Ostrava si připomněla 80 let od ničivého náletu. Zemřely při něm stovky lidí
Bombardování Ostravy před 80 lety se stalo černým dnem města. Ostrava si jej připomněla vzpomínkovým aktem.
Památku asi 540 lidí, kteří padli před osmdesáti lety v ulicích Ostravy a okolních místech Moravskoslezského kraje za oběť největšímu a nejtragičtějšímu bombardování města a okolí, si připomněli vzpomínkovým aktem na rohu ulic Zámecká a Dolní v samém centru města představitelé města Ostravy, obvodů, ozbrojených složek, skautů a spolků. K pamětní desce položili kytice.
Dne 29. srpna 1944, na sklonku druhé světové války, zažila Ostrava, coby důležité průmyslové centrum, první a nejtragičtější nálet, kdy oblast Ostravy bombardovaly letouny 15. letecké armády amerických vzdušných sil USAAF.
„Okupovaná Ostrava se svou industriální základnou měla pro válečnou mašinérii německé Třetí říše poměrně značný význam, a to zejména v závěrečných fázích války, kdy Německo ztrácelo mnohá dobytá území. Bombardéry 15. letecké armády generála Twininga proto v pěti vlnách směřovaly proti průmyslovým a vojenským cílům. Pumy však zasáhly také civilní zástavbu, a dokonce i zábřežskou nemocnici. V Ostravě a jejím okolí jim padlo za oběť přibližně 540 lidí,“ přiblížila historickou situaci v době náletů na Ostravu ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šústková.
Průmysl říše byl v troskách
Ostrava se svým průmyslem patřila k důležitým oporám nacistické válečné výroby. V té době už byla velká průmyslová centra v Třetí říši srovnána se zemí, a proto spojenci začali útočit na průmyslová města Protektorátu.
Ostrava se začala opevňovat, vznikaly protiletadlové kryty a Němci obehnali města kordony protiletadlových děl. „Stále častěji zněly poplašné sirény a obyvatelé se stále častěji schovávali v krytech. Avšak nálety dlouho nepřicházely, spojenecká letadla vždy mířila na jiné cíle a Ostravu míjela. Lidé ve městě nakonec otupěli,“ líčí Hana Šústková.
Mnozí lidé ignorovali sirény. Než spadly první bomby
Až přišlo slunečné úterý 29. srpna 1944. Poplašné sirény protivně rozječely jako už mnohokrát předtím znovu. „Avšak spoustu chodců v ulicích siréna ani nevyrušila z jejich rozjímání, než v 10:45 hodin dopadly na území Ostravy první bomby. Dopadaly na Ostravu více než hodinu prakticky na celé město a okolí,“ uvádí Hana Šústková.
Na Ostravu dopadlo 970 leteckých pum různých kalibrů. Svazy postupovaly od Výškovic přes Zábřeh, Vítkovice, Moravskou Ostravu, Přívoz a dále na slezskou stranu. Hlavními objekty byly Vítkovické železárny, koksovna Trojice na Slezské Ostravě a chemička Rütgers.
Foto: Petr Broulík
Kobercové bombardování však zasáhlo mnoho civilních objektů, mezi nimi městskou nemocnici a nemocnici v Zábřehu, která utrpěla plný zásah, při němž ve vojenské části zemřelo třicet osob. Výbuchy rovněž přerušily dopravu na některých komunikacích. V bombardovaných čtvrtích však utrpěla rovněž civilní zástavba, zejména pokud jde o Moravskou Ostravu a Zábřeh. Pumy zničily také předválečný a oblíbený obchodní dům Rix.
Oběti z trosek vytahovali horníci, ve sklepeních zahynuly celé rodiny
Ve Vítkovických železárnách zemřelo při náletu 108 lidí, na koksovně Trojice devět lidí. Přímé zásahy dostal kryt železáren v areálu rourovny, což dodnes ve Výstavní ulici připomíná pamětní deska. Bomby zasáhly i kryty na Černé louce a na haldě na Zárubku.
„Oběti z trosek vytahovali horníci – záchranáři Dolu Hlubina. Pumy zasáhly mnoho domů v centru města, například v ulici Zámecké, Rybnické, Mariánskohorské, Purkyňově i na Masarykově náměstí. Zcela zničeno bylo 123 domů, tisíc pět set domů bylo poškozených a 1256 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Ve sklepeních zasažených domů, které byly přebudovány během války na protiletecké kryty, zahynuly často celé rodiny,“ připomíná Hana Šústková.
Obětí bombardování nakonec úředníci napočítali 540, z toho 409 bylo obyvatel Ostravy. „Jedná se však o ty, jejichž ostatky byly identifikovány. Řada těl byla natolik znetvořených, že se je tehdejšími forenzními metodami nikdy identifikovat a spočítat nepodařilo,“ dodává ředitelka Archivu města Ostravy.
Oběti bombardování je třeba si stále připomínat
Primátor města Ostravy Jan Dohnal u pamětní desky, kterou ostravský magistrát nechal umístit v Zámecké ulici před pěti lety, řekl, že bombardování dne 29. srpna 1944 je zřejmě nejtragičtější událostí města Ostravy v její historii.
Foto: Petr Broulík
„Je to událost stará osmdesát let, ale má smysl si ji připomínat. Dnes se podobné události dějí jen několik stovek kilometrů od nás a lidé vlastně téměř v sousední zemi si prožívají dennodenní realitu války. Protože mír není samozřejmý, i když jsme si na něj v Evropě zvykli. Je o něj třeba stále pečovat a je třeba si stále připomínat, že ustupování jakékoliv diktatuře a jakémukoliv zlu nevede nikdy k ničemu,“ říká primátor města Ostravy Jan Dohnal.
Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica řekl, že je velmi důležité si oběti bombardování Ostravy připomínat. „Válka je bohužel to největší zlo, které může člověk člověku udělat. A ve válce padají za oběť nevinní lidé. Tito nevinní lidé nepokládají své životy ze své vůle, ale z vůle jiných, a jsou nejtragičtějšími oběťmi. Také oběti bombardování z 29. srpna 1944 nepoložili své životy ze své vůle. Je nesmírně důležité si je připomínat právě proto, aby k nim znovu nedocházelo,“ uvádí hejtman.