Ostrava má jako první v Česku linku, která roztřídí i směsný odpad z popelnic

Městská odpadová společnost OZO Ostrava spustila novou automatickou třídicí linku na směsný komunální odpad za 280 milionů korun. Tato technologie, první svého druhu v České republice, dokáže i ze směsného odpadu vytřídit suroviny pro materiálové a energetické využití.

Všude samé odpadky! Tak to vypadá ve společnosti OZO v Ostravě-Kunčicích, která likviduje veškerý odpad z ostravských sídlišť. Končí tady všechno, co lidé u svých domů nahází do barevných kontejneru.

Byznys Revoluce! Veolia bude v teplárně ve Frýdku-Místku vyrábět zelený vodík 24/10/2023

Končí tady i směsný komunální odpad. Donedávna ho přitom hodně končilo na skládce nebo ve spalovně, přestože je v něm ještě spousta materiálu, který se dá dále roztřídit.

Pracovníci společnosti OZO Ostrava však představili veřejnosti nového velkého pomocníka, který je prvním svého druhu v České republice. Dokáže totiž roztřídit směsný komunální odpad tak, že z něho „vyždímá“ téměř všechno, co se dá ještě znovu využít. OZO Ostrava tuto velkou třídící linku pořídila s pomocí města za 280 milionů korun.

„Naše nová linka je první, která umí i ze směsného odpadu vytáhnout využitelné suroviny. Jinak se totiž vozil směsný odpad na skládku nebo se prožene spalovnou ve stavu, v jakém přijde,“ řekla Vladimíra Karasová ze společnosti OZO Ostrava.

Část odpadu míří do spalovny, část třeba do skláren

Nová třídící linka je obrovský řvoucí a hučící kolos se schodišti, dopravními pásy, třídícími pracovišti a cestami pro obsluhu. Odpadky různého druhu sviští po dopravních pásech nahoru, dolů nebo vodorovně a různou rychlostí. Část odpadu, který je „prodatelný“, tedy pet lahve, plechovky, polyetylén či barevné a bílé fólie, padá do kontejnerů. Pak se na recyklaci, část odpadků zase padá do kontejnerů, které zamíří do spalovny.

Sklo z ostravských odpadů už patnáct let končí ve sklárnách v jihočeském Kyjově, petky míří do Brna nebo do Polska. Co nevytřídí automaticky linka, nad tím bdí zaměstnankyně OZO Ostrava, které hlídají a třídí poslední zbytky odpadu. Ten k nim rovněž míří na dopravních pásech.

Odpad z Ostravy vyhřívá Přerov. To se má ale brzy změnit

Část odpadu se díky teplárnám v Přerově přemění na teplo, které dnes už z poloviny vyhřívá Přerov. „Umím si ale představit, že výhledově se bude odpad spotřebovávat v Ostravě a vyrecyklovaný odpad bude sloužit jako energetické palivo pro teplárny v Ostravě. Kotel, který by tento materiál spaloval jako v teplárnách v Přerově, by mohl vzniknout v objektu Veolie v Ostravě-Třebovicích. Protože se dřív nebo později upustí od topení uhlím,“ řekl ostravský primátor Jan Dohnal.

Ředitel regionu Morava společnosti Veolia Energie Kamil Vrbka doplnil, že taková teplárna by v Ostravě mohla vzniknout v letech 2026 až 2027. „Abychom teplo z ní mohli dodávat Ostravě. Ostrava je specifická v tom, že má velkou spotřebu tepla, takže tento kotel pojede celý rok,“ uvedl.

Nová linka na třídění směsného komunálního odpadu se v OZO Ostrava rozjela ve zkušebním provoze v červnu. Tato technologie, první svého druhu v České republice, dokáže ze směsného odpadu vytřídit suroviny pro materiálové a energetické využití.

Tři spalovny Ostravě nevyšly. Teď má Ostrava unikátní třídící linku

Hlavním účelem nové technologie je, aby využitelné odpady neskončily na skládce. Ostrava tak bude už s velkým předstihem připravena na zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, který by měl podle zákona o odpadech začít platit v roce 2030.

O energetické využívání směsného komunálního odpadu usilovalo město spolu se svou odpadovou společností už dávno předtím, než vstoupil v platnost současný zákon o odpadech. „Ostatně alternativní způsoby vytápění jsou víc než aktuální," podotkl primátor Dohnal.

Ostrava má za sebou v nedávné historii tři projekty spaloven, které nevyšly. Proto město oslovilo všechny u nás působící energetické a teplárenské společnosti. Výzvu města vyslyšela teplárenská společnost Veolia Energie, která budováním multipalivových kotlů schopných vytříděné odpady přeměnit v teplo a elektřinu umožnila Ostravě a jeho odpadové společnosti pustit se do připraveného projektu linky na třídění směsného komunálního odpadu.

Tato radikální změna systému nakládání s komunálními odpady pomůže Ostravě výrazně zvýšit míru využití komunálních odpadů a prodlouží životnost ostravské skládky na mnoho dalších let.

Za šichtu roztřídí 135 tun směsného odpadu a třicet tun plastů

Linka nyní pracuje ve dvousměnném provozu - v ranní směně třídí směsný komunální odpad z ostravských sídlišť, v odpolední pak dotřiduje svezené plasty, sbírané v Ostravě spolu s nápojovými kartony a kovovými obaly.

Kapacita linky za směnu činí 135 tun směsného komunálního odpadu a třicet tun plastů. OZO do budoucna plánuje i třísměnný provoz linky, který by dokázal roztřídit až 66 tisíc tun směsného odpadu a šest tisíc tun plastů ročně. Většinu třídění zajišťují automatické separátory. Lidské ruce zde slouží na začátku linky k vybrání rozměrných předmětů, které by mohly linku zahlcovat, a dále k finálnímu dočištění již vytříděných surovin.

Stoprocentně vytřídí PET lahve, nápojové plechovky, tetrapak a polyetylen

Jednatel odpadové společnosti OZO Ostrava Karel Belda řekl, že oproti využití směsného odpadu v klasické spalovně, která energii vyrábí spalováním neroztříděného směsného odpadu, má nová linka tu výhodu, že kromě energeticky využitelných složek dokáže ze směsného odpadu vyseparovat i určité množství materiálově využitelných surovin. Například PET lahve, hliníkové plechovky, polyetylén nebo papír.

„Naše nová linka je navíc unikátní v tom, že má více funkcí - kromě třídění směsného odpadu dokáže dotřidovat i separované složky odpadu, které sbíráme do žlutých nádob, nebo například i směs plast-papír,“ uvedl Belda.

„Zbytkové odpady, tedy jen asi pětadvacet procent množství odpadu vstupujícího do linky, končí na skládce. To znamená nejen výrazně ekologičtější výsledek, ale také to otvírá cestu k hospodárnějšímu nakládání s energiemi a možnému využití alternativních paliv při vytápění bytů a snížení nákladů domácností na vytápění, obzvláště v době energetické krize a permanentního navyšování cen energií," uzavřel náměstek primátora Aleš Boháč.

Foto: Petr Broulík