prací klinického psychologa. A největší chybou, kterou mohou školní psychologové udělat, je říkat si, že se nás třeba v Ostravě-Dubině podobná šikana jako se odehrávala v Hodoníně, netýká,“ říká Krol.

Zanedbané děti slušně oblečou, odvšiví, seženou jim lékaře

Jeho kolegyně, sociální pedagožka Zuzana Čani, zná problémy dětí z prostředí Základní školy na ulici Chrjukinova v Ostravě-Zábřehu, kde převažují romské děti, často z takzvaného sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí.

„Největším problémem naší školy je záškoláctví, vysoká neomluvená absence, kdy děti do školy nechodí buď samy od sebe nebo z důvodů sociálních, třeba nemají do vyučování vhodné oblečení, nebo mají různé hygienické problémy, nebo rodiče nemají peníze na svačiny,“ popisuje Čani. Proto dochází jako sociální pedagožka do takových rodin a s rodiči se snaží tyto problémy řešit.

„Dětem nabízíme ošacení v našem školním šatníku, pomáháme jim s odvšivením, nabízíme jim pomoc s vyhledáváním lékařů a dalších odborníků. Pro žáky první třídy chystáme i snídaně, děti ráno přicházejí do školy o deset minut dříve, společně se s paní učitelkou a asistentkami nasnídají a pak odcházejí do tříd. Myslím, že moje pozice je na takové škole nezastupitelná, protože i kdyby je chtěli dělat učitelé, neměli by při své práci na ně čas. A děti by většinou do školy vůbec nedošly,“ říká Čani.

Potřebujeme řešit psychické zdraví dětí, agresivitu i šikanu

Náměstkyně primátora pro školství Andrea Hoffmannová zveřejnila, že v ostravských školách je dnes spousta psychicky problémových dětí. „Potřebujeme řešit jak prevenci sociálně patologických jevů, tak psychického zdraví dětí, agresivitu, šikanu. Proto potřebujeme školní psychology a speciální a sociální pedagogy,“ uvádí Hoffmannová.

Město Ostrava se proto také letos rozhodlo pozice školních psychologů a sociálních pedagogů financovat. „Vyplácí se nám to už od roku 2019. Snížil se počet neúspěšných dětí ve škole, ale i odchodů ze školy a propadání. Zlepšilo se klima dětí, ale i rodin, protože školní psychologové řeší i rodinné zázemí a spolupracují s rodinami,“ dodává Hoffmannová. A zdůrazňuje, že Ostrava je jediným městem, které pozice psychologů a speciálních pracovníků školy dofinancovává. „Bez financí města by určitě polovina psychologů na ostravských školách nefungovala.“

Sociálního pedagoga by stát měl plně podporovat, vyzvala ministerstvo a poslance

Právě náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová se začátkem letošního roku formou otevřeného dopisu obrátila na ministerstvo školství ČR i Poslaneckou sněmovnu. Apelovala na systémové zajištění financování školních psychologů a sociálních pedagogů ze strany státu: „Pozice sociálního pedagoga by stát měl plně podporovat. Sociální pedagogové jsou dnes již neoddělitelnou součástí školních poradenských pracovišť škol, prokázaly své opodstatnění, a ztráta či úbytek těchto pozic by byla pro ostravské školy fatální,“ uvedla mimo jiné v dopise.

Letošní rok si požadavek městských obvodů na spolufinancování odborných pozic vyžádá 17 milionů korun, přičemž polovinu opět poskytne ostravský magistrát. Peněžní podpora pokryje 44 odborných psychologů a pedagogů a školních poradenských pracovišť ostravských škol v šesti městských obvodech. A to v obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava-Jih, Ostrava-Poruba, Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice či Hrabová.

Děti jsou vzteklejší, agresivnější, zneužívají návykové látky

Školní psycholog řeší psychosomatické problémy, tedy psychické obtíže, které souvisí se školní docházkou, pomáhá dětem zvládat úzkosti, depresivní stavy a další psychické potíže, mezi kterými se objevuje i závažný trend sebepoškozování. Zároveň podporuje žáky, kteří se potýkají s poruchou autistického spektra ADHD, ADD a podobnými. Nezastupitelnou úlohu školní psycholog sehrává při pomoci dětem s poruchami chování během jejich začleňování do školního kolektivu. To vše za spolupráce s rodiči a pedagogy.

Sociální pedagog se zaměřuje na prevenci školního neúspěchu, záškoláctví, řešení krizových situací a posilování sociální soudržnosti ve třídních kolektivech. Sami sociální pedagogové uvádějí, že poslední dobou se u školních dětí setkávají se zhoršováním mezilidských vztahů, což negativně ovlivňují rovněž sociální sítě. Objevuje se také vyšší míra vzteku, někdy přerůstajícího do agresivního chování. Problém představuje rovněž zneužívání návykových látek, jako jsou cigarety, kratom či vapování, dále pak záškoláctví a celkový nezájem o školu.

Důležitou součástí profese sociálního pedagoga je práce s třídními kolektivy a včasná krizová intervence třeba v případě šikany a mediace mezi žáky navzájem, mezi žáky a pedagogy či mezi školou a rodiči. Sociální pedagog také úzce spolupracuje s rodiči, pedagogy a odborníky, ale rovněž jednotlivými institucemi typu OSPOD, Policie ČR a dalšími.