Ostrava má nové revoluční stavební předpisy. Ty mimo jiné ulehčí stavitelům bytů

​Ostrava k 1. lednu 2025 přichází s revoluční novinkou, jíž jsou Ostravské stavební předpisy. Ty vychází ze soudobých trendů a podpoří kvalitní rozvoj města. Developerům zjednoduší a zlevní výstavbu, umožní zastavět proluky, zlepší podmínky pro stromy v ulicích a přispějí ke kultivaci veřejných prostranství.

Předpisy zpracoval Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA). Magazín PATRIOT při této příležitosti vyzpovídal ředitele ateliéru MAPPA Ondřeje Vysloužila, který prozradil další detaily, vysvětlil, jak to bude s parkováním, a zda věří ambiciózním vizím okolo Nových Bazalů.

Od nového roku vejdou v platnost Ostravské stavební předpisy (OSP). Zrychlí a zefektivní se díky nim výstavba a uspíší to modernizaci Ostravy?
Ano, vše se usnadní tím, že prostředí bude čitelnější, ať už pro umísťování staveb nebo vedení sítí technické infrastruktury. OSP zrychlí a zjednoduší výstavbu v centru města. V městských památkových zónách v Moravské Ostravě a Přívoze teď budou pro nové stavební záměry výrazně menší požadavky na počty parkovacích stání. Zároveň je i s ohledem na prostorové možnosti těchto lokalit nastaveno, jaký má být jejich maximální počet.

Tedy když bude vyrůstat novostavba nebo přístavba domu v historickém jádru v památkové zóně, tak už k tomu nebude potřeba stavět garáž?
Ano, je to tak. Přesněji, nebude potřeba zdaleka tolik garáží, jako je tomu nyní.

Ondřej Vysloužil. Foto: Jan Petrus

Zlevní to výstavbu?
Přesně tak. Pokud je například v domě kancelář a budu z ní chtít byt, po výpočtu parkovacího minimina zjistím, že pro něj nepotřebuji stavět nebo hledat parkovací místo. Nebo mi třeba vyjde jedno stání ve dvoře, které úplně bez problému postačí pro pět a více bytů. Dojde také ke zrychlení výstavby, protože budeme snáze moci určovat místa, kde se domy mají stavět. Zavádíme stavební a nestavební bloky a mezi tím uliční prostor pro umístění technické a dopravní infrastruktury.

Máme příklady nějakých konkrétních projektů, kterým by to mohlo pomoci hned ze startu příštího roku, například plánovaný bytový dům na ulici Biskupská?
Ano, pro projekt bytového domu na křižovatce ulicí Biskupská a Kostelní se řešil problém, kam umístit parkovací kapacity, které se tam nevejdou, protože se v domě vyplatí udělat jen jedno podzemní patro k parkování. Teď už nebude potřeba umisťovat žádné další stání někde v okolí.

Ještě mě napadá parkovací dům za katedrálou, kde je příslib, že tam do budoucna budou byty. Tam by potřeba parkování také odpadla?
Ano, to je taky dobrý příklad. Dalším je dostavba Masarykova náměstí, která se bude moci realizovat s minimem parkovacích stání. Tím pádem můžeme to minimum obsloužit přímo z pěší zóny, aniž bychom ji nadměrně zatížili velkým množstvím aut, která by z ní najížděla do garáží.

Parkování vyvolává obecně obrovské emoce a skoro všechny debaty se točí kolem něj. Jaká je odpověď na námitku, kde se bude v těchto zmíněných novostavbách parkovat?
Někam se parkování prostě nevejde, to je realita a OSP tato území vymezují a umožní výstavbu i s minimem stání. Ukáže se, co již funguje jinde ve světě, že nedostatek parkování není v centrech měst brzdou rozvoje. Spolu s nastaveným maximem to pak bude motivace k tomu více využívat hromadnou dopravu a rozvíjet udržitelnou mobilitu.

Budou tedy OSP revoluční věc?
Myslím si, že ano, především ve spojitosti s novým stavebním zákonem, protože se konečně vrací do zákona a prováděcích předpisů urbanistické principy, podle kterých se ekonomicky i environmentálně udržitelná města dnes staví. V praxi to znamená, že konečně můžeme začít pracovat s uličními a stavebními čarami, stavebními bloky, jsou tam zároveň nástroje k tomu, abychom garantovali prostor pro stromy v ulicích. Revoluční také bude, že si parkování v Ostravě budeme moci upravit podle toho, v jakém konkrétním místě se nacházíme a snáze ladit v návaznosti na celý dopravní systém včetně záchytných parkovišť a parkovacích domů. Další benefity předpisů spočívají v tom, že jsou napsány ve prospěch tradičního, kompaktního města, které je charakteristické tím, že domy nejsou osamocenými solitéry, ale tvoří urbánní struktury a jsou doplněny množstvím kvalitní zeleně v ulicích. Předpisy se zaměřují také na estetiku veřejných prostranství, řeší například reklamu a oplocení. U větších obchodních ploch by předpisy mohly přinést toalety pro veřejnost, tedy rozšíření sítě WC po městě.

Jak konkrétně pomohou OSP zeleni a stromům v ulici?
Je na to nový nástroj daný stavebním zákonem, který definuje takzvaný výsadbový pás. Pro nově budované ulice například na Žofince nebo Karolině musí být sítě dopravní a technické infrastruktury uspořádány tak, aby vznikl volný prostor pro stromy. V Ostravě, Brně a Praze se pro široké ulice povedlo prosadit, že výsadbový pás může být větší. Minimum je jeden metr, my chceme u těch širších ulic jeden a půl metru, což je pro větší stromy potom lepší.

Jak nový zákon a OSP ovlivní cenu bydlení? Bude teď levnější?
Bydlení zlevní čistě tím, že nebudeme požadovat tolik parkovacích stání. Máme zde začarovaný kruh, který doufáme, že přetneme. Většinově sdílená představa je, že k bytu musí být za každých okolností parkovací stání. V případě malých nebo nájemních bytů to ale neplatí, protože poptávka po parkovacích stáních není tak velká. Developeři je ale stejně vybudují, což ve výsledku vede k vyšším nákladům.

Mělo by město v rámci boje za zlevnění bydlení zároveň stavět bytové domy, jako byl ten na ulici Janáčkova?
Určitě ano. Veřejný investor má zajišťovat byty, které se soukromému sektoru nevyplácí budovat. Lze to také zadat soukromému developerovi, který vybuduje určitý počet bytů, které potom město bude mít ve správě. Nebo ty byty mohou mít zvýhodněný nájem. Novými předpisy chceme také usnadnit adaptaci současných kancelářských prostor v centru města na byty, čímž se otevře portfolio a tato vyšší nabídka pak sníží cenu bydlení.

Hodí se podle ateliéru MAPPA do Ostravy mrakodrapy?
Myslím si, že se sem mrakodrapy hodí. Teď ani nemluvím o tom konkrétním, tedy Ostrava Tower, ale spíše o tom, že potřebujeme jít do výšky. Dle mého názoru se ale má vést seriózní debata o tom, kde ty výškové budovy mají stát. Zatím nemáme odborný konsenzus v tom, kde se nachází plochy, které by mohly být využity pro vyšší budovy a intenzivnější zástavbu. Obecně však lze říct, že Ostrava má prostor na to, aby tu byly vyšší budovy, což je důležité.

Jak jste spokojeni s průběhem a s počtem architektonických soutěží v Ostravě?
Mám zpětnou vazbu od kolegů z jiných měst, kteří chválili, jaký počet soutěží máme. Jen se potřebujeme dostat k jejich realizaci. Parkovací dům za katedrálou, což byla naše první větší soutěž, například brzdí něco, čemu bychom mohli říkat realizační kapacity města. Takže spolu se soutěžemi potřebujeme těch věcí rozběhnout víc, ale město má zatím energii jen na některé projekty. Teď má ale smysl se soustředit na to, aby byl úspěšně realizován koncertní sál. Ostrava musí předvést, že zvládne zrealizovat takto klíčovou a odpovídajícím způsobem náročnou stavbu.

Ostrava chce stavět Nové Bazaly a veřejný prostor okolo má klást velký důraz na pěší propojení s centrem, dobrou dostupnost MHD a upozaďovat parkování. Myslíte si, že je reálné, aby se tak ambiciózní plán povedl?
Pokud ten stadion má být na Bazalech, tak nám ani nic jiného nezbývá. Velký potenciál je v estakádě, kterou lze využít i jinak, než jen pro velký počet jízdních pruhů. Dalo by se uvažovat o tom, že tam lze dynamicky vytvářet krátkodobé parkování a v době, kdy nebude zápas, to tam opět bude plynule průjezdné. Za mě je to velká výzva, která je řešitelná.

Půjde ze stadionu do centra dojít po estakádě pěšky, aby se tak člověk po sportovním utkání mohl rychle a pohodlně dostat do restaurací a hospůdek?
Možné to je, což bylo prověřeno i aktuálně zpracovávaným projektem na proměnu ulice Bohumínské. Estakádu, která Bohumínskou kříží, by se dalo využít pro pohyb pěších, nabízí se taky vyřešit, jak efektivněji naložit s prostorem pod ní. Pokud by Nové Bazaly vznikly, vazba na centrum by se tím obnovila. Pamětníci původního stadionu si ostatně dobře pamatují, že se z centra na Bazaly chodilo pěšky.

Co považujete za nejlepší úspěchy MAPPY za prvních pět let existence? Na co jste nejvíce hrdí?
Na Vizi prostorového rozvoje. Je to nástroj, který slouží městu při rozhodování o směřování investic, zadávání projektů, přípravě architektonických soutěží, regulaci výstavby a podobně. Základ Vize tvoří data a informace, proto jsme téměř rok shromažďovali, analyzovali a zpracovávali všechny dostupné údaje o Ostravě. Nyní máme možnost se na Ostravu podívat z hlediska pozitiv, negativ a možností kvalitního rozvoje. Dalším velkým úspěchem jsou jednoznačně dvě velké koncepce, tedy koncepce Městské třídy 28.října-Opavská a cyklokoncepce.