Ostrava sčítá škody po povodních. Největším problémem je čistírna odpadních vod

Ostrava po povodních, které ji zasáhly minulý týden, sčítá hrubé škody. Na cestách, mostech a budovách, školách a školkách a na majetku městských společností a na majetku městských obvodů odhadují úředníci města škody za celkem na jeden a půl miliardy korun.

Asi největší investice si vyžádá zatopená ostravská čistírna odpadních vod, která je aktuálně nefunkční, a fekálie z Ostravy dnes tečou do Polska. Tyto škody ohrožují podle primátora města Jana Dohnala i přírodu a krajinu a podle něho je odstranění povodňových škod na čističce největší prioritou města.

„Potřebujeme čističku zprovoznit, takže její obnovu už řeší krajský i centrální krizový štáb. Čistička je opravdu velký problém, který budeme muset řešit s ministerstvem zemědělství. Škody jen na čističce odhadujeme na 300 a více milionů korun,“ řekl Dohnal.

Potřebujeme zprůjezdnit silnice, mostky a dát do provozu domovy seniorů

Ostrava utrpěla škody i na kanalizaci a na vodovodech, a také na dopravní infrastruktuře, tedy na cestách a mostech. „Budeme chtít opravit a zprůjezdnit všechny komunikace. Máme i poničené různé mostky, například mostek přes Porubku ve Svinově,“ uvedl Dohnal.

Velká voda zatopila dva ostravské domovy seniorů, Slunovrat a Iris, které bude město chtít co nejdříve vrátit do běžného provozu.

Škody za asi půl miliardy korun půjdou za městskými společnostmi. Přímo na majetku města však přesahují částku jednu miliardu korun,“ řekl Dohnal.

„V tento okamžik je město schopno na nějaké první práce uvolnit z městského rozpočtu z fondů na vodohospodářskou infrastrukturu, kde máme 800 milionů. S tímto fondem můžeme počítat i při obnovování činnosti čističky. Něco dostaneme z pojištění městského majetku, avšak z pojištění můžeme získat náhradu v maximální výši 250 milionů korun, což je částka, která tyto škody zdaleka nepokryje,“ upozornil primátor.

Některé škody se budou odstraňovat roky

Město nyní zjišťuje, kde jsou povodňové škody největší a o prostředky na jejich likvidaci chce požádat stát. „Víme, že stát chce na povodňové škody v zemi vyčlenit asi čtyřicet miliard korun. Chceme u rozdělování těchto peněz být a směřovat je v Ostravě tam, kde nám nejvíce pomohou,“ řekl primátor.

Ostrava už podle něho v současnosti uvolnila desítky milionů korun na odstranění škod na vodohospodářské infrastruktuře, které je třeba udělat rychle. „Voda však opadla poměrně nedávno, takže teď zjišťujeme rozsah škod. Na všechno se dá udělat hned. Máme škody, které se budou odstraňovat roky, bude třeba připravit nové projektové dokumentace, protože některé stavby se musejí postavit znovu,“ sdělil Dohnal.

Ostrava bude žádat revizi protržené hráze na soutoku Odry a Opavy

Škody utrpěly i městské společnosti, jako je Dopravní podnik Ostrava, Ostravské komunikace či sportovně rekreační zařízení. „Také městské společnosti mají svůj majetek pojištěný a tady by měly pojišťovny škody nahradit v plné výši,“ řekl primátor.

Vodohospodáři by měli zrevidovat hráz, která se na místě soutoku Opavy a Odry protrhla a zatopila Přívoz, Mariánské Hory a především Novou Ves, kde se stále ještě čerpá voda ze zatopené severní části městského obvodu.

„Nechci rozhodně nikoho v rámci povodní obviňovat. Je to přírodní katastrofa, za kterou nikdo nemůže. Ale budeme chtít, aby Povodí Odry provedlo revizi hrází. My si hráze přeměříme, zda odpovídají tomu, jak byly projektovány. A pokud někde nebudou odpovídat, budeme žádat, ať se jejich technická stránka minimálně zlepší. Když člověk viděl záběry protržené hráze na soutoku Odry a Opavy, tak by si možná představoval, že hráz na soutoku takových dvou řek bude z pevnějších materiálů než ze sypaných materiálů,“ prohlásil primátor.

Jsou povodňové mapy aktuální?

Upozornil však, že hráze na řekách nejsou majetkem města Ostravy. „Na druhou stranu tyto hráze mají už dvacet let existence za sebou, proto budeme žádat o jejich revizi. A kde budou nevyhovující, a to třeba i tím, že Ostrava se třeba poddolováním pohybuje, budeme žádat, aby se tyto hráze přestavěly,“ ujistil Dohnal.

Dodal, že při nedávném jednání vlády, které probíhalo v Ostravě, požádal také generálního ředitele Povodí Odry, aby se provedla aktualizace povodňových map. Tyto mapy nejsou plně aktuální. „Například v sobotu večer při povodních jsme se s povodím přes média dohadovali, zda dojde nebo nedojde k zaplavení třebovické elektrárny. Veolia už elektrárnu rozebírala, aby zachránila technologie, a povodní nás stále ujišťovalo, že žádné nebezpečí nehrozí,“ řekl Dohnal.

Protrženou hráz už vodohospodáři zpevňují

V těchto dnech na protržené hrázi probíhá dočasná stavba, díky které se buduje ochrana před možnou další, byť pětiletou nebo desetiletou vodou.

„Předpokládáme, že stavba nové hráze by mohla začít už příští rok. A nová hráz by měla vzniknout tak, aby odpovídala soutoku těchto dvou řek a odrážela poučení po dvou velkých povodních v roce 1997 a letos, protože se protrhla dvakrát na stejném místě,“ řekl náměstek primátora Ostravy Aleš Boháč.